Jakou práci má mechanik špičkového závodního týmu při závodech? Co musí hlavně řešit?
Snažím se na 100 procent nachystat kola na závod. Před závodem musím zkontrolovat celé kolo, řazení, brzdy, kliky, tlumiče, výplety. Vše, co není v pořádku opravit, vyměnit. Za poslední rok jsem neřešil žádný problém v závodě, jen nějaké defekty, ale tomu se nikdy nevyhnete úplně.
Jaké vychytávky kluci chtějí nejčastěji?
Připravené kolo.
Všiml jsem si například, že dnes foukáte méně gumy? Proč? Jaký má být správný tlak?
Když gumu přefoukneš, nemá žádné vlastnosti, netlumí, odskakuje v záběru, špatně drží v zatáčkách. Nemáš pak kolo pod kontrolou a stejně to někde prorazíš. Tlak zkouším pohmatem, mám to prý v ruce.
Je MTB s jedním tácem (použil ho na OH i Jarda Kulhavý) trendem budoucnosti?
Je to dobré pro profíka, který jezdí XC. Nedovedu si ale představit, že bys sis sám měnil placky podle toho, jaký bude profil trati. Obecně potřebuješ na "jednu" placku mít i výkonost, větší sílu. Do dlouhého stoupání ti malá placka může chybět. Můžeš mít sice stejný převodový poměr – na jedno otočení klikami ujedeš stejnou vzdálenost – ale otáčíš pokaždé jinak velký převodník, takže máš jinou páku na klice. Z toho pohledu je malý převodník výhoda. Proto se bude dál vozit hlavně 2x10 zatímco 3x10 bude naopak ztrácet na významu.
Pojďme teď trochu poradit čtenářům, kteří o to stojí. Často řeší, jaké kolo si mají vybrat. Jak se mají rozhodovat při výběru mezi crossovým kolem a MTB? Kde je to správné rozhraní?
Musíš vždy zvážit, kam budeš jezdit. Pokud na výlety po cestách, cyklostezkách, občas po lesní pěšině, pak je lepší cross. Má jinou geometrii, je pohodlnější pro cestování, dlouhé výlety. Má také užší pláště, díky nimž se kola lépe odvalují, rychleji a snadněji jedou. Kola jsou větší než u klasického MTB 26".
A kdy vzít MTB?
V případě, že na kole budeš jezdit i do terénu, do lesa, na méně zpevněné cesty. Pokud tě láká tohle, pak zvol horské kolo.
Když se rozhodnu pro MTB, kdy mám chtít celoodpružené kolo a kdy kolo s pevným rámem?
V první řadě je to otázka peněz. "Celopéro" s vlastnostmi pevného rámu (tzn. aby se nepohupovalo při šlapání) pořídíš za zhruba 60 000 a výš. Když koupíš levnější, bude to kolo do pohodlna, víc se bude pohupovat i při šlapání, což je neefektivní. Navíc tam bude i nárůst hmotnosti. Pro většinu jezdců je dnes ale dobré "celopéro" lepší než dobrý hardtail. Lépe jede v terénu, pomůže v technice, je víc v kontaktu s podložkou, nikam neodskakuje, lépe kopíruje terén a pobírá nerovnosti. Ocení to jak špičkový závodník, tak dobrý hobbík i úplný amatér. Čím máš horší techniku, tak tím ti celopéro přinese větší komfort a větší bezpečí. Oddaluje i únavu a to jak v závodě, tak i při sportovním výletu.
Můžu vlastnosti "celopéra" aspoň trochu nahradit tím, že si vyberu hardtail s kvalitním karbonovým rámem?
Ani u pevného karbonového rámu nebudeš mít takový komfort. Dnes se to trochu dohání tím, že karbonová sedlovka je užší - o průměru 27.2 mm. To pomáhá zvýšit pohodlí jezdce. Ale nikdy to nebude jako u celopéra.
Kdy mám sáhnout po MTB typu XC (na rychlejší jízdu nahoru a po rovině) se zdvihy kolem 100 mm a kdy po kole allmountain s většími zdvihy?
Kolo s většími zdvihy zvol tehdy, když tě baví jízda v těžším terénu, náročnější sjezdíky, skoky, kameny, větší překážky... Pak jdi do kola allmountain nebo enduro. Tahle kola mají zdvihy 140 mm i víc, ale uvědom si, že s nimi nebudeš moci jet XC závod. A naopak. Když jezdíš lehčí terény, do rychla, rád třeba zdoláváš táhlé dlouhé kopce, pak zvol XC se zdvihem 100 mm.
Jak je to při výběru s velikostí kola?
