Na kole na Praděd: dřina, která stojí za to!

aktualizováno 
Karlova Studánka - "Tak pocaď to bylo lehký," říká Suchý Šlitrovi v jejich slavném kousku "Malá noční hudba". Totéž jsme si v jednu chvíli říkali i my během našeho cyklovýletu z Karlovy Studánky na Praděd. Trasa sice nebyla dlouhá - asi 12 kilometrů, zato s převýšením zhruba 700 metrů.

Nejčistší vzduch v Česku
Karlova Studánka je místem, v němž je dobré se před startem trochu porozhlédnout.

Minerální a klimatické lázně jsou v provozu snad od roku 1785 a léčí se tu zejména nemoci dýchacích cest, cévní, krevní a srdeční choroby. Pacienti bydlí v nádherných stavbách z tmavého dřeva a lidová architektura se podepsala také na kapli svatého Huberta, hudebním a pitném pavilonu.

Z cyklistického hlediska vzbuzuje Karlova Studánka smíšené pocity, leží totiž v hlubokém údolí a kromě cesty na Vrbno všechny ostatní vedou pouze nahoru. Naopak je tu prý nejčistší vzduch u nás, a tak se nám alespoň při té dřině v sedle bude dobře dýchat.

Hurá nahoru
Vyrážíme po kostkované silnici na křižovatku dálkových tras Jeseník-Znojmo a dáváme se doleva. Už první metry si plicní sklípky přijdou na své, je to sice jen kilometr, ale stoupání je docela ostré.

Z Karlovy Studánky na Praděd je to zhruba 12 km, celkem tedy se zpáteční cestou 24 km. Trasa je náročná, vhodná pro horská o treková kola; převýšení cca 700 m.

Určitě přivítáme kousek relativní rovinky na rozcestí Hvězda. V zimě je zná každý lyžař, pro nás je vhodnou možností ke krátkému odpočinku a doplnění tekutin.

Silnice z Hvězdy na Ovčárnu má nový a kvalitní povrch a jede se po ní báječně, což bohužel poznáme až při zpáteční cestě. Teď je to těžká cyklistická rachota, pět a půl kilometru stále do kopce, metry převýšení raději nepočítat.

Má to vůbec konec?
"Má to vůbec konec?" ptá se Šlitr Suchého.  "Jen hrajte, nějak se k němu dobabráme..." Tohle platí i pro nás, a když konečně dotočíme klikami a jsme na Ovčárně, může nás hřát vědomí, že to nejhorší máme za sebou.

Jsme ve výšce 1300 metrů nad mořem, a vpravo nad námi se vytahuje Praděd, cíl naší cesty.

Vlevo jsou Petrovy kameny, proslulé z čarodějnických procesů v 17. století, trochu strašidelné místo. My jedeme pod nimi a pokud pohrdneme občerstvením hned na parkovišti, nemusíme později litovat, před námi je rovinka a na jejím konci chaty Barborka a Kurzovní, kde nás žíznivé a hladové rádi uvidí.

Nejvýše na Moravě
Jenže ještě musíme vzhůru, tentokrát po široké asfaltové cestě s docela příjemným stoupáním. Cesta vede úbočím hory dokola, a když konečně naposledy šlápneme do pedálů, jsme ve výšce 1491 metrů a tedy nejvýše na Moravě.

Okolí vrcholu je Národní rezervací, v níž se přízni ochranářů těší relikty sibiřské tundry. Tady jsme už nad horní hranicí lesa a kolem roste jen kosodřevina, mimochodem uměle vysazená.

Naše oči určitě zabloudí vzhůru, ke 162 metry vysoké televizní věži. V jejím přízemí je restaurace, a tak je možné výjezd na nejvyšší místo, kam se u nás dá na kole dojet, přiměřeně oslavit. Lepší je, ovšem pokud je hezké počasí, objet vrchol kolem dokola, a podívat se do krajiny pod námi.

Krásný rozhled
Na severu je vidět město Jeseník a za ním polské roviny kolem Otmuchovského jezera. Na západě určitě nepřehlédnete seříznutý vrchol Mravenečníku s horní nádrží přečerpávací elektrárny Dlouhé Stráně. Kruhový rozhled doplníme na východě pohledem na Ztracené skály a na jihu dohlédneme až do pahorkatiny mezi Opavou a Bruntálem.

No a pak znova sedneme na kolo a za chvíli jsme zpátky v Karlově Studánce. Lahůdkovým sjezdem náš poslední prázdninový výlet končí...

Připraveno ve spolupráci s autory pořadu Toulavá kamera, více na ČT1 v neděli v 9:35

 

Vysílač na jesenickém vrcholu Praděd

Autoři: ,

Nejčtenější

Hitem byla sekaná se svíčkovou a růžová tatarka. Jak se jedlo v roce 1989

Pohled do Gril Baru ve Slovanském domě (1968)

Škrtněte posledních třicet let a přesuňte se s námi zpátky do roku 1989. Vzpomenete si, jaká byla nabídka tehdejších...

Nejkrásnější jarní vodopády. Neuvěříte, kolik jich v naší zemi máme

Vodopád pod Dlouhými stráněmi v Jeseníkách

Mnoho krásných vodopádů se za příznivých okolností objevuje i v naší domovině. Kromě Krkonoš, kde jsou ty nejznámější a...

Za lány bledulí míří tisíce turistů, ze vsi se na měsíc stalo parkoviště

Když vyjde počasí, vypadá to v rezervaci zhruba takto. Mezi lány bledulí se...

Poslové jara jsou tady, hlásí lidé z Chlébského na Bystřicku. Vesnička na pomezí Vysočiny a Jihomoravského kraje se...

Komfort stranou. Třicet světových dobrodružství pro kované cestovatele

Svatý muž v indickém Váránasí

Benátky jsou romantické, pláže v Thajsku exotické a all-inclusive dovolenou na turecké riviéře vám budou sousedé...

Nenápadná výzva Perského zálivu. Nedostupný Bahrajn se otevírá světu

Amwaj Islands. Centrální marína

Za hranice všedních dnů. Tak zní otřepané klišé, které se ale pro výlet do Bahrajnu, malé ostrovní země v Perském...

Další z rubriky

Kde je víc studánek než lidí. Opuštěným hřebenem Bílých Karpat na kole

Západ slunce na Velké Javořině

Česko-slovenské pohraniční pohoří se může pochlubit unikátní přírodou horských luk, bukových lesů a vápencových skal....

VELKÝ TEST ELEKTROKOL: Kategorie krosových kol

Test elektrokol - kros

V kategorii krosových elektrokol jsme testovali čtyři modely: Apache Matto, Author Empire, Merida eSpresso a...

Tady je naštěstí ještě prázdno. Z moravské Vídně na neobjevenou Oslavu

Barokní most přes Oslavu a zámek v Náměšti

Pod vesničkou Vídeň na Českomoravské vrchovině začíná hluboké a přitažlivé údolí řeky Oslavy, podél níž vedou pohodlné...

Najdete na iDNES.cz