Z Olomouce se na kole můžete vydat třeba podél toku Moravy až do krásného Litovelského Pomoraví, k tovačovským jezerům nebo malebnými městečky zdobenými zámky do Náměště na Hané. Pokud patříte k cyklistům, kteří si neužijí výlet bez pořádného stoupání, můžete se vydat do blízkosti vojenského prostoru Libavá do Oderských vrchů.
Olomoucký kraj má nejvíc kilometrů cyklostezek na počet obyvatel, letos zřejmě pokoří metu 500 km. Některé jsou dokonce vhodné i pro in-line bruslení.
Olomoucký kraj cyklistům zaslíbený. Milník 500 kilometrů stezek je na dosah |
Navíc je Olomouc také napojen na několik páteřních cyklotras, které spojují regiony a někdy i země. Tou nejvýznamnější je Jantarová stezka, která má č. 5 (nebo také EV 9) a vede od Baltského ke Středozemnímu moři. Další je Moravská cyklostezka a nesmíme zapomenout také na cyklostezku Bečva, která je součástí evropské „dálnice pro cyklisty“ C1 a vede od horního toku Bečvy přes Olomoucký a Zlínský kraj. Tato stezka Olomouc sice mine, pokud se ale na ni napojíte třeba v Přerově, zavede vás k tovačovským rybníkům nebo na druhou stranu do Lipníku nad Bečvou.
1. Na kole lužními lesy Litovelského Pomoraví
Terén: rovinatý, nenáročný
Délka: cca 60 km
Výchozí bod: Olomouc
Z Olomouce si můžete na kole vyjet do Litovelského Pomoraví. Vybrat si můžete z několika tras s nenáročným profilem. Počítejte zhruba s 60 kilometrovou jízdou, kterou si můžete prodlužovat podle toho, kterou konkrétní stezku zvolíte a jak moc si jízdu chráněnou krajinnou oblastí chcete vychutnat. Dojet se dá klidně až do Mohelnice.
Pokud se chcete dostat do Litovelského Pomoraví, musíte vyjet přes Hejčín z Olomouce a pokračovat k jezeru Poděbrady. Tam se můžete rozhodnout, zda se dál vydat po silnici na Horku n. Moravou nebo na Chomoutov. Ať už zvolíte jakoukoli možnost, po pár kilometrech se napojíte na Moravskou stezku EV 9. Dovede vás podél Moravy až do Litovle.
Z Litovle vyjedete na Nové Zámky, kde cyklostezka vede zámeckým areálem. Na trase vás dále čekají Nové Mlýny, Nový Dvůr, Červenka, Litovel a Lhota nad Moravou. Odtud se vrátíte do Olomouce. Pokud by vás bolely nohy, dá v Července nasednout na vlak a nechat se dovézt do hanácké metropole i s kolem.
Snímek revitalizovaného kusu koryta Moravy v Litovelském Pomoraví zachycuje jeden z nových ostrůvků, k jehož stavbě posloužily balvany, jimiž komunisté v 70. letech řeku necitlivě a ke škodě všech spoutali.
Litovelské Pomoraví není jen jedinečným ekosystémem, ale také prameništěm s kvalitní podzemní vodou.
Středisko ekologické výchovy Sluňákov - Energeticky úspornou budovu Střediska ekologické výchovy Sluňákov v Horce nad Moravou navrhl ateliér Projektil architekti.
Pohled na Rajskou zahradu rostlin a živočichů, která je součástí Domu přírody Litovelského Pomoraví.