Při výběru kola dávej pozor na větší rám. To můžeš mít hned problém. Zvol velikost podle své výšky, délky nohou a délky trupu. Každý výrobce má velkosti trochu jiné a liší se i geometrie rámů. Drž se návodem výrobce a kolo si vyzkoušej. Ideální je testovací jízda, u dražších modelů je to podle mne nutnost.
Co ženy? Mají si v klídku vybírat i pánská kola?
Ne, nedoporučuji. Měly by chtít dámská kola s dámskou geometrií. Ta kola bývají obecně kratší, mají jinou geometrii, jiná sedla, kratší představce. Vycházejí prostě z jiné fyziologie ženy. A navíc mívají hezký dámský design, což pro ženy zdaleka nebývá zanedbatelné.
Aby mi kolo aspoň trochu dobře jezdilo, s kolika penězi mám počítat? Kde je pomyslná hranice aspoň základní kvality, výdrže?
Na to je těžké jednoduše odpovědět. Někomu vydrží kolo za 20 000 korun a bude mu stačit. Někomu kolo za 80 000 nevydrží půl sezony. Záleží na tom, jaký máš ke svému kolu vztah. Kolik jezdíš, jak jezdíš, co jezdíš a jak se o kolo staráš. MTB, na kterém se dá jezdit, začíná na hranici 10 000 Kč. Pod tuto hranici nemá smysl kolo kupovat. Je to otázka kvality dílů...
Na co při výběru MTB mám nejvíc hledět? Na rám, komponenty? Co jsou hlavní kriteria?
Veze tě vždy rám, ten je nejdůležitější. A k tomu vidlice. A pak kola jako taková i jejich výplety. To jsou tři nejdůležitější věci. Měl by s tím pomoci prodejce. U rámu je udávána slitina nebo materiál a další podrobnosti. Výrobci mají třeba odstupňované řady karbonu, mají několik tříd. Nemůžeš mít dobrý rám za hubičku. Třeba kolo s dobrým karbonovým rámem bude stát od 50 000 korun a víc.
Mám si nějak hlídat značku kola?
Zase je to otázka peněz. Podle mne je lepší se dívat po renomované značce jako Specialized, Trek, Cannondale, Giant, BMC, Canyon atd. Udávají trendy nových technologií, mají špičkové systémy přepákování zadní stavby, správně nastavené pozice čepů. Nechci nijak snižovat kvalitu menších a méně známých značek, ale tyhle prostě garantují špičkovou techniku a kvalitu, investují do vývoje jednotlivých systémů a geometrií rámů, zapojují do vývoje přední světové jezdce.
Takže nemám dát na první dojem, třeba méně známá značka kola s výborným osazením za výbornou cenu?
Bývá to někdy trik slabších výrobců. "Namašlit" kolo superkomponenty, ale ušetřit za jiný klíčový materiál, geometrii rámu, výplety, ráfky a kvalitu drátů… To, co není vidět, se většinou neřeší. Proto bývá výhoda držet se renomované značky.
Je karbonový rám vždy lepší než hliník?
Ne vždy. Jsem zastáncem názoru, že než špatný karbon (bývá to spíš karbon mixovaný s lamináty), tak raději dobrý hliník. Znovu by tu měl poradit prodejce a podrobnosti lze najít i v odborných časopisech a MTB serverech, které kola testují.
Jak vybírat kolo s dobrou vidlici? Laik se v tom obtížně vyzná…
Záleží na cenové hladině kola. Základ bývá olej plus pružina. Lepší je vzduch plus olej. Zavírání buď na řídítkách nebo samozavírací - třeba systém Brain. Určitou jistotou kvality a dobré funkce jsou dnes vidlice Rockshox a Fox. Co se ceny týče, už od 8 000 kč můžeš mít velice slušnou vidlici, s níž budeš moci i závodit.
Má mi vadit, když má kolo jen dva tácy?
Ne, vůbec. Dnes je kombinace 2x10 ideální. V terénu jsou tři "placky" zbytečné. Navíc, kdo má dnes stroj s koly o velkosti 29", tam jsou jiné převody, není potřeba je mít tak těžké.
Co věčný spor o MTB s koly 29" nebo 26"? Mám to řešit?
Sám jsem k tomu byl skeptický, měřím "jen" 174 cm. 15 let jsem závodil na 26", ale jak jsem vyzkoušel 29", hned jsem viděl ten rozdíl a přešel na větší kola.
Nemůže to být i proto, že závodník to vidí jinak. Má jinou fyzičku, výkonnost…
Svez se na tom, abys zjistil, jaký je v tom rozdíl. Neměl bys to kupovat bez vyzkoušení. Ne každé 29" kolo je dobré. Někteří výrobci zaspali vývoj a teď to řeší jen "natažením" 26", ale to prostě nefunguje.
