A právě tady – v severní Dalmácii – začíná příběh, který si zaslouží víc pozornosti, než se mu běžně dostává. Zastavit tady má smysl. Už kvůli Vinnetouovi.
Když projedete slavný tunel Sveti Rok nad Zadarem, nesvišťěte hned dolů až k Dubrovníku. Zpomalte. Zastavte. Podívejte se vpravo na ta dvě malá moře – Karinské a Novigradské – a dejte jim šanci. Jsou malá, ale o to větší mají kouzlo.
Nejmenší moře světa
Karinské moře se už roky snaží získat oficiální status nejmenšího moře na světě. Má rozlohu pouhých 5,7 km². Na první pohled to vypadá jako větší rybník, řeklo by se „slaný Mácháč“. Ale voda je tu opravdu slaná. Skrze úzký průliv sem proudí voda z Jadranu, a i když je skoro dokonale klidné, jde o moře v pravém slova smyslu – s unikátní faunou, flórou a podle místních i léčivými účinky. Voda tu totiž protéká oblastmi s rašeliništi, což jí dodává zvláštní vlastnosti. Prý pomáhá na klouby a revma.
Průliv z Jadranu do Novigradského moře
Koupání je tu stejné jako u opravdového moře, pravda, je to tu trochu omšelejší, možná méně nóbl, ale o to příjemnější. Karinské moře má většího sourozence, úzkým kanálem je spojeno s Novigradským mořem.
To je větší a o něco známější, ale sdílí podobnou atmosféru – klid, žádný masový turismus, průzračná voda a ospalá, lidská atmosféra.
Zastávka na cestě na jih
Tato oblast je ideální pro každého, kdo jede až na jih Chorvatska – třeba do Dubrovníku – a nechce to celé projet na jeden zátah. Z českých hranic je to sem asi 700 kilometrů, což je skvělý bod na přespání nebo krátkou zastávku. A co víc – narazíte tu na pohodové ceny a pohostinné lidi.
Karinské moře v Chorvatsku, pláž v Gornjim Karinu
My jsme tu v červnu pořídili velký apartmán za 1 500 Kč na noc, kousek od moře. Nic nóbl, příjemný standard. Čekala na nás plně vybavená kuchyně, pět pevných lůžek plus gauč, lednice, čistota, klid – a především neskutečně milí hostitelé. Byla tu také terasa, neodbytná kočka a k moři mezi zahrádkami, kterým přes plot přetékají keře bobkového listu a rozmarýnu, to bylo sto padesát metrů. Atmosféra byla úplně jiná než na přeplněném pobřeží Jadranu – klid, pohoda, žádné davy turistů.
Dvě moře za jedno odpoledne
Pokud jste cyklista nebo prostě jen aktivní turista, určitě si nenechte ujít okružní jízdu kolem obou moří. Z Gorneho Karinu, na nejzazším konci Karinského moře, jsme vyrazili proti směru hodinových ručiček – nejprve nahoru přes Obrovac, táhlé rovinky na Jasenici, pak přes slavný Maslenický most, přes Posedarje a pak podél pobřeží zpátky.
Gravel pohodaCestu jsme absolvovali na štěrkoletu Trek Checkpoint - karbonovém gravelu velikosti M – ideál pro 175 cm vysokého jezdce. Osazení SRAM, elektronická přehazovačka, převody 1x12. Sedlo trochu tvrdší, ale geometrie komfortní a vyvážená. Pneumatiky o šířce 3,5 cm ideálně kombinovaly svižnost na asfaltu a jistotu na šotolinových cestách a vedlejších silničkách.  Kdo je zvyklý na úzké silniční pláště, pocítí lehkou ztrátu rychlosti – ale přehled, stabilita a pohodlí rozhodně převáží. Na neznámých cestách, v lehkém terénu a v nevyzpytatelném provozu má gravel jednoznačnou výhodu. |
Celý okruh má necelých 60 kilometrů, s převýšením kolem 600–650 metrů. První část cesty je úplně pustá, silnice prázdné, krajina tichá. Těsně před Maslenicí projíždíte planinou, kde jsou stále viditelné pozůstatky války – pomníky, ruiny, ticho, které mrazí. Ale o to víc si člověk váží míru a klidu, který tu teď panuje.
Posedarje je na opačném, nejzazším konci Novigradského moře, vlastně naproti Karinům (Donji a Gornji). Mají tam malý přístav, pár obchodů, restaurací, kaváren (spíš pro domorodce, než načančané pro turisty), a větší obchody.