Zajímavosti na trase: Za Olomoucí u vjezdu do CHKO stojí centrum pro environmentální výchovu Sluňákov. Určitě stojí za návštěvu, a pokud bude mít právě zavřeno, prohlédněte si venku Galerii přírody s horou snů nebo rajskou zahradou. Areál barokního zámku Nové Zámky u Litovle obsahuje četné prvky upomínající na šlechtický rod Lichtenštejnů. Anglický park je plný empírových budov. Přímo do zámku se nepodíváte, sídlí tam domov pro lidi se zdravotním postižením. Rozsáhlý park ale stojí za prohlídku. V Nových Mlýnech najdete technickou památku – funkční vodní elektrárnu, která vznikla v roce 1923 na místě původního mlýna zřejmě ze 16. století. Obsahuje mj. Kaplanovu turbínu, ale i další téměř 100 let stará zařízení. |
2. Na kole přes hrady, zámky, lázně
Terén: středně náročný s náročným úsekem mezi Slatinkami a Velkým Kosířem
Délka: 34 km
Výchozí bod: Náměšť na Hané
Krásná trasa pro cyklisty s výhledem na hrady a zámky vede jihozápadně od Olomouce a leží na ní i léčebné lázně Slatinice. Celkem si vyšlapete 34 kilometrů, nejnáročnější částí je bezesporu stoupání na vrch Velký Kosíř.
Trasa začíná u zámku v Náměšti na Hané, odkud se vydáte po stezce 6025 na Těšetice. Tam odbočíte vpravo na Luběnice a dojedete až do lázeňského městečka Slatinice. Odtud vede stezka 6034 do přírodního parku Velký Kosíř, jehož stejnojmenný vrchol má 442 m n.m. Následuje sjezd do Čech pod Kosířem, známých svým zámkem a také muzeem kočárů. Cesta vás dál zavede k Pěnčínu a malebným parkem Terezské údolí, které se rozkládá podél říčky Šumice. Tudy se vrátíte do Náměště.
Klasicistní zámeček v Náměšti na Hané
U obce Slatinice si lidé připomínají tragickou nehodu vojenského vrtulníku Mi-24, který se zde zřítil. Zemřeli všichni čtyři vojáci na palubě.
V Čechách pod Kosířem finišují velké opravy tamního zámku (snímek z listopadu 2015).
Unikátní muzeum kočárů v Čechách pod Kosířem na Prostějovsku láká na novou expozici.
Zajímavosti na trase: Zámek v Náměšti na Hané nechal postavit Bonaventura z Harrachu v 18. století. Říká se mu také Horní zámek, protože v Náměšti mají zámky hned dva. Z toho Dolního se ale později stala sladovna. V Náměšti si můžete prohlédnout také zříceninu původního hradu. Lázně Slatinice se pyšní sirnými prameny, které jsou vhodné pro léčbu revmatu, některá onemocnění nervového systému a také prospívají lidem s lupénkou, jizvami či ekzémy. Muzeum historických kočárů v Čechách pod Kosířem mi největší sbírku kočárů i saní v České republice. Leží v blízkosti zámku a rozlehlého zámeckého parku, který vybudoval rod Silva de Tarouca. |
3. Olomoucké pevnůstky. Kolik jich najdete?
Terén: středně náročný
Délka: cca 50 km
Výchozí bod: Olomouc
Věděli jste, že Olomouc byla za časů Marie Terezie důležitým vojenským centrem? Z té doby se dochovalo několik desítek pevností neboli fortů, ale také třeba tereziánská zbrojnice v centru města, která dnes slouží jako univerzitní knihovna.
Cyklovýlet po olomouckých pevnostech vás bude určitě bavit. Některé forty jsou přístupné, další si můžete prohlédnout zvenčí a přečíst si o nich zajímavé informace na tabulích podél naučné stezky. Spojuje třicítku fortů.
Pokud je budete chtít vidět všechny, ujedete zhruba 50 kilometrů. U jednotlivých objektů najdete infotabule s QR kódem, přes který zjistíte další zajímavosti ke konkrétnímu místu. Začít můžete třeba u Korunní pevnůstky v širším centru Olomouce. Za vidění určitě stojí pevnost v Křelově nebo fort Radíkov. K tomu v Radíkově si budete muset vyšlápnout stoupání na Svatý Kopeček. Tenhle zážitek by si neměl nechat ujít nikdo, kdo o sobě chce tvrdit, že jezdil po Olomoucku na kole.
Vizualizace pevnůstky v Olomouci-Radíkově. Po obvodu hradeb vede suchý příkop, kterým má v zimě vést dráha pro běžkaře a v létě pro běžce.
Pevnostní fort v Křelově, který je součástí systému olomouckého opevnění.
