Velké Losiny: na kole do ráje čarodějnic

  21:20aktualizováno  21:20
Jeseníky v minulosti prosluly jako rejdiště čarodějnic. Dodnes prý mívají srazy na Petrových kamenech. Vypravme se za nimi na kole tam, kde jich bylo odhaleno nejvíce – do Velkých Losin.

Perla moravské renesance

Prvořadým magnetem Velkých Losin je renesanční zámek. Obklopuje ho krásný park s rybníčkem a dominuje mu štíhlá osmiboká věž. V některých turistických prospektech je tento objekt považován za perlu moravské renesanční architektury, což určitě není smyšlené tvrzení.

Aby vás však uchvátila velkolepá krása arkád, fresek a sgrafit, musíte vstoupit do nádvoří původní trojkřídlé zámecké budovy, která se dochovala takřka v nezměněné podobě a je autentickým dokladem života starých šlechtických rodin v 16. století.¨

Opravdovým klenotem je také Rytířský sál s renesančním stropem, který zdobí dřevěné kazety. Za shlédnutí stojí i třímetrová majoliková kamna z roku I587, renesanční příborník z roku 1600, stropní a nástěnné fresky zámeckých kaplí.

Kladivo na čarodějnice

Při prohlídce zámku nelze nevzpomenout na jedno velké temné období. Dříve narozeným ho připomene historický román Václava Kaplického Kladivo na čarodějnice a stejnojmenný, v zámku natáčený film Otakara Vávry, který se za totality uváděl s hvězdičkou a platil za drsný, erotickými záblesky okořeněný trhák.



Zámek ve Velkých Losinách

Právě Velké Losiny prosluly v letech 1678 až 1692 čarodějnickými procesy, které řídil zde zasedající inkviziční tribunál v čele s neblaze proslulým Františkem Jindřichem Bobligem z Edelstadtu (dnešních Zlatých Hor).

Při vykonstruovaných soudních líčeních, které se velmi podobaly stalinistickým procesům v 50. letech 20. století, a pomocí mučení bylo na velkolosinském panství usvědčeno ze styků s ďáblem a následně popraveno 56 lidí, převážně žen.

Ze soudních protokolů můžeme číst: "Ježto se Rozina ve svém trojnásobném výslechu dobrovolně přiznala a stále na výpovědi trvá, že jsouc svedena matkou, strašnému a hroznému zločinu čarodějnictví se oddala, na vidlích proletíc komínem k ďábelským schůzkám na pastvisko vyjížděla, kde podle čarodějnických obyčejů tančila..."

Kolem dřevěného kostelíku v Žárové



Dřevěný kostelík v Žárové

Zanechejme však pochmurné historie a vyjeďme po prohlídce velkolosinského zámku do přírody. Ideální příležitost nabízí kolem procházející cyklotrasa 6114, která směřuje po asfaltové silnici přes kopce do sousedního údolí.

Okolí je velmi hezké – střídají se lesíky, pastviny s kravkami, blízký obzor uzavírají mohutné hřbety nejvyšších jesenických kopců. Nestačíme se však ani pořádně zadýchat a už se před námi zjevuje další kulturní památka – kostel svatého Martina v Žárové, který je celý ze dřeva.

Krásné přírodní scenérie plné dalekých výhledů do krajiny nabízí rovněž otevřený terén v okolí osady Pekařov, za níž se napojíme na okružní terénní cyklotrasu č. 6155. Jelikož naším dalším cílem je Loučná nad Desnou, máme možnost zvolit si směr levý i pravý – oba nás dovedou do jednoho cíle. Kdo si chce více užít terénu, ten se vydá vpravo, ostatní nechť putují raději vlevo.

Může se hodit

JAK SE TAM DOSTAT
* Přístup do okolí Velkých Losin je velmi jednoduchý – oblast se rozprostírá kolem nejfrekventovanějšího silničního tahu v Jeseníkách, který směřuje od Šumperka na Červenohorské sedlo a dále do města Jeseník. Návštěvníci z opačné, slezské strany Jeseníků (Opavsko, Ostravsko)  musí použít silnici Bruntál – Rýmařov – Šumperk, vedoucí přes sedlo Skřítek, která protíná popisovanou obcí Sobotín.

