Hřebenovkou Orlických hor kolem rezervací i bunkrů

Chcete-li vyjet na cyklovýlet někam hodně vysoko a přitom se vyhnout dlouhým kopcům, Orlické hory jsou dobrou volbou. Vydejte se s námi na hřebenovku krásnou přírodou i kolem proslulých vojenských bunkrů. Trasa není náročná na fyzičku ani technickou dovednost, takže s sebou klidně můžete vzít i děti.

Hradba Orlických hor vystupuje v severovýchodní části České republiky táhlým, přes 50 km dlouhým hřebenem s nadmořskými výškami okolo 1000 m n. m. Během našeho výletu navštívíme nejvyšší část pohoří, tzv. Deštenskou hornatinu, rozkládající se zhruba mezi vrcholy Vrchmezí a Anenský Vrch.

Naším výchozím místem je parkoviště v horském sedle Šerlich. V letní sezóně sem zajíždějí cyklobusy například z nedalekých Říček, kde je možné celý výlet také ukončit. Díky vysoké nadmořské výšce Šerlichu okolo 1000 m n. m. tak budeme mít jistotu, že převážně pojedeme z kopce.

Pohled na Velkou Deštnou od Deštného

Do ráje bledulí a rosnatek

Z parkoviště vyrážíme nejprve směrem k Masarykově chatě, vzdálené asi 200 m. Tato chata byla postavena Klubem českých turistů  a otevřena byla dne 14. 9. 1925 za účasti Aloise Jiráska. Dodnes je to jediné místo, kde lze na hřebenech pohodlně poobědvat v restauraci – dále už budeme mít k dispozici jen několik provizorních bufetů. Po Aloisi Jiráskovi je také pojmenována červeně značená turistická cesta, kterou budeme po většinu dne sledovat.

Rozhodujeme se, že před tím, než začneme stoupat na Velkou Deštnou a dále k pevnosti Hanička, uděláme si malou zajížďku na opačnou stranu, směrem v Vrchmezí. Prvních pár kilometrů stezky nás svou hrbolatostí málem odradí, ale naštěstí se cesta záhy vylepšuje, takže bez problémů můžeme projet i s přívěsným vozíkem s dvojčaty.

Trsy kvetoucích bledulí ve stínu bukového lesa napovídají, že jsme se dostali do rezervace Bukačka, nejvýznamnějšího maloplošného chráněného území Orlických hor.

Pro svou druhovou pestrost bývá Bukačka nazývána "botanickou zahradou Orlických hor". Bylo zde nalezeno celkem 294 druhů vyšších rostlin, z toho 23 chráněných. Rostou zde např. bledule jarní, oměj šalamounek, prha arnika, vstavače prstnatec májový a prstnatec listenatý nebo vzácná masožravka rosnatka okrouhlolistá. 

Masarykova chata

Rozhled z posedu

U rozcestí Polomské sedlo hodnotíme čas a otáčíme se nazpět – v plánu máme totiž ještě dlouhou cestu po hřebenech. Míjíme Masarykovu chatu, odkud se naskýtá hezký pohled na Velkou Deštnou, nejvyšší vrch Orlických hor, a zakrátko již supíme po úzké lesní asfaltce směrem k vrcholu.

Tato část je docela rušná, neboť cestu vedle cyklistů využívají i pěší turisté. Symbióza pěšáků s cyklisty tady ale docela funguje – jednak cesta poskytuje dostatek prostoru pro všechny, a jednak naprostá většina cyklistů má co dělat, aby do prudkého kopce držela s pěšími "krok"...

U rozcestí Pod Velkou Deštnou si dáváme čaj a tatranku v bufetu a po pár metrech staneme na nejvyšším bodu Orlických hor. Plochý a zatravněný vrchol zlákal několik výletníků k lenošení na trávě, ostatní se střídají ve výstupu na provizorní dřevěnou "rozhlednu", která by se dala přirovnat k trochu většímu posedu. I když se to ale na první pohled nezdá, pouhých pět metrů výšky navíc podstatně vylepšuje kruhový rozhled do kraje, který se nám odtud naskýtá.

Plánovanou stavbu nové rozhledny bohužel provázejí komplikace při jednáních s majitelem pozemku Janem Kolowratem-Krakovským. Proto se nyní uvažuje o vybudování rozhledny na nedalekém Šerlichu u Masarykovy chaty.

Panoramatická trasa

Kontrolujeme brzdy a spouštíme se z prudkého kopce směrem k rozcestí Jelenka. Stále jedeme po příjemné asfaltce, samozřejmě se zákazem vjezdu pro motorová vozidla. Tady už pěšáky potkáváme spíše výjimečně a utvrzujeme se v tom, že lepší cyklotrasu jsme nemohli zvolit.

Panoramatická cesta mírně klesá pod hřebenem Vřesníku a Orla a odkrývá monumentální výhledy na polské Gory Bystrzyckie, do údolí Orlického Záhoří i ke vzdálenějším horám. Můžeme tak pozorovat Králický Sněžník i Rychlebské hory, k severu potom polské Gory Stolowe a za nimi vykukující Broumovské stěny.

