Prohlídka Sušice
Město Sušice bylo původně slovanskou osadou rýžovníků zlata při obchodní cestě do Bavor. Název města Sušice je odvozen od suchého místa mezi říčními kameny a je poprvé uváděn roku 1233. Přemysl Otakar II. začal po roce 1260 budovat nové královské město s rozlehlým obdélníkovým náměstím a soustavou pravidelných ulic.
Město v 16. století vzkvétalo zejména z výhodné polohy na Zlaté stezce vedoucí z Pasova. Ve městě je zachována část městského opevnění se třemi představěnými baštami, řada měšťanských domů s klenutými mázhausy, původně barokní radnice s renesančním portálem.
V těsné blízkosti města se nachází raně barokní kaple Anděla Strážce z let 1682 - 83, obklopená později ambity se čtyřmi nárožními kaplemi.
Další výraznou dominantou města i celého Sušicka je kopec Svatobor se dvěma věžemi - 31 metrů vysokou rozhlednou s kruhovým výhledem postavenou roku 1935 a 75 metrů vysokou televizní retranslační věží. Na úpatí byly odkryty zbytky polozapuštěné chaty ze střední doby kamenné se štípanými kamennými nástroji.
Údolím Otavy
Po prohlídce města se vydáme od náměstí směrem k řece Otavě, kterou přejedeme a napojíme se na modrou turistickou značku, která nás povede jihovýchodním směrem k vesničce Rok. První kilometry trasy povedou po asfaltové silnici, před vesnicí Rok odbočíme ze silnice doleva na polní cestu a při okraji lesa jedeme vstříc obci Podmokly. Po naší pravé ruce mineme rybník, vzápětí najedeme na silnici, ale po několika desítkách metrů odbočíme prudce doprava a po dvou kilometrech se ocitneme v Kadešicích.
Odtud pokračujeme po silnici přes Rozsedly do Žihobců, před kterými přejedeme Žihobecký potok. Obec Žihobce je připomínána již roku 1045 jako majetek břevnovského kláštera. Původně renesanční zámek byl později barokně přestavěn, v přilehlém parku se nachází empírová jízdárna z doby kolem roku 1800.
Ze Žihobců pokračujeme po žluté značce a po silnici dojedeme po dvou kilometrech do Dražovic. Zde se nalézají zbytky tvrze z 15. století, která byla zbořena roku 1619. Z Dražovic pokračujeme severně přes Čimice do Žichovic.
Žlutá značka vedoucí terénem nám nabízí poněkud náročnější profil trasy, lze volit i variantu vedoucí po silnici. V Žichovicích nalezneme zámek postavený na Lpůdorysu s renesančními štíty a hranolovou hodinovou věží, který byl později barokně upravený.
U zříceniny hradu Rabí
Pokud z našeho okruhu uděláme malou odbočku a přejedeme přes řeku Otavu, ocitneme se před největším českým gotickým hradem - zříceninou hradu Rabí.
Jádrem hradu Rabí je mohutná hranolovitá obytná i obranná věž ze 14. století. Roku 1421 byl hrad dobyt husity, Jan Žižka zde byl zraněn na svém druhém oku. V 15. století byl hrad pozdně goticky přestavěn a opevněn místy až pět metrů silnými hradbami s dělovými baštami. Na počátku 18. století byl hrad vydrancován a přestal být obyvatelný. V podhradí vzniklo městečko, které Půta Švihovský později změnil na město, opevnil je a získal pro ně roku 1499 cenná privilegia.
Opět údolím řeky Otavy
Od Rabí se znovu vrátíme zpět přes řeku a napojíme se na zelenou turistickou značku, která vychází z Horažďovic. Proti toku řeky Otavy po jejím pravém břehu se budeme vracet zpět do Sušice. Cestou mineme kopce Křešňovec a Bubečná, oba ležící po naší levici.
Jakmile se odkloníme od železniční tratě dojedeme do Velké Chmelné a za ní začneme stoupat na vrchol kopce Kalovy. Z něj se pak již spustíme dolů z kopce do Sušice - startu a cíle našeho letošního posledního výletu v sedle horského kola po Plzeňském kraji.
DÉLKA TRASY JE 28 KILOMETRŮ
 |
