Jihočeský kraj
Kolem Světa (rodinný)
V tomhle případě objedete celý Svět a poznáte přírodu Třeboňska. Naučná stezka kolem rybníka Svět je dlouhá 12 kilometrů. Vede po polních a lesních cestách, částečně po lučních pěšinách a také po hrázi Světa. Začátek je u první z celkem 16 informačních tabulí stojí u hotelu Bohemia-Regent na začátku lázeňského parku. Další jsou rozmístěné kolem rybníka. Dozvíte se z nich zajímavosti z historie lázeňství v Třeboni, o rašeliništích či chovu ryb. Cestou minete i známou Schwarzenberskou hrobku. Až se vrátíte zpátky do lázeňského parku, můžete vyjet panoramatickým výtahem na nejvyšší budovu Lázní Aurora a ze střechy uvidíte celý rybník, který jste právě objeli.
Až do pralesa (pro zdatné cyklisty, sportovní)
Výlet s výšlapem na Boubín nabízí celodenní výlet. Měří 68 kilometrů a vede z kopce do kopce po lesních i asfaltových cestách okolo známého šumavského vrchu s dřevěnou rozhlednou. Začíná v Kubově Huti a na prvních dvaceti kilometrech vás čekají tři výšlapy a sjezdy. Jede se přes Pravětín, Vyšovatku, Buk a Včelnou pod Boubínem až k rozcestí Na Křížkách, které leží v nadmořské výšce 1 140 metrů. Tam je možné kolo zamknout a vyrazit na dvoukilometrový výšlap na Boubín. Na jeho vrcholu stojí dřevěná rozhledna. A když vyjde počasí, uvidíte i Alpy.
Zajímavý je také samotný výstup na Boubín a cesta pralesem. Od rozcestí Na Křížkách se lze vydat dvěma cestami. Rozhodnete-li se pokračovat po modré turistické trase, budete u pralesa dříve, ale přijdete o chatu loveckého zámečku a kapli sv. Huberta, které najdete podél zelené. Jedná se sice jen o dobové rekonstrukce, ale je tu pěkná vyhlídka. Když znovu nasednete na kola, čeká vás desetikilometrový sjezd, po němž se trasa opět vlní. U rybníka v Křišťanovicích se můžete vykoupat. Následují Blažejovice a pak Volary. Z nich se jede do Lenory sedm kilometrů po silnici, kde si dávejte pozor. Z Lenory stoupáte přes Zátoň do Horní Vltavice a dál po lesní cestě do cíle v Kubově Huti.
Ústecký kraj
Dovolená v ČeskuJste nadšení cyklisti nebo jezdíte jen tak pro radost? Vyberte si dovolenou na kole podle vašich představ na serveru Raketa.cz. |
U Maxipsa Fíka (vysloveně pro děti)
Nenáročná zhruba 18 kilometrů dlouhá okružní trasa vedoucí z Kadaně do nedalekého Klášterce nad Ohří a poté zase zpět nabízí řadu zajímavých zastavení. Výlet začíná v Kadani na nedávno otevřeném nábřeží Maxipsa Fíka. Zdejší stezka podél řeky Ohře je široká zpravidla tři metry a její profil opravdu zvládnou i nejmenší cyklisté. Ti jistě ocení dobrodružnou cestu po visuté lávce, která obepíná skálu nad řekou a jež v Kadani spojuje Fíkovo nábřeží se stezkou mířící právě do Klášterce nad Ohří. Cyklostezka kromě výhledů na Krušné hory či řeku nabízí také zábavu. V Kadani jde hlavně o atrakce pro děti přímo na nábřeží, které jsou inspirovány Fíkovým putováním po světě, či středověký hrad a františkánský klášter, jenž dnes slouží jako muzeum. V Klášterci je to pak zámek s parkem nebo Lázně Evženie.
