Nebe, peklo, ráj. Jak se jezdí cyklistům v Mnichově, Praze a Vídni

Mnichov, Praha a Vídeň tvoří ve střední Evropě zhruba rovnostranný trojúhelník, jde o srovnatelně velká města přibližně stejné rozlohy. Historii ani památky ale tentokrát nezkoumáme. Zajímalo nás, jak se v těchto městech žije cyklistům.

Začněme Mnichovem (München). Bavorská metropole má pro cyklisty tu nespornou výhodu, že leží v téměř absolutní rovině. Kopec s převýšením větším než 10 metrů tu budete hledat marně. Při jízdě na kole více než kde jinde oceníte německý smysl pro zákony a pořádek. Tady si žádný šofér opravdu nedovolí vám nedat přednost či vás předjet opravdu těsně. A po cyklostezkách se dostanete úplně všude.

Mnichov jsme prokřižovali od východu na západ a od severu na jih včetně městského centra, najeli asi 50 kilometrů a nesetkali se s žádným větším problémem. Tedy pokud nepočítáme davy výletníků, kteří se o volném dnu nahrnuli na pouť do Olympiaparku v takových počtech, že jsme mezi nimi museli trochu bojovat o prostor. Tady je shrnutí:

• Hustá síť cyklostezek propojuje všechny části města včetně centra.
• Vertikální i horizontální značení je výborné, nechybí na žádném z orientačně nesnadných míst, kilometráž přesně odpovídá.
• Cyklopruhy jsou důsledně oddělené od jízdní dráhy pro auta. Většinou vedou na okraji chodníku, mezi koridorem pro chodce a zaparkovanými auty. Pokud cyklopruh přetíná křižovatku, je celoplošně odlišen výraznou červenou barvou.
• Řidiči cyklisty stoprocentně respektují a často vám dají přednost, i když je k tomu v dané situaci silniční zákon nenutí.
• Město má blízko centra mnoho velkých zelených ploch (Olympiapark, Englischer Garten), které jsou rájem pro cyklisty, zelení probíhá i páteřní severojižní trasa podél řeky Isar.
• Soužití s chodci, hlavně v centru města, je tu vyřešeno apelem na Schritttempo (pomalou jízdu), místy se setkáte s omezením rychlosti pro cyklisty.

•  Asfaltový povrch je na některých úsecích cyklopruhů značně nerovný, na silničním kole tu budete trpět. Místy není úplně jasné, zda cyklopruh je jednosměrný nebo obousměrný.
• V městských informačních centrech není k dispozici cyklistická mapa města (Radstadtplan). Můžete si ji ale zdarma vyzvednout na Úřadu pro zdraví a životní prostředí na adrese Bayerstrasse 28a.
• Cyklistů je na mnichovských stezkách občas tolik, že se tvoří místní zácpy, hlavně na semaforech. Ale dá se tohle považovat za mínus?

Tipy:

Projeďte si Olympiapark, prohánět se na kole pod futuristickou architekturou "zavěšených stanů" je nevšední zážitek. Pokud se vám zasteskne po kopcích, tak tady najdete aspoň uměle navršené pahorky a z některých to pěkně fičí. Hezká a samozřejmě dokonale značená vyjížďka vede ke slavnému zámku Nymphenburg na severozápadním okraji Mnichova.

Celkové hodnocení: 90 %

Aby bylo jasné, kdo je tady pánem: auta to nejsou (u Olympiaparku v Mnichově).

Zajet si na kole k zámku Schönbrunn či k Hundertwasserovým domům je ve Vídni snazší, rychlejší a levnější na bicyklu než se přesouvat autem či městskou dopravou. Na kole snadno profičíte po Dunajském ostrově nebo skrz Prátr, můžete se i plynule přesunout městem k západu do zalesněné krajiny Vídeňského lesa. A nepotřebujete k tomu ani vlastní kolo. Propracovaný systém půjčoven citybiků dobře slouží i turistům. Že to zní jako cyklistický ráj? Asi ano, ani cyklističtí pedanti totiž ve Vídni moc stinných stránek nenajdou.