* V případě, že se rozhodnete cestovat vlakem, tak vám jízdenku prodají pouze Šumperka. Na zbývající úsek Šumperk – Velké Losiny je možné koupit jízdenku buď až na šumperském nádraží anebo bez přirážky přímo ve vlaku (soukromá železnice, není součástí Českých drah).

ITINERÁŘ POPISOVANÉ TRASY:
Velké Losiny – Žárová (3 km) – Pekařov (7 km) – Přemyslov, sedlo (14 km) – Loučná nad Desnou (20 km) – Vlčí sedlo (24 km) – Vernířovice (29 km) – Sobotín (32 km) – Maršíkov (34 km) – Velké Losiny  (36 km).

Zajížďka Vlčí sedlo – sedlo Branka – Vernířovice: 8 km navíc.

TERMÁLNÍ KOUPALIŠTĚ VELKÉ LOSINY
Po cyklistické túře neváhejte naložit své zmožené tělo do termálního koupaliště. Nachází se v severní části lázeňského parku. Jeho teplá voda vykazuje řadu příznivých účinků na mnoho lidských neduhů. Otevřeno bývá od května do září, v zimě bývá v provozu krytý bazén v lázeňském domě Eliška.

RUČNÍ PAPÍRNA VE VELKÝCH LOSINÁCH
Ruční papírna ve Velkých Losinách patří mezi nejstarší ruční papírny v Evropě, která dodnes funguje. Byla postavena v roce 1596 Janem ze Žerotína a starobylé výrobní postupy si můžete prohlédnout jako součást expozice Muzea papíru. Objekt papírny stojí v centru Velkých Losin.

Ocelové srdce Rakouska

Loučná nad Desnou, dříve Vízmberk, se může také pochlubit zámkem, ten však není zdaleka tak honosný jako ve Velkých Losinách a do jeho interiérů nemá veřejnost přístup.

Možná zajímavější než samotný zámecký objekt je okolní park, který patří k nejcennějším na severní Moravě. Kromě řady pozoruhodných dřevin a mohutných stromů v něm zaujme pseudogotická kašna vyzdobená četnými uměleckými plastikami z litiny.

Kašna byla zhotovena v dnes již dávno zaniklých železárnách v nedalekém Sobotíně, které spolu se zámkem v Loučné nad Desnou vlastnili od roku 1842 bratři Kleinové – podnikatelé, kteří stáli u zrodu prvních železnic v rakouském mocnářství. Přes kopec ležícímu Sobotínu se dokonce přezdívalo "ocelové srdce Rakouska" a v okolních kopcích probíhala v té době rozsáhlá těžba železné rudy.

S kopců přímo do lázní

Do míst někdejších železnorudných dobývek se vydáváme po horské silnici, směřující přes Vlčí sedlo do Vernířovic. O nepřístupnosti terénu a složitosti tehdejší těžby nás přesvědčuje poměrně intenzivní stoupání.

Na předělu ve Vlčím sedle (cca 800 m n. m.) dosahuje silnice nejvyššího bodu a je možné spustit se dolů do Vernířovic a Sobotína, nebo pokračovat ve stoupání traverzovou lesní cestou dál po jižním úbočí Mravenečníku a Dlouhých strání do sedla Branka (cesta uváděná v mapách jako doporučená pro kola je však dost náročná!) a užít si mnohem delší následný sjezd do Vernířovic.

Prohlédnout si přitom můžete lom Zadní Hutisko, kde se těžil mastek jako žáruvzdorná surovina pro deskové vyzdívky do vysokých železářských pecí v Sobotíně.

Do Velkých Losin, odkud jsme vyjeli, se vrátíme přes obec Maršíkov s dalším krásným dřevěným kostelem. Znavené tělo pak můžeme svěřit do péče velkolosinských lázní, které patří k nejstarším na Moravě. Lepší zakončení cyklistické túry po Jeseníkách si snad ani nelze přát! Nebo snad ano?

Lázně ve Velkých Losinách

Velké Losiny patří mezi nejstarší moravské lázně a místní prameny se využívají k léčebným účelům už od 16. století. Dobový věhlasný lékař Tomáš Jordan z Klausenburku se o losinské vodě vyjadřuje jako o "královně moravských léčivých vod".