Pokud pojedete na kole podle navigace, nechte se vést podél pobřeží, lesní úsek zvládnete i na silničním kole. Je to příjemnější, než jet po hlavním tahu, který je na této straně přeci jen frekventovanější.
Když vám zbude čas a síly, projeďte ještě Novigrad – obydlenou zátoku s příjemně ospalou atmosférou. Ráno tam na malém trhu seženete ryby a zeleninu. Pozor, další Novigrad je o čtyři sta kilometrů výš na Istrii, ale tak daleko asi nezabloudíte.
Malá moře, velká pohoda
A co je na celé této oblasti nejkrásnější? Autenticita. Je to Chorvatsko bez pozlátka. Moře bez přecpaných pláží. Vesnice, kde si s vámi babička povídá, i když neumíte chorvatsky. Restaurace, kde jídlo není „pro turisty“, ale prostě domácí (levné ale nejsou). A krajina, která vás nutí zastavit, dýchat a jen se dívat.
Když se zdržíte pár dní, objevíte spoustu uhrančivých míst. Na slavný červený Maslenický most se nemůžete vynadívat a hledáte další a další místa, ze kterých mu to nad úžinou do Novigradského moře víc sluší. Můžete se tam i vykoupat, stačí seběhnout z kopce (ti línější to objedou).
Průliv z Jadranu do Novigradského moře
Tipem na parádní celodenní výlet – na kole nebo autem (pěšky to nestihnete) – je stopování Vinnetoua. To začíná u nádherného kaňonu řeky Zrmanja, která je největším přítokem Novigradského moře. Vlévá se do něj ze severu, pod pohořím Velebit.
Krajina Vinnetoua
Slavné scenérie filmových Mayovek máme spojené s Chorvatskem. Všichni vědí, že se natáčelo v národních parcích jako jsou Plitvická jezera, Krka a Paklenica. Ale právě tady, na úpatí Velebitu, jsou dvě méně známá místa, ve kterých pozná scény s Vinnetouem i ten, který Mayovky viděl naposledy na základní škole.
Nádherný kaňon Zrmanji – neboli filmové Rio Pecos – je dostupný od silnice z Jasenice na Obrovac.
Obě lokace jsou dobře přístupné a vyznačené v mapách. Nádherný kaňon Zrmanji – neboli filmové Rio Pecos – je dostupný od silnice z Jasenice na Obrovac (hledejte „Pariževačka glavica“). Z asfaltky u směrníku odbočíte doprava na prašnou cestu, po pár stech metrech zaparkujete na plácku (zdarma) a vydáte se na tříminutovou procházku ke kaňonu. Až se proberete z ohromení z nádherné scenérie, už jen zkoumáte, kde to Old Shatterhand na tom záběru stál. Bylo na tomhle šutru, nebo kousek dál?
Chorvaté propagují spíše moře, líčí manželé vyrážející po stopách Vinnetoua |
Výlet k druhé lokaci je dobrodružnější. V google mapách ji najdete jako „filming location of Winnetou“. Opět ze silnice z Jasenice na Obrovac odbočíte tentokrát nalevo na osadu Modriči, a po úzké silničce se šplháte na Velebitské pohoří – povede vás zpátky na západ (směrem k Jadranu).
Zchátralý, rozstřílený. Dům slavného fotbalisty Modriče je mementem tragédie |
Držte se hlavní silnice. Poté, co podjedete dálnici pod Svetim Rokem, končí asfalt a nahoru se pokračuje po šotolině Majstorske cesty. Nenechte se odradit, cesta je to bezpečná i když prudká, nabízí nádherné výhledy. Minete okouzlující kapličku, kamenolom a jste na místě. Kdo má čas, vyšplhá se na vyhlídku Tulove Grede, kterému příznivci filmů neřeknou jinak než Nugget-tsil a podle mnohých patří mezi nejkrásnější natáčecí lokality. Zde také skonali Inču-čuna, Nšo-či a nakonec i Vinnetou.
Po Majstorské cestě můžete pokračovat dál, ale hodně si zajedete na opačnou stranu Velebitu. Když pojedete zpátky stejnou cestou dolů, v tom šotolinovém klesání opatrně, z toho neopakovatelného výhledu šoféři zapomínají v serpentinách řídit.
