Mrzne, venku je krásně a vy jste někde na chalupě v přírodě. Všude sníh, ale ještě ho není tolik, aby to bylo na běžky, a zároveň se v tom už nedá jezdit na kole. Dokonce ani běhat, protože lesní cesty pokrývá směsice sněhu, uježděného sněhu, ledu a tvrdých hrbolatých zmrazků. Prostě všechno špatně, klouže to tak, že na jakýkoli sport můžete zapomenout.
Vyzkoušeli jsme, co v takových podmínkách udělá mtb kolo se speciálními plášti s kovovými hroty. Asi nejběžnější dostupný plášť u nás, Schwalbe Ice Spiker 26' × 2.10, se dá sehnat přibližně od 1 200 korun. Zimní obutí tak můžete mít na kole za necelých 2 500 korun.
Kolo s hřeby versus mtb s normálními plášti
Pláště s hřeby
|
Takovouto arktickou výbavou osazený celoodpružený stroj jsme otestovali právě v tomto počasí na lesních cestách, kde leželo do 10 cm nového sněhu kombinovaného s uježděnou sněhovou vrstvou, zamrzlými kalužemi a zmrazky. Schválně jsme jako druhý testovací stroj vzali mtb obuté normálními plášti, jež jsme z bezpečnostních důvodů podhustili na únosnou míru.
První pocit na kole s hroty byl nezvyklý až hrozný. Jezdec by kolu ještě odpustil děsivý vrčivý zvuk na tvrdém podkladu. Co bylo horší, zejména na suchém asfaltu jsme hned poznali, že s hřeby to jede výrazně pomaleji. Může za to horší odvalování, ale i vyšší váha plášťů (dohromady jsou o cca 1000 gramů těžší). Nicméně kolo jelo a hřeby na tvrdém asfaltovém povrchu nijak neklouzaly.
Jakmile jsme vjeli do terénu, kde byla silnější vrstva sněhu, uježděný sníh a zmrazky, karta se rázem obrátila.
Kolo s hřeby na ledu a sněhu drželo jako "židovská víra"
Překvapilo nás, že kolo nijak neklouzalo a zabíralo téměř jako přibité. Prakticky nikdy nepodklouzlo ani na čistém ledu. Brzy jsme se s ním skamarádili, odpustili mu pomalejší jízdu a získávali i při pohybu v tak složitých podmínkách jistotu a pocit důvěry. Srovnání s kolem osazeným obyčejnými plášti bylo jasně ve prospěch plášťů s hřeby.
Nejvíc se to projevovalo ve sjezdech, v zatáčkách a při přejíždění různých nerovností v zatvrdlém sněhu a ledu způsobených tím, jak cestu rozjezdili lesáci. Zatímco na kole s hřeby panoval pocit jistoty, na kole s obyčejnými plášti to byla chvílemi nebezpečná ekvilibristika. Najednou jelo kolo s hřeby mnohem rychleji.
Jediné, kdy bylo třeba dávat zvýšený pozor i na kole s hřeby, byla rychlejší jízda ve vyšší vrstvě sněhu, zejména ve sjezdech, kdy se mtb ve výjimečných situacích dostávalo do smyku.
Aby byl test bikových hrotů co nejprůkaznější, nechali jsme po zasněžených a zamrzlých lesních cestách projet i sportovní ženu středního věku (avšak žádnou bikerku či hobby závodnici), kterou by normálně vůbec nenapadlo kolo do takových podmínek vytáhnout. I ona nakonec jízdu "s ochranou" ocenila a docela si ji užila.
Náš závěr
Pláště s hřeby jsou perfektní do takových podmínek, jaké panují třeba právě teď na velké části našeho území. Nepříliš silná vrstva měkkého sněhu kombinovaná s uježděným ztvrdlým a zmrzlým sněhem, zmrazky a ledem. Dalším ideálním prostředím jsou kombinované podmínky: namrzlá půda, částečně holá zem, částečně sníh, klidně i tající, někdy zmrzlý, namrzlé kameny a klacky na lesní cestě. Průchodnost začíná kolo s hroty výrazně ztrácet v hlubším sněhu, řekněme v takovém, na němž se dá už jezdit na běžkách.
Úplný nesmysl je pak jezdit na kole s hřeby po suchu. Jakmile cyklistu čeká 30kilometrový výlet částečně po suchém asfaltu a nezamrzlých lesních cestách, kde budou dva tři krátké ledovaté úseky, nemá smysl pneu s hroty nasazovat.
Každému samozřejmě doporučujeme vyzkoušet hřeby v nejrůznějších podmínkách, pohrát si s huštěním a vlastnosti hrotů si pořádně osahat.