Díky péči rodu Žerotínů, majitelů losinského panství, se lázně postupně rozrůstaly a v 17. století se dokonce nazývaly "knížecími lázněmi". V současné době se zde léčí zejména děti a dospělí s neurologickou diagnózou, nemocemi dýchacího a pohybového ústrojí. Pro pacienty i turisty jsou otevřeny vnitřní a venkovní termální bazény.

Léčebné tradice jsou ve Velkých Losinách podmíněny přítomností teplých i chladných sirných pramenů, které vyvěrají z velkých hloubek podél zlomů v zemské kůře.

Pověst vypráví o vzniku lázeňských tradic následující: "Sedlák jeden z Losin měl koně prašivého a vředy pokrytého. I vyhnal ho ven ze své usedlosti, aby nenakazil jiné. Kůň onen zapadl do bažiny mezi vsí a zámkem ležící a váleje se v ní několik dní, pozbyl prašivosti a vrátil se zdráv ke svému pánu. A potom prý i lidé začali užívati té vody proti kožním nemocem".

 

Zámek ve Velkých Losinách

Památník obětem čarodějnických procesů v Jeseníku

Dřevěný kostelík v Žárové

Krajina pod Jeseníky

Přírodní památka Zadní Hutisko

Dřevěný kostelík v Maršíkově

Lázně ve Velkých Losinách

Autoři:
  • Nejčtenější

Dvacet hodin ve vzduchu. Z New Yorku míří první přímý let do Sydney

Z letiště v New Yorku letí první let bez mezipřistání s destinací v australském Sydney. Letadlo australské aerolinky...

Tak vypadala minulost. Dnes se do Krušných hor vrací krása i zašlá sláva

Krušné hory už dávno nejsou zkroušené. Ba naopak. Jsou tajemné, báječné a tak trochu neobjevené. Těžce zkoušené přírodě...

Šanghaj není jako Brno. Netradiční pohled na život v čínské metropoli

Navštívit Šanghaj je něco jako jet na seznamovací kurz na škole. Probudí ve vás zvědavost, poznáte plno nového a...

Dokonalé letiště pro milovníky létání. Do Curychu můžete vyrazit i bez kufru

Mezinárodní letiště Curych-Kloten spojuje Švýcarsko se 170 destinacemi ve více jak šedesáti zemích světa. Za špičkový...

Braniborskem po zchátralých sanatoriích. Sovětská vojska nahradila zkáza

Ve starých vojenských městech a nemocnicích sovětské armády v Braniborsku je všechno, co hledáte. Tedy pokud hledáte...

Premium

Náš kluk umí. Otec talentu Hložka o plánech i batůžku za padesát tisíc

Minulý týden ho v tramvaji načapal revizor: „Lístek, prosím.“ Adam Hložek, sedmnáctiletá fotbalová raketa, zčervenal....

Premium

Sex je snadno dostupný, ale nevěra ještě není důvod k rozchodu

Tolerance je podle něj jen povýšenecký postoj k druhému a vytváří korupční prostředí, proto do partnerských ani jiných...

Premium

Chci chlapa, co má větší koule než ego, říká svobodná matka Nikol Štíbrová

Před pár dny oslavila třiatřicítku a cítí se šťastná a spokojená. Nebylo to ale zadarmo – moderátorka a hvězda...

  • Další z rubriky

Ukázali jsme Japoncům, jak se slaví v Česku. A zavítali mezi samuraje

Nevybočovat z řady. Nestrhávat na sebe pozornost. Nerušit ostatní. Nedotýkat se cizích lidí. To je několik...

Elektrokola v Alpách budí vášně. Začíná boj o budoucnost cykloturistiky

Němci si jen za loňský rok pořídili téměř milion elektrokol. A nic nenasvědčuje tomu, že by tento trend měl upadat. V...

Netradiční výlet na Ještěd. Projeďte si trasu pro opravdové fajnšmekry

Nejdelší vyznačenou hřebenovou trasou v Čechách byla před více než 100 lety tzv. Modrá hřebenovka. Současná Hřebenovka...

Japonskem na kole. Copak saké, na ostrovech si dejte pivo a whisky

Mnoho cestovatelů považuje Japonsko za zemi nepřístupnou. Tedy z pohledu lidského: Japonci jsou rezervovaní, neumějí...

Najdete na iDNES.cz