Pardubický kraj
Na zmrzlinu i pivo (rodinný)
Je to rodinná trasa, která střídá terén a cyklostezky. Sladkou odměnou je pak na náměstí v Lázních Bohdaneč plném fontán výběr z více než deseti piv v Lázeňské restauraci nebo zmrzlina v cukrárně. Ideální nástupní místo je v Doubravicích. Po žluté turistické značce kolem Pohránovického rybníku až k silnici mezi Hrádkem a Srchem, pak překročit silnici a pokračovat vyjetou stezkou podél trati do Stéblové. Dále po modré turistické, většinou lesem, část cesty vede po asfaltové stezce až do Lázní Bohdaneč. Zpět do Pardubic se dostanete po asfaltové cyklostezce.
Vysočina
Po cestě vlaků (rodinný)
Na této cyklostezce vedoucí podél řeky Sázavy si můžete představit, jaké to tam bylo, když tudy jezdívaly vlaky. Řeč je o rovinaté trase mezi Přibyslaví na Havlíčkobrodsku a Sázavou na Žďársku. Nevyužívané koleje zde ustoupily cyklistům. Výchozím bodem může být přibyslavské vlakové nádraží, kde stezka začíná. Pojedete devět kilometrů v přírodě, ale po asfaltu, lesem, loukami i okolo skalních stěn. Uvidíte také železniční viadukt na stávající železniční trati Havlíčkův Brod – Brno. Přes řeku Sázavu vede celkem pět lávek. Na trase jsou dvě odpočívadla s lavičkami a mapami. První odpočinek si můžete dát v místě, kde bývala zastávka Ronov nad Sázavou, druhý oddech pak tam, kde stála "stanice" Nížkov. Kilometry jsou značené na patnících, takže budete vědět, jak vám devítikilometrová trasa odsýpá. Doporučujeme jet z Přibyslavi do Sázavy a zpět. V Přibyslavi je pak možné po návratu navštívit některou z cukráren nebo restaurací. V místním zámku funguje Hasičské muzeum, které je otevřené denně mimo pondělí.
Na zříceninu (rodinný)
Na mezinárodní cyklotrase Jihlava – Třebíč – Raabs najdou rodiny s dětmi úseky, které procházejí malebnou krajinou a jež se dají zvládnout. Pro rodiny s menšími dětmi je například vhodný výlet z Jihlavy do Luk nad Jihlavou, kde se v létě dá vykoupat na místním koupališti a občerstvit v místních hospůdkách (nástupní místo a plán trasy najdete na www. jihlava-trebic-raabs.cz). Když ale budou síly, tak jeďte z Luk ještě dál, třeba přes Bítovčice do Přímělkova. Tam pak odbočte z cyklostezky směrem na zříceninu hradu Rokštejn. To už však nebude záležitost pro ty nejmenší cyklisty, počítejte s poměrně velkým stoupáním. Odměnou za námahu budou pěkné výhledy a zřícenina hradu. Z Rokštejna vede trasa do Panské Lhoty a Dolního Smrčného. K návratu do Jihlavy můžete využít vlak. A komu by to ještě nestačilo, ten může z Panské Lhoty odbočit do Brtnice, kde mají (bohužel chátrající) zámek a hezký barokní most.
Olomoucký kraj
Výjezd k divu (pro zdatné cyklisty)
Před cestou z Loučné nad Desnou na Dlouhé Stráně je dobré se psychicky připravit na skoro osmisetmetrové převýšení. Tady si dají do těla zdatní cyklisté. Na zahřátí se vydáte z Loučné po cyklotrase č. 6155 stoupající na vrchol Tři kameny. Cyklotrasa potom vede převážně po vrstevnici až na rozcestí Knížecí cesta, odkud vede cesta dolů podél Hučivé Desné do Koutů nad Desnou. Tady odbočíte doleva na hlavní komunikaci, po níž je třeba jet necelé dva kilometry. Potom odbočíte doprava směrem na Dlouhé Stráně.
Čeká vás táhlé stoupání po asfaltové cestě až k horní nádrži přečerpávací vodní elektrárny Dlouhé Stráně v nadmořské výšce 1 350 metrů. Unikátní stavba vysoko v horách se stala jedním ze sedmi divů České republiky. Z koruny hráze její horní nádrže je nádherný výhled na jesenické panorama. Pak už následuje příjemný sjezd v délce 11 km po asfaltové lesní cestě až do Loučné nad Desnou. Trasa je dlouhá sice jen 23 kilometrů, ale kvůli velkému převýšení je spíše pro zdatné cyklisty.
