Zatímco v ulicích Brna se na kole prakticky jezdit nedá, na konečných stanicích městské hromadné dopravy začínají rozmanité cyklistické terény a množství značených cyklotras. Jednou z nich je také trasa číslo 5005, která nese přiléhavý název Brněnské kolečko, protože v délce okolo 70 km obkružuje kolem dokola celou brněnskou aglomeraci.
Cyklotrasa je značená žlutým pásem a vede pestrým terénem, v němž se střídají roviny, delší stoupání i sjezdy, lesy pole a louky, nechybí ani různé turistické zajímavosti, muzea a památníky. Až na pár kratších úseků vede po asfaltu a je tudíž vhodná pro všechny typy kol. V cykloturistické literatuře bývá uváděna jako středně těžká.
V kraji lesů, vod a strání
Za východisko k absolvování Brněnského kolečka zvolme například Bílovice nad Svitavou, ležící 8 km severně od brněnského centra, které mají dobré vlakové spojení i pro přespolní. Bílovice se rozkládají se v hlubokém údolí řeky Svitavy a pro svou malebnou polohu slouží již řadu desetiletí jako vyhledávané výletní místo Brňanů.
Mezi pravidelnými návštěvníky bychom v minulosti našli celou plejádu českých umělců, kteří většinou pobývali v honosných secesních vilách, jejichž architektura i umístění v příkrých stráních vytvářejí typické scenérie bílovického okolí. Často sem jezdíval a později i řadu let žil novinář a spisovatel Rudolf Těsnohlídek, autor půvabných příběhů o lišce Bystroušce. Trvale tady pobýval i rudý básník Stanislav Kostka Neumann, kterého bílovický pobyt inspiroval k napsání básnické sbírky Kniha lesů, vod a strání. Jezdili sem také bratři Čapkové, sochař Franta Úprka a malířka Zdenka Braunerová.
Památník S. K. Neumanna v Bílovicích nad Svitavou
Úvodní prověrka fyzičky
Hned úvod prověří naše síly, jelikož nás čeká skoro 4 km dlouhé stoupání s převýšením 200 m. Terén se začíná zvedat již u hájovny Lišky Bystroušky, zklidnění nastává u další Resslovy hájenky, která nese jméno slavného vynálezce lodního šroubu, který mimo jiné proslul jako lesní inženýr, což připomíná blízký památník. S touto lokalitou však neměl slavný vynálezce nic společného.
Táhlé stoupání ústí na silnici, po níž se dáme vlevo a na nejbližší křižovatce doprava. Následuje dlouhý sjezd do staré Líšně, což byla ještě za první republiky samostatná a velmi rázovitá vesnice. Dnes je již pohlcena rozrůstajícím se Brnem a mnoho někdejších půvabů již odvál čas. Přesto se tady zachovala pozoruhodná zákoutí úzkých uliček s drobnými domečky, udržuje se tu jako na jediném místě Brněnska původní folklór.
Ve staré Líšni stojí za návštěvu také muzeum dopravy, sídlící v bývalém nádraží, kam vedla z Brna dnes již zaniklá úzkorozchodná železnice (uvažuje se o obnově!). V muzeu jsou shromážděny především vysloužilé autobusy, trolejbusy a tramvaje – mnohé z nich si jistě z našich silnic ještě pamatujete.
Resslův památník
Kde bojoval Napoleon
Vytrvalé klesání pokračuje do Mariánského, dříve Gottwaldova údolí. Vlevo od nás se nachází Brňany velmi vyhledávaný výletní areál, kde se v dobách socialismu pravidelně konávaly lidové veselice a manifestace. My však odbočujeme vpravo a podél potoka Říčky směřujeme přes Podolí stále mírně dolů do města Šlapanic.
