GLOSA: Kolo Favorit je opravdu legenda. Ale ze zoufalství

aktualizováno 
Není legenda jako legenda. Některé věci si připomínáme zaslouženě pro jejich výjimečnost. Jiné se staly legendárními z naprostého zoufalství. Ten druhý případ je v Česku častější. Názorně je to vidět na slavném kole Favorit.

Výstava Fenomén Favorit v Národním technickém muzeu | foto: ČTK

Favorit je legenda dokonce taková, že teď má speciální velkou výstavu v Národním technickém muzeu. Takové pocty se jen tak nějaké věci nedostane. Pěkná, důkladná, mile nostalgická expozice.

Pamětník se tam úplně rozněžní. Po tomhle kole totiž kdysi toužili úplně všichni kluci v téhle zemi. Kolo sen. Ale taky kolo, které bylo z dnešního pohledu – tedy z pohledu normální tržní ekonomiky a svobodného trhu – strašlivý šmejd a aušus.

Fotogalerie

„Zlaté české ručičky“ při jeho výrobě zmrvily, na co sáhly. To už vám na té výstavě neřeknou. Řeknu vám to já. O favoritu totiž něco vím.

Snil jsem o něm, kam moje paměť sahá. Jako všichni. Vlastně jsem ani příliš nevěřil, že ho někdy budu doopravdy mít. Sehnat favorita bylo téměř nemožné, to věděl každý. A já ho nakonec měl. Dostal jsem ho v pětaosmdesátém od táty za postup na gymnázium.

Nevím a nechci vědět, co všechno musel táta podstoupit a kde a jak se musel ponížit, aby to kolo sehnal. Předčilo i moje nejtajnější fantazie. Krásný stříbrný favorit, polozávodní a na galuskách! Na galuskách! Absolutně nesehnatelná vzácnost. Akorát tedy neměl sedlo. Na to se čekalo další dva měsíce.

Na Favoritu chtěl jezdit každý kluk. Legenda se málem jmenovala Borec

Nejslavnější československou značku jízdních kol představuje mimořádná výstava Fenomén Favorit. Šéf muzea dopravy Národního technického muzea a spoluautor výstavy Arnošt Nezmeškal v rozhovoru pro iDNES.cz prozradil, na jaké klenoty se můžete těšit i jak vznikl název této cyklistické ikony.

Arnošt Nezmeškal, šéf muzea dopravy Národního technického muzea a spoluautor...

Jezdil jsem na něm pak maniakálně. I školu jsem kvůli němu zanedbával. Nasednout a jet. Sto kilometrů je na favoritu mžik. To kolo jsem miloval. Pročež jsem mu, pokud šlo o kvalitu, leccos odpustil. A odpouštět opravdu bylo co.

Třeba dvojpřevodník šmajdal už z výroby. Řetěz dělal „drrrk, drrrk“ o přesmykač. Řešil jsem to podložkami, ale nikdy to nebylo ono. Přehazovačka nešla seřídit, příslušné šroubky nedržely polohu. Bylo třeba ustřihnout brčko ve správné délce a na šroubek ho navléknout.

Brzdové špalíky byly z prachmizerné gumy – byly v ní nějaké kamínky. Skřípalo to a „žralo“ to ráfky, krásné hliníkové závodní ráfky. No, krásné... ten hliník byl bláto. Ráfky praskaly a niple výpletu se klubaly skrz.

Jednou praskla miska ložiska středu. To je masivní kus oceli, přesto se rozloupl jako ořech papírák. Jít a koupit novou misku? Hahaha! I na takovou drobnost se v podnikové prodejně Favorit na pražském náměstí Gorkého čekalo měsíce.

Párkrát praskl klínek, co držel kliku. Ten se sháněl podobně těžko jako, jako... jako tehdy úplně cokoli.

A pak se mě to kolo pokusilo zabít. Za jízdy prasklo táhlo „rychloupínáku“ předního kola. To znamená pád přes řídítka. Být to v prudkém sjezdu, byl bych mrtvý.

Výstava Fenomén Favorit v Národním technickém muzeu

Výstava Fenomén Favorit v Národním technickém muzeu

Po pár letech intenzivního ježdění se na tom kole rozpadalo skoro všechno. Takže bylo asi milosrdné, když jsem s ním v devadesátém roce narazil do volhy a zničil ho. Mezitím cyklisté, nespokojení s kvalitou svých kol, povstali a svrhli režim. Čímž se jim otevřel nový svět.

Třeba já jsem si v půlce devadesátých let koupil horské kolo od jedné severočeské firmy. Jezdím na něm dodnes. Nepokazilo se na něm nikdy nic. Vida. Takže vzpomínka na „legendární“ favorit, který se proslavil výhradně tím, že nebyl k dostání, přece přináší ponaučení.

Stačilo pouhých pár let tržního kapitalismu, aby Češi ukázali, že kvalitní věci umějí. A aby výrobci pochopili podstatnou věc: když se zákazník na jejich výrobku zabije, víckrát si nic nekoupí.

Nejčtenější

Máme plno, ale končíme. Stát zrušil rezervace a zavřel Richtrovy boudy

Zavřené Richtrovy boudy v Krkonoších (13.1.2019).

Na seznam zavřených krkonošských bud přibyla další položka. Státem vlastněné Richtrovy boudy nad Pecí pod Sněžkou od...

Vědci odhalili tajemství soch na Velikonočním ostrově. Označují vodu

Velikonoční ostrov - Kráter Rano Raraku - místo, kde sochy moai vznikaly

Po letech dohadů, za jakým účelem byly postaveny mystické sochy na Velikonočním ostrově, přišli vědci s rozluštěním...

SLEPÁ MAPA: Tvrdá lekce zeměpisu. Najděte evropské řeky

Ilustrační snímek

Labe, Temže, Dunaj. Kdo by neznal názvy těchto významných evropských řek. Jejich královnou je jednoznačně Volha,...

Na Poštovnu dorazil jediný dobrovolník, i tak je bouda ze sněhu venku

Odklízení sněhu u Poštovny na Sněžce (17.1.2019).

Jen jeden dobrovolník vyslyšel už ve čtvrtek volání o pomoc z Poštovny na Sněžce. V bílé tmě a extrémním větru...

Koloběžkou do Španělska. Žena z Tanvaldu jela poděkovat za život

Martina Josífek Zelinková na své pouti

V roce 2017, ve 46 letech, jí diagnostikovali zhoubný nádor. Po krátké, ale zničující léčbě sedla na koloběžku a odjela...

Další z rubriky

Experti varují před tuningem elektrokol. Stroj zničí a je nebezpečný

Redaktor MF DNES Miloslav Lubas s manželkou si vyzkoušeli, jak se v Jizerkách...

Někteří majitelé elektrokol své stroje upravují a navyšují jejich maximální rychlost s podporou motoru. Proti tuningu...

Jak zahlédnout srdce Vysočiny. Výlet za nejhezčími výhledy Žďárských vrchů

Východ slunce na Drátníku

Českomoravská vrchovina představuje nádherné a rozsáhlé území v srdci naší země. Pomyslnou střechou Vysočiny je oblast...

VIDEO: Na bambusovém kole objíždí svět. Okradli ho hned první den

Ricardo Martins objíždí svět na bambusovém kole.

Ricardo Martins tvrdí, že nikdy ve svém životě nebyl šťastnější. Důvodem jeho spokojenosti je bambusové kolo, na kterém...

Najdete na iDNES.cz