Adrenalin a Praděd (pro zdatné cyklisty)
Náročnou vyjížďku s nezapomenutelnými výhledy na krajinu Jeseníků slibuje okruh, který začíná i končí v Karlově Studánce. Využít můžete cyklobusy z Karlovy Studánky, Ovčárny a Videl. Trasa začíná na parkovišti Hvězda nad Karlovou Studánkou. Odtud vyrazíte po cyklotrase 6075 až na vrchol Pradědu. Z vyhlídkové terasy místní rozhledny, která se nachází ve výšce 1 563 metrů nad mořem, uvidíte nejen celé jesenické panorama, ale za dobré viditelnosti spatříte i siluetu Vysokých Tater a Malou a Velkou Fatru. Vrchol věže je nejvyšším dostupným místem v republice. Pak vyrazíte po stezce s číslem 6075 na Červenohorské sedlo, kde se napojíte na trasu 6154, která vás provede nádhernou krajinou úbočí Velkého Klínu, Jeřábu a kolem osmadvacetimetrového Velkého vodopádu. Pak pojedete směrem na sedlo Vidly a odtud zpátky do Karlovy Studánky. I tam na vás čeká vodopád. Dvacetimetrová kaskáda ovšem vznikla pro potěchu lázeňských hostů.
Zlínský kraj
S kolem kolem kanálu (pro všechny kategorie)
Z Uherského Hradiště je to na kole zhruba hodina jízdy po zpevněné cyklostezce do Veselí nad Moravou. Tam se můžete nalodit i s koly a přeplout do Strážnice. Kdo má ještě dost sil, vrátí se na kole. Kdo chce odpočívat, pluje tam i zpátky. Na lodi je občerstvení i průvodce, takže se můžete dozvědět všechno, co vás o historii a současnosti Baťova kanálu zajímá. Za pozornost stojí plavební komory, ale i okolní příroda. Cestou do Veselí je několik lákadel, třeba letecké muzeum v Kunovicích, štěrková jezera v Ostrožské Nové Vsi, která jsou vyhlášena čistou vodu ke koupání, nebo zámek v Uherském Ostrohu.
Plzeňský kraj
K dračí sluji (rodinný)
Z Domažlic vede nová příjemná cyklostezka pro rodiny s malými dětmi k rybníku Babylon a známému hraničnímu přechodu ve Folmavě. Kdo má děti zdatnější a troufne si s nimi na trasu o něco delší než 20 kilometrů, může to vzít zpátky přes "dračí jeskyni" Salka, která je pozůstatkem těžby kyzové břidlice pro výrobu kamence. Cyklostezka začíná pod centrem Domažlic u říčky Zubřiny, pokračuje až k Babylonu a do České Kubice, kde je poslední železniční zastávka v Česku.
Až sem je to 13 kilometrů a odtud se můžete vrátit do Domažlic vlakem nebo pokračovat po cyklostezce do Pasečnice kolem zmíněné jeskyně, již najdete v kopci jen asi 200 metrů od trasy. Už spíše bez dětí lze celou trasu natáhnout až do bavorského městečka Furth im Wald a k Dračímu jezeru.
Na skok do Brd (pro zdatné cyklisty)
Vojenský prostor v Brdech se po desetiletích postupně otevírá, a přestože zcela přístupný pro veřejnost by měl být až v roce 2015, už nyní lze proniknout na kole do některých okrajových částí. A stojí to za to! Cestou k nádherným Padrťským rybníkům se určitě vyplatí nevynechat starý hamr v Dobřívě, dodnes provozovanou technickou památku, největší svého druhu v Česku. Na tuhle cestu podhůřím Brd se dá vydat buď z Rokycan (asi 60km okruh), nebo z Mirošova (40km okruh), do obou míst jede vlak. Z Rokycan do Dobříva vede prakticky po rovině komfortní asfaltová stezka při říčce Klabavě.
