Pětina městské dopravy
Denně Genťané uskuteční 110 tisíc jízd na kole. A přitom jich tu žije je 239 tisíc. Celkem kolo v Gentu obstarává 20% veškeré městské dopravy.
"Před takovými 20 lety to bylo nesrovnatelně horší než dnes. Auta byla na silnici pánem a člověk se málem bál, aby ho nevytlačila ze silnice. Dneska už je ale cyklista na ulici král. I když pořád ještě zbývá hodně co zlepšit," líčí pan Wilhelm, který každý den jezdí na kole tři kilometry z domova na hlavní nádraží Sint Pieters, odkud pak pokračuje za prací do Bruselu vlakem.
Kamufláž rozhrkaného kola
V podvečer se pak zase vrací z nádraží v Gentu na kole domů. Když si přivazuje aktovku na nosič a vyráží z cykloparkoviště, jenom žasnu, jak mezi těmi stovkami kol zaparkovaných ve stojanech a někdy i na zdvihacích držácích ve dvou patrech nad sebou pozná to svoje.
Musí si zkrátka pamatovat, kam si ráno svůj bicykl postavil. Jeho kolo má zrezavělé blatníky a oprýskaná řídítka. Přehazovačka ale funguje a sedlo má pohodlné. Podle pana Wilhelma se jeho kolo jen "tváří", že je staré a rozhrkané. Je to kamufláž. Jednou ze zásad bezpečného cestování na kole po belgických městech je: hezké kolo si samo říká o ukradení.
Když na kole jezdí starosta, začne celé město
"Velký obrat nastal před 15 lety, kdy byl starostou Gentu člověk, který všude jezdil na kole. Ten nechal vypracovat novou strategii městské dopravy a začal prosazovat návrat kol do ulic," vysvětlila mi historické pozadí úspěchu cyklodopravy v Gentu Karin Temmerman, zástupkyně starosty pro rozvoj města a veřejnou dopravu.
Do historického jádra Gentu, které tvoří asi 35 ha plochy, nesmějí auta vůbec. Kola tam ale problém nemají. Dokonce i tam, kde je značka "Zákaz vjezdu" nebo "Pozor jednosměrná ulice", bývá ještě cedulka s nápisem uitgezonderd a piktogram kola. To znamená - kola mají výjimku a mohou jet, kudy chtějí.
"Náš problém je, že do středověkého města s úzkými uličkami už nevtěsnáte vedle vozovky ještě cyklistickou stezku. Ne všude proto jsou červené pásy vyhrazené pro cyklisty, ale kola se proplétají ulicemi a městské autobusy je respektují. Jen na tramvaje si musí cyklisté dávat pozor. Je-li v Gentu člověk na kole na ulici králem, pak tramvaj má postavení císaře. Ale je to jen proto, že u tramvaje nestačí stisknout páku na řidítkách a okamžitě zastavit," upřesnila Karin Temmerman.
Děti jsou ke kolům vedeny od školy
Gent ve svých občanech podporuje přesedlání z aut na kola. Už ve školách se dětí učí, že nejlepší je jezdit na vyučování na kole. Nekouří, nezacpává ulice a ještě se jízdou tuží svaly.
Gent má totiž z geografického hlediska daleko do nizozemského ideálu, kde cyklista téměř nemusí přehazovat převody. Pár kopečků, a to dost táhlých, se tu najde. Někdy nezbývá, než vstát ze sedla a opřít se do pedálů vestoje.
Studenti pak naleznou další podporu v používání kol, když se zapíšou na zdejší univerzitu. Gent je hlavním belgickým univerzitním městem. Vysoké školy tu navštěvuje asi 60 tisíc studentů, z nichž více než polovina tu také bydlí. Od města dostávají za celkem směšný peníz kola, o která se musejí starat. Kromě prvotního manipulačního poplatku ale neplatí nic.
Výhodné cyklonabídky i pro úředníky
Podobné výhody mají i zaměstnanci městských úřadů. Bruno pracuje v útvaru urbanistiky a od města dostal na výběr ze tří bonusů. Zlevněné parkování na městském parkovišti, zdarma měsíční tramvajenku, nebo služební kolo.
"Vybral jsem si kolo. Nikdo mi nepočítá kilometry ujeté z domova do práce nebo třeba pro soukromé účely do přírody, s rodinou nebo na nákup. Když se mi s kolem něco stane, dovezu ho u nás do garáže, nechám ho tam a naši technici mi ho opraví, nebo dostanu jiné. Je to paráda," pochvaluje si Bruno.
ZÁPISNÍK ZAHRANIČNÍCH ZPRAVODAJŮ
Sobota: Neděle: Audiozáznamy a přepisy všech reportáží naleznete na www.radiozurnal.cz/zzz |
Tuto sobotu a neděli od 10:05 (repríza ve 22:10) na Radiožurnálu:Gent, láska na první pohled
I proto, že je Gent nejvyspělejším belgickým městem v oblasti cyklodopravy, si ho vybrali organizátoři mezinárodní konference Velo-city 2009 v Bruselu jako místo, kde účastníkům panelových diskusí ukázali v praxi, jak to může fungovat, když se chce a je k tomu i politická vůle. Zkrátka, když i na radnici sedí lidé, kteří holdují spíše pomalejším než rychlým kolům.
Experti v sakách a někdy i oblecích v městském parku vyfasovali kola a vydali se na několik exkurzí po městě. Marcin Hyla z Gdaňsku je národním koordinátorem kampaně Města pro kola v Polsku. Po dojetí do cíle projížďky neskrýval nadšení: "To je něco. Do toho máme i v Gdaňsku ještě daleko. A to je nejcyklističtější město u nás. Tady se opravdu člověk na kole cítí jako král silnic."
A vedle stojící Martti ještě s helmou na hlavě k tomu dodal: "Věříš na lásku na první pohled ? Tak já jsem se do Gentu asi zamiloval."
