Jak vůbec takové kolo funguje? "Na elektrokole se jezdí jako na jakémkoli jiném kole - šlape se. U středového složení je umístěn senzor, který snímá frekvenci otáčení klik a někdy také tlak na pedály. Nazývá se to PAS - Pedal Assist," vysvětluje princip fungování Jakub Ditrich, který "asistovaná" kola do země dováží a prodává je.
"Informace je pak zaslána do řídící jednotky kola, která ji vyhodnotí a dává pokyn elektromotoru, který je typicky umístěn na ose zadního kola," pokračuje.
Výsledkem je, že pro cyklistu přestanou "existovat" kopce. Jednoduše šlape pořád se stejnou zátěží a sílu, která mu chybí ke zdolání svahu, dodá elektromotor.
"Při měření průměrné rychlosti dosažené na elektrokole se dostáváme přibližně na 30 km/h, při průměru 23 km/h do kopce, 26,5 km/h po rovině a 39 km/h při jízdě z kopce. Průměrná rychlost klasického cyklisty v terénu je asi poloviční," vypočítává výhody elektrokola Ditrich.
Metody, jak lze jezdit na elektrokole, jsou podle něj celkem tři. Buď jezdíte jako na obyčejném kole - šlapete, řadíte rychlosti přehazovačkou, protože buď nechcete plýtvat energií v baterii nebo vám baterie už došla, případně jste ji dneska nechali doma, protože si chcete zajezdit jen tak.
Druhou možností je jakýsi automatický režim. Kolo se prostě postará, aby jezdec šlapal se stejnou zátěží. "Do kopce motor pomáhá více, na rovině trochu, z kopce vůbec. Zákonný rychlostní limit asistovaných kol je v Evropské unii stanoven na 25 km/h a většina kol jej dodržuje," vysvětluje Ditrich.
Třetí možností je otočné držadlo "plynu", jak jej lidé znají ze skútrů či motorek. Díky němu je možné se na některých elektrokolech vozit i bez šlapání, nicméně síla samotného motoru stačí většinou jenom do mírného kopce.
Kolik to stojí?
Provoz málo, kolo víc Kolo na jedno dobití baterií, pokud má dvě, ujede až 120 kilometrů, běžně asi padesát. Při jednom dobíjecím cyklu si ze zásuvky baterie odebere asi jednu kilowatthodinu, která stojí kolem čtyř korun. Zatímco auto spotřebuje na jeden kilometr pohonné hmoty za dvě až tři koruny a skútr nebo babeta kolem šedesáti haléřů až korunu, "elektrocyklista" cestuje za tři až čtyři haléře.
S pořizovací cenou je to horší. Nejlevnější e-kolo stojí kolem 12 tisíc, to je ale velmi těžké a nepříliš kvalitní, takže asistovaná kola pro pohodovou jízdu začínají na 23 tisících korun. Takové elektrokolo váží do 25 kilo, má baterii, která vydrží minimálně 40 kilometrů v normálním terénu a vydrží až tisíc nabíjecích cyklů (tedy zhruba 3 roky při denním provozu). Zatím nejluxusnější model v naší nabídce – horské ekolo Wisper - stojí ale stále méně než výměna poškozených dveří ve značkovém autoservisu.
Nejúspěšnějším modelem je zatím skládací elektrokolo. Pohodlně se vejde do kufru auta, do autobusu, kamkoliv. "Já takhle jezdím do Brna. Jedu autobusem, pak vyndám kolo a už nemusím čekat na 'šalinu,' říká Jakub Ditrich.
| Pokud vás e-kola zajímají, můžete se na ně podívat na veletrhu Sport Life v Brně od 6. - 9.11.2008. Bude se tam konat velká testovací akce těchto kol. |