Právě úsek z Rokycan do Dobříva je vhodný i pro rodiny s malými dětmi. V Dobřívě se vyrábělo železo už od 14. století až do poloviny století minulého. V hamru je k vidění zachovalé strojní vybavení z 19. století. Kromě celoročních prohlídek a ukázek kovářského řemesla tu umělečtí kováři každoročně pořádají Hamernický den, který letos připadá právě na tuto sobotu 18. května. A za Dobřívem už začínají Brdy. Po cyklostezce vyjedeme po okraji vojenského prostoru na Skořice a Trokavec, odkud je to už jen pět kilometrů k Hornímu a Dolnímu Padrťskému rybníku. Rybníky bývaly před rozšířením prostoru v 50. letech minulého století vyhlášeným rekreačním místem. Jsou ochutnávkou Brd, které se nám zanedlouho otevřou. Připadáte si tady jako na Šumavě. Všude kolem lesy a rozlehlé pláně, na nichž není na první pohled poznat, že sloužily jako střelnice. Žije tu i orel mořský nebo čáp černý.
Brdy
Cyklostezka vede dál na státní silnici z Rožmitálu do Spáleného Poříčí. Za zastávku určitě stojí vyhlášený gril v Míšově – je to taky široko daleko jediná možnost, kde se slušně najíst a koupit něco k pití. Po státní silnici je třeba přejet několik kilometrů do Borovna, kde doprava odbočuje cyklostezka vedená po okresní silnici na Vísky a zpátky do Skořic. Kdo začínal v Mirošově, bude to mít ze Skořic do cíle už jen necelé čtyři kilometry, do Rokycan přes Dobřív je to ještě o dobrých deset kilometrů víc.
Karlovarský kraj
Nej Nej (pro zdatné cyklisty)
Žádná cyklostezka nedisponuje takovým počtem přírodních a technických zajímavostí jako Krušnohorská magistrála. Je to hřebenová cesta vedoucí po vrcholových partiích celých Krušných hor a kopírující hranici s Německem. Stezka začíná na úplném západě republiky v Chebu a vede přes Karlovarsko až na severočeský Sněžník u Děčína, kde navazuje na Labskou trasu. Celková délka je 242 km a kromě malebné přírody magistrála nabízí mnoho přírodních a technických zajímavostí, jako jsou Vlčí jámy, Blatenský příkop, Národní přírodní rezervace Božídarské rašeliniště, Klínovec a nejvyšší sopka střední Evropy - čedičová hora Špičák.
Praha
Za Kelty (pro sportovce)
Jízdu proti směru času lze začít na konečné autobusů Na Beránku v Modřanech, odkud vyrazíte po méně frekventované silnici (případně obloukem přes les po pěšinách) do Cholupic. A odtud směrem k letišti Točná. Letiště je třeba objet západně lesem nebo východně přes pole a dostat se na vrch zvaný Čihadlo. Tady můžete začít sledovat zelené turistické značky, které vás dovedou přes čtvrť Točná vítaným sjezdem do Břežanského údolí až k mohyle Vítězslava Hálka. Tady musíte naopak šlápnout do pedálů a vyrazit po modré vzhůru až do místa zvaného Pod Hradištěm. Název napovídá, že se v blízkosti nalézalo opidum Závist, největší keltské hradiště v Čechách. Po prohlídce můžete vyrazit na poslední, ovšem nejadrenalinovější úsek trasy, neboť tady cesta klesá zprudka do údolí Vltavy. Kolem Arcibiskupského altánu s vyhlídkou na Zbraslav a unikátní alejí dorazíte ke zbraslavskému nádraží. Jen kousek odtud je stánek s občerstvením a cyklostezka vedoucí podél Vltavy zpět do centra města. Trasa z Beránku do Zbraslavi je dlouhá asi 10 kilometrů.