Jedním z nových exponátů olomoucké Pevnosti poznání je model kůže. Na tom je možné vidět jednotlivé vrstvy, ale také její vzhled při některých onemocněních.
Fort ve Chválkovicích postavený v 19. století, který je součástí jedinečného pevnostního systému, jenž v minulosti chránil Olomouc.
Při plánování cesty máte několik možností. Pokud chcete vidět jak křelovskou, tak radíkovskou pevnost, které jsou od sebe nejvíc vzdálené, doporučujeme vyjet od Korunní pevnůstky v Olomouci po cyklostezce podél Bystřice do Bystrovan, kde najdete rozlehlý fort osmibokého tvaru. Dál jedete po cyklostezce 6103 přes Droždín a Svatý Kopeček na Radíkov, kde vás čeká další pevnost. Po nutném občerstvení se vrátíte na Kopeček a přes Samotišky směrem na Chválkovice.
Čeká vás Fort II Chválkovice. Po návratu do Olomouce se vydáte směrem na Černovír, kde jsou zbytky lazeckého fortu, a poté do místní části Řepčín. Z ní se dostanete po cyklostezce s označením 51A až do Křelova, kde na vás čeká jedna z nejhezčích pevností. Při návratu do Olomouce to můžete vzít ještě přes Neředín, kde najdete Fort XV, a dále na Novou ulici, kde je fort Tatelberg.
Dodejme, že výše uvedená trasa představuje pouze návrh, jak na kole navštívit části olomouckého historického opevnění.
zajímavosti na trase: V areálu Korunní pevnůstky najdete Pevnost poznání. Je to centrum pro popularizaci vědy, za nímž stojí Univerzita Palackého. Zajímavá je i pro děti všech věkových kategorií. V jeho těsné blízkosti najdete rozárium. Fort Radíkov bývá s výjimkou akcí veřejnosti nepřístupný, dá se v něm ale domluvit prohlídka, piknik nebo i přespání ve stanech. Bližší informace najdete na webu. Nedaleko fortu najdete restauraci i s venkovním posezením, kde si můžete dát gulášovku, nealko pivo nebo něco sladkého na zub. Cyklisté jsou vítáni a stejně tak děti, které určitě zaujme a ohrádka s kozí rodinkou. Fort Křelov, nebo také Fort XVII., patří mezi první z pevnůstek, které vznikaly kolem Olomouce. Datuje se do let 1850–1854 a dnes v něm je muzeum vojenské historie a restaurace. |
| Název | Kde ho najdete | Čím je zvláštní |
|---|---|---|
| Fort II | Chválkovice | Chránil Olomouc ze severu. |
| Fort IV | Bystrovany | Jediný osmiúhelníkový fort v systému. |
| Fort XI | Nemilany | Dnes je soukromý. |
| Fort XIII | Nová Ulice | Patří mezi první vystavěné. |
| Fort XV | Neředín | Dnes je v něm painballový areál. |
| Fort XVII | Křelov | Je v něm muzeum a restaurace. |
| Fort XX | Křelov | V minulosti do něj uhodil blesk. |
| Fort XXII | Černovír | Také se mu říká lazecký podle části Olomouce Lazce. |
| Fort Radíkov | Radíkov (Svatý Kopeček) | Jediný fort na kopcovitém terénu. |
| Korunní pevnůstka | Centrum Olomouce | Barokní bastion, dnes muzeum a centrum popularizace vědy. |
| Zdroj: Wikipedie |
4. Za krásami tovačovských jezer
Terén: méně náročný
Délka: cca 55 km (bez zajížďky do Přerova)
Výchozí bod: Olomouc-Povel
Příjemná cesta bez velkého převýšení vhodná vede po Moravské cyklostezce směrem na jih. V Olomouci se na ni napojíte v místní části Povel a provede vás přes Nemilany, Kožušany-Tážaly a Dub nad Moravou až k Hradeckému rybníku a tovačovským jezerům. Jen dejte pozor ve Věrovanech, abyste omylem neodbočili na 5042, která by vás sice také dovedla do Tovačova, ale po silnici.
Tovačovská jezera představují významné hnízdiště mnoha druhů ptáků.