Šlapanice ležící necelých deset kilometrů východně od Brna jsou ideálním výchozím bodem do oblasti slavkovského bojiště. Jednou z nejznámějších a pro nás zároveň nejbližších lokalit tohoto historického areálu je návrší Žuráň nad Šlapanicemi, kam si lze udělat krátkou zajížďku. Jedná se vlastně o uměle navršenou mohylu z období stěhování národů, z níž Napoleon řídil první fázi bitvy a vydal odtud povel k útoku na prateckou výšinu. Na kubistickém kamenném památníku, odhaleném v roce 1930, je plastická mapa znázorňující postavení jednotlivých armád před rozhodujícím střetem.
Další zajímavostí Šlapanic je budova bývalé scholasterie se starou farou, kde dnes sídli muzeum bývalého okresu Brno-venkov.
Poutní kostelík nad Mariánským údolím
Kde zaniká venkov
Za Šlapanicemi vjíždíme do rovinaté zemědělské krajiny a cesta hned ubíhá rychleji. Kolem brněnského letiště vjíždíme do Tuřan s pěkným barokním poutním kostelem a pozvolna sjíždíme přes Holásky k nejnižšímu místu Brněnského kolečka při soutoku Svratky se Svitavou poblíž hypermarketu Olympia.
Následující úsek mezi Moravany a Popůvkami je asi nejméně zajímavý z celé trasy. Zprava k nám doléhá zvuk pražské dálnice, obzoru dominuje šeď panelákových sídlišť na blízkém Kamenném vrchu, všude okolo se něco buduje, kope a staví. Nedávno ještě venkovská krajina zde mizí doslova před očima a původní vesnice se mění v město, protože lidé z města chtějí žít na vesnici...
Zámek v Líšni
Kdyby to viděl Mršrtík
Příjemná změna nastává za Popůvkami, kde vjíždíme do lesa a po žulových kostkách vytrvale nabíráme výšku. Vjíždíme do přírodního parku Podkomorské lesy, kde se odehrávala Mrštíkova Pohádka máje.
Než však dorazíme k Ríšově a Helenčině studánce, narazíme na hlučný automotodrom Masarykův okruh, který od roku 1987 přes marné protesty ochránců přírody nahrazuje 173 ha lesa. Ještě, že se toho Vilém Mrštík nedožil!
Poblíž Lipového vrchu (479 m) v Podkomorských lesích dosahujeme na trase Brněnského kolečka nejvyššího bodu a spouštíme se dolů k Brněnské přehradě neboli Prýglu. Krásný dlouhý sjezd ústí u břehu přehrady, kde Brněnské kolečko křižuje dálkovou cyklotrasu číslo 1.
Hájovna Lišky Bystroušky
Následující osmikilometrový úsek naší trasy od přehrady do Mokré Hory patří opět k těm méně záživným. Jede se hodně ulicemi, dost příšerný je úsek po panelové cestě mezi Bystrcem a Medlánkami. V Mokré Hoře však vjíždíme znovu do lesa a jede se opět příjemně.
Stoupání do Soběšic silně připomíná to úvodní z Bílovic nad Svitavou – lesní cesta se podobně kroutí, les vypadá rovněž stejně, akorát kopec je poněkud příkřejší. V Soběšicích odbočíme doprava, za Soběšicemi vlevo a zbývá nám poslední sjezd.
Po sedmdesáti kilometrech se znovu ocitáme v Bílovicích nad Svitavou a uzavíráme tak zajímavý a cyklisticky hodnotný okruh okolo Brna.
Kde se napojit na trasu Brněnského kolečkaBrňané jistě využijí jako "přibližovadlo“ k žlutým značkám Brněnského kolečka některou z linek MHD. Za vhodná nástupní místa mohou posloužit například zastávky tramvají č. 1 v Bystrci či Řečkovicích, konečná tramvaje č. 8 v Líšni anebo parkoviště u hypermarketu Olympia či v Mariánském údolí. Kde si odpočinout a občerstvit se |
Text a foto: MARTIN JANOŠKA