Jihomoravský kraj
Za ostnatými dráty (pro zdatnější cyklisty)
Náročnější cykloturisté se mohou vydat po jedenatřicetikilometrové trase nádhernou přírodou Moravského Jadranu, krajinou kolem meandrující řeky Dyje podél hranice s Rakouskem. Na trase ze Šumné do Šatova výletníci projedou obcemi, kde dýchá nedávná minulost pohraničních hlídek a ostnatých drátů. Ze startovního bodu, z vesničky Šumná, cyklisté dojedou do Čížova, kde je zachována linie technických zátarasů, jediný dochovaný památník na železnou oponu v České republice. Stavba uzavírala státní hranici s Rakouskem, byla opatřena signální soustavou, pozorovacími věžemi, asfaltovou silnicí a pěší ostrahou. Linie této stavby byla několikrát přesunována směrem do vnitrozemí, součástí byla i různá přídavná ženijní zařízení jako betonové či železné ježky a jehlanové zátarasy, nástrahy a dělobuchy. Po cestě se však cyklisté pokochají i krásami jihomoravské přírody. Z Hardeggské vyhlídky s altánkem, ke které už vede lesní cyklostezka, je nádherný výhled na meandry Dyje, ovšem od vyhlídky se musí výletníci vrátit buď kousek zpátky, nebo rovnou změnit trasu a vydat se do Rakouska. Celá trasa pohraničím pak pokračuje zvlněným terénem. Od vísky Lukov už se jede víceméně přírodou po lesních asfaltkách až k šobeským a hnanickým vinicím. Po výletě tam skvěle chutná sklenka vína.
Hradecký kraj
Krkonošská pohoda (pro rodiny s dětmi)
To, že Krkonoše jsou dobré leda tak pro vrchaře nebo naopak sjezdaře, je mýtus. Důkazem je šestnáctikilometrová naučná stezka kolem nejzajímavějších partií Černé i Světlé hory, na které si na své přijde každý, kdo se chce projet, udělat si pěkný výlet, spatřit hezké výhledy a ještě se třeba dozvědět něco o místní přírodě, architektuře a historii. Na hřebeny se každý i s kolem dostane z Janských Lázní lanovkou na Černou horu, okruh, který začíná hned u výstupu z lanovky, zvládne i netrénovaný cyklista či rodina s dětmi. Podívají se na krkonošská Zrcadla nebo Václavák, uvidí Vlašské, Krausovy i Velké Pardubické boudy. Cyklisté se díky této stezce mohou projet ve třetí zóně národního parku, ale také musí dodržovat přísný návštěvní řád, například se kvůli klidu zvěře pohybovat po trase jen do 17 hodin.
Liberecký kraj
Stopování Bajaji (pro rodiny s dětmi)
Asi 12 kilometrů dlouhá cyklotrasa vede nejkrásnějšími místy turnovské části Českého ráje. Začíná v obci Kacanovy, odkud vás čeká asi 1,5 km dlouhý výjezd ke Kopicovu statku po modré značce. Možná jej budete znát z filmů a pohádek. V Princi Bajajovi z roku 1971 se statek proměnil na hostinec. Vybrali si jej i o sedm let později, když natáčeli Prince a Večernici. Odtud se vydáte po modré značce na rozcestí na hlavní trase mezi Valdštejnem a Hrubou Skálou. Nejde o oficiální cyklostezku, chovejte se proto ohleduplněji k pěším turistům. Po Zlaté stezce Českého ráje se vydáte směrem na Hrubou Skálu. Zhruba půl kilometru před zámkem je skalní reliéf Adamovo lože (tam se jde bez kol). Po dalším půlkilometru přijedete k zámku Hrubá Skála, jednomu ze symbolů Českého ráje. Přístupná je zámecká věž s úchvatnými pohledy na Trosky a blízké skalní město. I na tomto zámku se natáčel Princ Bajaja. Na hlavním nádvoří se například točila scéna s rytířským soubojem. Filmaři využili i okna zámku, fontánu nebo pohled ze zámku na Dračí skály podbarvený kvílením tříhlavého draka. Na trase vás čeká i hrad Valdštejn, také on si zahrál v pohádce Princ Bajaja. Po Zlaté stezce Českého ráje pak budete pokračovat směrem k Hrubé Skále a vrátíte se zpátky do Kacanov.