Pohled na Hradecký rybník u Tovačova.
Mohutný barokní kostel Očišťování Panny Marie v Dubu nad Moravou
Spanilá věž tovačovské zámku se tyčí do výše 85 metrů nad rovinatou Hanou.
Kolem samotných jezer si můžete udělat okruh, ze kterého se vrátíte do Tovačova po cyklostezce Bečva. Zpět můžete jet stejnou cestou. Pokud byste si výlet chtěli prodloužit, jeďte po cyklostezce Bečva (značené také jako cyklostezka 50 nebo EV 4) z Troubek až do Přerova. Zpět do Olomouce se vracejte přes Rokytnici, Brodek u Přerova a Majetín. Rozhodně doporučujeme se vyhnout nejkratší cestě po velmi frekventované silnici 55.
Zajímavosti na trase: Hradecký rybník (někdy také Hrádecký) je největší, jaký na této cestě uvidíte. Vyhlídku na něj si užijete, protože stezka vede po hrázi, která ho dělí na 4 části. Na okruhu kolem tovačovských rybníků je vyznačená odbočka, která vede k soutoku dvou velkých moravských toků – Bečvy a Moravy. Velká část trasy vede souběžně s naučnou Cyrilometodějskou arcibiskupskou stezkou. Ta vás upozorní na další zajímavá místa, třeba poutní chrám v Dubu nad Moravou. |
Kde sídlili Keltové i páni. Výlet za tajemnými hrady Drahanské vrchoviny |
5. Přes Drahanské vrchy vojenským újezdem
Terén: značně náročný
Délka: cca 90 km (bez využití veřejné dopravy)
Výchozí bod: Prostějov
Pro cyklisty, kterým nenáročný terén rovinaté Hané nesedí, nabízíme trasu, při které si pořádně zvýší tepovku. Je pro ni ale potřeba vyrazit od Olomouce směrem dále na jih, k Drahanským vrchům a vojenskému újezdu Březina. Cestu si můžete usnadnit v letní sezoně použitím cyklobusů z Prostějova do Protivanova.
První část trasy vede z Prostějova po Jantarové cyklostezce k vodní nádrži Plumlov a dále k hamerským rybníkům. Trasa pokračuje vojenským újezdem podél Repešského potoka až do obce Niva. Podle nálady a kondice se odtud můžete vrátit k Plumlovské přehradě, nebo pokračovat až do Sloupu a zpět přes Holštejn a Baldovec.
V Moravském krasu dřív probíhala těžba vápence a také kaolinu.
Okolí Krumsína na Plumlovsku.
Podmínky vstupu do vojenského újezdu Březina na Vyškovsku se zpřísnily loni. Armáda poté podnikla několik ústupků, obce by jich chtěly ještě víc.
Areál Ferdinandska uvnitř vojenského újezdu Březina je ukázkou pozdního baroka.
zajímavosti na trase: Vodní nádrž Plumlov na říčce Hloučela z roku 1936 patří k nejstarším dílům v povodí Moravy. Slouží hlavně k regulaci průtoku vody při povodních, ale také je oblíbeným místem pro koupání a rekreaci. Do vojenského újezdu Březina je možný vjezd pouze v určenou dobu a jen po vytyčených zpevněných cestách. Před cestou si zjistěte aktuální informace na webu újezdu. Obce Sloup a Holštejn leží na hranici Moravského krasu, který je protkán řadou naučných stezek. Poblíž se v minulosti těžil vápenec, což připomíná vápenka a lom Malá dohoda. Ze Sloupu vedou turistické stezky až k propasti Macocha. Přímo u Sloupu je pak Sloupsko-Šošůvská jeskyně s Eliščinou jeskyní a krápníkem Svícnem. |
6. Za nedotčenou přírodou Libavé
Začátek: Lipník nad Bečvou
Terén: náročný
Délka: 38 km (při variantě přes Potštát)
V Olomouckém kraji leží také vojenský újezd Libavá, který zabírá podstatnou část Oderských vrchů. Do samostatného vojenského prostoru se cyklisté a turisté dostanou jen jednou ročně, při květnové akci Bílý kámen.