V průběhu asi 45 kilometrů dlouhého okruhu po Vídni jsme zkusili všechno: turistický střed, Ring, předměstí, úseky dálkových stezek i eldorádo sportovců na Dunajském ostrově. Zaujaly nás mosty, a nejde jen o zajímavé výhledy. Tahle infrastruktura včetně velkolepých zavěšených cyklostezek a spirálovitých ramp musela i na bohaté rakouské poměry stát dost peněz. Také jsme si všimli, že mnoho lidí kola na krátkou dobu vůbec nezamyká. To je proti takovému Amsterdamu, kde je každý bicykl obtěžkán pětikilovým zámkem, dost velký rozdíl.

Cyklopruh v ulici Lothringerstrasse ve Vídni

Stanoviště městských kol v ulici Obere Viaduktgasse ve Vídni

• Síť cyklostezek je hustá, cyklopruhy jsou bezpečné, jasně označené a dostatečně široké. Asfaltový povrch je až na nepatrné výjimky kvalitní a hladký.
• Vertikální i horizontální značení je výborné, je skoro nemožné se ztratit.
• Cyklopruhy jsou důsledně oddělené od jízdní dráhy pro auta. Na křižovatkách slouží cyklistům zvláštní semafory. Neexistují "slepá" místa.
• Impozantní je systém sjezdů z velkých vídeňských mostů na oba břehy Dunaje a na Dunajský ostrov. Řeší je tzv. Radrampe, spirály určené pro cyklisty, které překonávají výškový rozdíl mezi mostem a zemí.
• Město má i několik tras, kde se vyřádí sportovní jezdci, například na Dunajském ostrově (Donauinsel) a při Dunajském kanálu (Donaukanal).
• Vynikající je systém půjčování městských kol: stanovišť je více než sto a první hodina výpůjčky je po zaregistrování do systému (např. pomocí karty VISA, symbolický poplatek jedno euro) zdarma. Více najdete na www.citybikewien.at.

• Po pěší zóně v centru (Graben, Kärntner Strasse), tedy v nejatraktivnějším prostoru města, se na kole nesmí jet, musíte ho vést. Vzhledem k hustotě pěšího provozu je to ale pochopitelné. Při nerespektování vás na to policie důrazně upozorní.

Tipy:

Když chcete setřást pracovní nebo jiný stres, natáhněte to na kole po Dunajském ostrově. Tady můžete šlápnout do pedálů jako po cyklistické dálnici. Problémem může být jen vítr, který tu často fouká. Zasteskne-li se vám po kopcích, tak z centra zamiřte k západu a přes proslulou vinařskou čtvrť Grinzing si vyjeďte na vyhlídku na Kahlenbergu.

Celkové hodnocení: 95 %

Cyklorampa na mostě Brigittenauerbrücke ve Vídni

Leccos napoví už základní srovnání: počet kilometrů skutečných cyklostezek (tedy separátních komunikací určených výhradně pro cyklisty) je v Praze v porovnání s Vídní či Mnichovem asi jen šestinový, navzdory tomu, že české hlavní město leží na největší ploše. To bychom s odkazem na slabší ekonomiku snad ještě mohli tolerovat. Co se ale odpouští hůře, je zjevně chybějící koncepce výstavby stezek, stejně jako mnohá vysloveně špatná až nebezpečná technická řešení.

Centrem města se nedá nikudy projet bez akutní hrozby kolize s auty, případně bez porušení předpisů (pěší zóny). Je zjevné, že dosud nikoho nenapadlo, že hlavní přínos cyklostezek pro město by měl být v tom, aby se ulevilo automobilové dopravě. Tedy aby obyvatelé mohli rozumně používat k dojíždění do práce a za zábavou právě bicykl místo auta, jak je to běžné v západní Evropě.

Tristní stav cyklodopravy v Praze nemůže omluvit ani fakt, že podmínky pro kola jsou v Praze objektivně o něco horší než v Mnichově či Vídni. To je dáno poměrně kopcovitým terénem či sevřenou historickou zástavbu Starého Města a Malé Strany. Ve stovky let starých křivolakých uličkách se cyklostezky opravdu budují špatně.

Drobné střípky z cyklistického martyria průjezdu Prahou na kole si můžete přečíst v článku: "Na kole přes Prahu. Chce to mapu, silné nervy a životní pojistku".

 Budeme rádi i za vaše další postřehy.