Trasa u Pěticestí, v dálce hřebeny Krkonoš

Po pár kilometrech přejíždíme sedlo a rozcestí turistických cest Pod Homolí. Zde odbočujeme z červené turistické značky, po které jsme dosud jeli, a pokračujeme nadále po asfaltované cyklotrase směrem k Pěticestí. Několika serpentinami získáváme výšku a vyhoupneme se na příjemné rovince před rozcestím Pěticestí.

Na jednom z palouků u cesty "piknikujeme" a obdivujeme výhledy – tentokráte pro změnu na českou stranu hor. Když se pozorně zahledíme k severovýchodu, spatříme v dálce zasněžené hřebeny přibližně 80 km vzdálených Krkonoš.

Pohled na Králický Sněžník a Rychlebské hory

Cestou bunkrů k Haničce

Pěticestí, kam zakrátko přijíždíme, by se vlastně mělo jmenovat „Šesticestí“ – cesty, které se odtud rozbíhají, bychom totiž opravdu na prstech jedné ruky nespočítali… V kiosku doplňujeme tekutiny, necháme proběhnout děti a pokračujeme opět po červené značce k Mezivrší.

Mizí asfalt, po široké šotolinové cestě se však jede příjemně i s přívěsným vozíkem. Dvojčata si spokojeně broukají do rytmu šlapání a máváním zdraví protijedoucí cyklisty. Klesáme k silničnímu sedlu, odkud vede cestička k betonovému bunkru. Už předtím jsme si všimli několika napolo zarostlých opevnění, představujících zajímavou kapitolu československé historie.

Ve druhé polovině třicátých let se pod vlivem hrozícího nebezpečí ze strany Německa začala budovat pevnostní linie po celé délce hraničního hřbetu Orlických hor.

První pevnůstky se v pohraničí začaly objevovat v roce 1936, veškeré stavební aktivity pak ustaly po podepsání Mnichovské dohody v září 1938. Ve srovnání s jinými hraničními úseky bylo území Orlických hor s výstavbou nejdále.

Obranná opatření si vyžádala poměrně značné zásahy do přírody Orlických hor. Byly nově budovány i příjezdové komunikace až na hřeben hor, které ještě dnes jsou známy pod názvem "bunkrovky".

Projíždíme kolem bunkru Průsek, zrekonstruovaného partou nadšenců v malé muzeum, a sjíždíme k mnohem známější pevnosti Hanička.

Na rozdíl od malebných betonových "ŘOPíků", které jako houby vykukují z lesa, je Hanička na první pohled nevzhledný objekt. Od roku 1975 zde totiž probíhala jeho adaptace na protiatomový kryt pro hrstku prominentních vyvolených, kteří zde měli přečkat případný válečný konflikt. Teprve v roce 1995 byla Hanička opět zpřístupněna veřejnosti.

Sjíždíme k rozcestí Hanička, kde definitivně opouštíme hřeben hor a samospádem pokračujeme na naši základnu do nedaleké Rokytnice v Orlických horách. Ujeli jsme přibližně 40 km, převážně po lesních asfaltových cestách.

Opevnění

Pevnost Hanička
Prohlídka podzemních prostor (vybavení protiatomového krytu), na povrchu je ojedinělý soubor dochovaných pancéřových prvků. Před vstupním objektem (správní budovou) expozice bojové techniky.

Provozní doba - květen, červen, září, říjen: v SO od 9.30 do 15.00 hod, v NE a svátky od 9.30 do 14.00 hod. V červnu každý den mimo PO od 11.00 do 14.00 hod. V červenci a srpnu denně kromě PO od 9.30 do 17.00 hod. Další info na www.hanicka.cz.

Pevnost Bouda
je takřka v původním stavu dochovaná tvrz u
Suchého vrchu. Je přístupné prakticky celé podzemí, vchodový objekt, objekt pro dělovou otočnou věž aj.
Provozní doba - od května do září denně, v říjnu pouze SO, NE; vstupy do podzemí: v celou hodinu od 11.00 do 16.00 hod, v květnu, červnu, září a říjnu jen v 11.00, 13.00 a 15.00 hod.
Přístup k muzeu je možný pouze pěšky nebo na kole. Další info na www.boudamuseum.com

Hřebenová cesta nabízí daleké výhledy

Může se hodit

Ubytování
Ideální základnou pro výlety po Orlických horách je Deštné, Říčky nebo Rokytnice v Orlických horách. Bydlení v apartmánech najdeme i na mnoha dalších místech v podhůří. Kompletní seznam ubytování v informačních centrech nebo na www.orlickehory.cz

Cyklobusy

Cyklobusy jezdí každou sobotu a neděli od 17.5. do 28.9. 2008.

Firma Audis zajišťuje spoje například na trase Rokytnice v Orlických horách (9.00) – Říčky (9.15) – Masarykova chata (9.40). Více ZDE.

Další spoje zajišťuje firma Orlobus například na trase Olešnice v Orlických horách (9.05) – Sedloňov (9.14) – Deštné (9.22) – Masarykova chata (9.35). Více ZDE.

Užitečné weby

www.orlickehory.net
www.bunkry.cz