Ideálním startovacím místem pro okruh Oderskými vrchy je město Potštát nebo obce Staměřice si Bohuslávky u Lipníka nad Bečvou. Protože jsou ale trochu z ruky, doporučujeme začít v Lipníku, kam se dá dojet i s kolem vlakem z Olomouce. Jen dejte pozor, jaký spoj si vyberete. Některé jedou přes Přerov a cesta tak trvá 30 až 45 minut. Při výběru správného spoje budete v Lipníku do 20 minut.
Z nádraží v Lipníku vede cyklostezka 6238 do Bohuslávek, kde se dáte vpravo na Podhoří. Zprvu je trasa pohodová, za Podhořím u křižovatky V Žabníku ale začíná ostře stoupat. Tomuto těžkému úseku se dá vyhnout, když si zvolíte cestu kolem Žabnického vodopádu a údolím potoka Žabnice. Sice pak nedojedete až do Potštátu a trasu si znatelně zkrátíte, zase si ale užijete průjezd Malenným žlebem podél Jezernice a soutok Jezernice a Černého potoka s rozcestím s lákavým názvem V Pekle.
Potštátsko - Hostinec U Tlustého Jana
Hrad Puchart
Většina vojenského újezdu Libavá je veřejnosti nepřístupná.
Tradiční akce Bílý kámen, otevření vojenského prostoru Libavá, láká v posledních letech tisíce cyklistů i pěších turistů.
Pokud dojedete až do Potštátu, vezměte to na Boškov a dále až ke křižovatce, kde se napojuje kratší varianta přes Malenný žleb. Cyklostezka 6238 tam vede zčásti podél silnice 441. Za obcí Kozlov stezka uhýbá od silnice opět do lesů, dojedete po ní do Slavkova a pod Slavkovským vrchem a Lomcem až do Staměřic. Tato část je nejnáročnější z celé trasy. Se Staměřic se stezkou Pobečví dostanete do Bohuslávek a zpět do Lipníku.
zajímavosti na trase: Lipník nad Bečvou je půvabné město s bohatou historií. Za vidění stojí přinejmenším zámek s konírnou a střešní zahradou. Z konírny je dnes galerie. Údolí Jezernice a bývalá ves Peklo je biologicky cenná lokalita, kam se ještě před několika lety nesmělo. Byly součástí vojenského prostoru Libavá. Nacházejí se tu bývalé štoly, do kterých je ale vstup zakázán. Slouží jako zimoviště netopýrů. Pokud byste si výlet chtěli prodloužit, můžete z Potštátu vyrazit na jih podél řeky Veličky. Po zhruba 3 km dojedete do Potštátského skalního města, které je plné bizarních skalních útvarů. Po dalších asi 2 km následuje hrad Puchart a hostinec U Tlustého Jana, jehož jméno pochází od značně korpulentního hostinského z 19. století. Nevýhodou této zajížďky je to, že se do Potštátu musíte vrátit stejnou trasou, k celkovému poštu kilometrů si proto přičtěte 10 km. |
Tipy na cyklovýlety v Olomouckém kraji. Vydejte se na zámky i do bunkrů |
Dobrá zpráva pro cyklisty: Na Olomoucku vás žádná stezka nezklame
Nevybrali jste si z našich tipů? Olomoucko je naštěstí protkané cyklostezkami tak hustě, že při vyjížďkách můžete improvizovat a většinu si jich zkrátit či prodloužit podle libosti. Pozor si dejte jen ve vojenských újezdech, kde se musíte držet povolených tras a vjezd do nich může být omezený.
Nic nezkazíte tím, když se necháte vést vodními toky. Z Olomouce si příjemný a nenáročný výlet na kolech můžete udělat třeba podél Bystřice do Velké Bystřice, kam jezdí vůbec nejvíc lidí na kolech, a do Hluboček. Zdejší cukrárna a bistro v jednom s cyklisty počítá a otevřeno má i v neděli.
Vydat se můžete také na sever, kde cyklostezka z velké části kopíruje železniční trať. Dovede vás do královského města Šternberk s hradem, jehož historie sahá do 13. století, a odkud také pochází Těšíkovská kyselka.