Takhle ano, bezpečný cyklokoridor na pražském Barrandovském mostě

Nová, krásná... ale bohužel jen kousek. Cyklotrasa A26 v Praze-Vysočanech.

• Na pražských cyklostezkách (častěji jde ovšem pouze o cyklotrasy, kde cyklisté sdílejí ulice s auty) se rozhodně nebudete nudit. Každou chvíli vám někdo nedá přednost, cyklopruh najednou skočí uprostřed křižovatky, nebo vás značení navede mezi pruhy svištících aut. Je ovšem otázkou, zda tohle je ten správný adrenalin, který hledáte.
• Po posledních úpravách v letech 2010 a 2011 je vertikální značení tras (tedy žluté směrové cedule) jednotné a na většině míst přehledné.
• Hlavně některé novější úseky cyklostezek jsou kvalitní (Modřany, Vysočany, Krčské údolí, Troja), bohužel však jde jen o nepropojená torza.

• Neexistuje koncepce, která by měla hlavu a patu. Výsledkem je nespojitá síť cyklostezek a cyklopruhů velmi proměnlivé kvality. Především centrem města proto nelze na kole efektivně projet jinak než kličkováním mezi auty. Kvalitní, leč pouze krátké úseky cyklotras se najdou vesměs na periferii a slouží spíše rekreaci než skutečné dopravě.
• Vodorovné značení cyklopruhů a cyklostezek (navigace na asfaltu) je velmi špatné a často nebezpečné. Jízda po cyklopruhu umístěném mezi auty zaparkovanými (vpravo) a jedoucími (vlevo) znamená ohrožení života. Přitom právě toto špatné řešení se na řadě míst objevilo v posledních dvou letech! Nic neřeší ani tzv. piktokoridory při kraji vozovky, tvořené nastříkanými piktogramy cyklisty, avšak bez ohraničení či jiného odlišení. Aby cyklopruhy plnily účel, musí být jasně vymezené a celoplošně barevně odlišené, jako je tomu všude v západní Evropě. Aspoň toho si 22 let po otevření hranic už někdo ze zainteresovaných všimnout mohl.
• Někteří řidiči aut cyklisty okázale ignorují a řídí se právem silnějšího. Tedy dělají to, co si v Německu, Švýcarsku, Rakousku, Francii a jiných civilizovaných zemích nikdo nedovolí. Na kole v Praze musíte počítat s tím, že vám občas někdo vědomě nedá přednost nebo se o vás při předjíždění otře v milimetrové vzdálenosti. A pak záleží na vaší reakci a účinnosti brzd.
• Možností jak bezpečně odstavit kolo a zajít např. do obchodu nebo restaurace, tedy např. přivázat jej k cyklistickým stojanům, je pomálu.
• Některé cyklostezky i cyklotrasy mají povrch proměnlivé kvality, nezřídka se bez jasného důvodu střídá asfalt s šotolinou.

Tipy:

S dětmi vyrazte na kole do Modřan, pěkná stezka vede podél Vltavy od Barrandovského mostu do Zbraslavi (A2) a je tu teď dokonce místy zdvojená. Pojedete-li o víkendu, radíme trochu si přivstat, později během dne budete asfalt sdílet s tisíci dalších cyklistů a in-line bruslařů, bývá tu husto. Kondiční kolečka s podobným omezením si můžete dát také v areálu na Ladronce. A pokud zatoužíte natáhnout to dál za město, tak snadný a plynulý výjezd na kole za Prahu vede ze Smíchova k jihozápadu po páteřní cyklotrase č. 3 (na území Prahy značené jako A1, respektive A111) směr Radotín a Černošice.

Celkové hodnocení: 20 %

Právě na problematické křižovatce nábřeží kpt. Jaroše a ulice Dukelských Hrdinů jeden cyklistický život skončil: "památník" Jana Bouchala, kterého zde zabil neopatrný řidič v roce 2006.

Mnichov, Praha, Vídeň - základní srovnání

Město	Počet obyvatel	Plocha km²	Terén	Počet km cyklostezek
Mnichov	1 400 000	310	rovinatý	1 200*
Praha	1 250 000	496	většinou zvlněný až kopcovitý	224**
Vídeň	1 730 415	415	rovinatý, jen na západě kopce	více než 1 200**
* údaje z oficiálních internetových stránek měst ** statistika Centra dopravního výzkumu