Jaké jsou tedy výhody a případné nevýhody 29"?
Lépe to jede, větší průchodnost terénem, lepší stabilita, lépe překonává drobné nerovnosti. Nevýhody? Těžkopádnější, neohrabanější v pomalejších trialových pasážích, ale kdy se do takových situací dostaneš? Čím jedeš rychleji, tím se zvyšují výhody 29". Přitom ale neplatí, že to vyhovuje hlavně závodníkům. 29" kola lépe jedou také amatérům a turistům.
Co ale malé lehké ženy? I pro ně je 29"?
Opět by to měly hlavně nejdřív vyzkoušet. Podle mě se to láme někde kolem 160 cm, ale i ve světovém poháru na tom závodí holky, co mají třeba 152 cm!
Pojďme od výběru kola k jeho údržbě. Jak se mám starat o kolo? Co je hlavní, co vedlejší?
Kolo musí být čisté a namazané. Proto ho musíš čistit a umývat, hlavně všechny převody. Nečistota opotřebovává jednotlivé součástky. Po umytí vysušit a namazat.
Jak to mám mýt?
Ideální je zahradní hadice, kyblík, jar, kartáč, houba, pak hadr. Na převody použij nějaký speciální čistič. Takový, který dobře rozpouští mastnotu, ale je šetrný - třeba cyklostar.
Co mám pravidelně mazat a jak?
Mazej vše, co se hýbe. Po umytí prostříkni silikonovým sprejem přehazovačku, pedály, přesmykač, řetěz a kazetu. Pokud máš "celopéro", tak i všechny čepy. To samé platí pro vidlici, kde navíc utírej její nohy, aby na nich nebyly nečistoty. Silikonový sprej můžeš používat na všechno i na vidlici. Vhodný je třeba sprej TF2.
Co mám používat na řetěz?
Zase záleží na tom, kde jezdíš, v jakém terénu a v jakých podmínkách. Pokud v suchu, pak je nesmysl používat tužší olej, který špiní a nalepí nečistoty. To je i případ levných běžných mazacích olejů. Optimální je mít jeden olej do suchých a jeden do mokrých podmínek.
Jak často mám řetěz mazat?
Opět záleží na podmínkách. Nesmí být suchý a rezavý a nesmí být tak namazaný, aby špinil a lepil nečistoty. Vždy ho po mazání utři hadrem. Když na správně namazaný řetěz sáhnu, měl bych mít mastné prsty, ne špinavé.
Kdy mám měnit bovdeny? Mají se případně mazat?
Aby kolo dobře řadilo, tak je potřeba je měnit. Bovden se totiž uvnitř vydírá. Poznáš to tak, že ti jde buď ztuha páčka při řazení nahoru nebo je prodleva při odřazení dolů. To je čas bovden vyměnit. Záleží i na počasí, v němž jezdíš. Někdy budeš měnit bovdeny i po závodě na 50 km, který bude v extrémním blátě. Když ale jezdíš v suchu a za hezkého počasí, tak na nich najedeš klidně i 2 000 km. Výměna je řádově ve stokorunách (cca 600 Kč přehazovačka + přesmykač) a má velký vliv na komfort řazení. Pak ti může dobře sloužit i obyčejné Shimano Deore. Je dobré to udělat minimálně jednou za sezonu.
Co vlastně dělat, aby mi vše co nejvíc vydrželo a já nemusel za 500 km do servisu?
Starat se. Mít kolo čisté, namazané a hlídat si řetěz. Jak se řetěz jednou "přejede", tedy příliš natáhne (kontroluješ to měrkou), tak se zničí kazeta a možná i převodníky. A teď si to spočítej. Už celkem kvalitní řetěz přijde na 500 korun, výborný na 800. Nové desetikolečko už ale stojí 2 000 korun a převodníky 1 500 až 2 000 za kus (u dvojpřevodníku). Stojí za to vykašlat se na řetěz? Nestojí. Hlídej si kilometry a po 1 000 km si nech řetěz přeměřit, pak budeš hned vědět, kolik ti ještě vydrží. Tohle ti udělají všude a zadarmo.
Pavel ČábelickýPavel Čábelický 15 let závodil na horském kole. Dnes je mechanikem jednoho z nejprestižnějších českých mtb týmů - Česká spořitelna - Specialized MTB Tým. |
Kolik vlastně stojí takový běžný servis po sezoně nebo nachystání na novou sezonu?
600 až 1 000 korun. A je dobré ho udělat včas, tzn. ještě na podzim nebo někdy v zimě. Kolo ti umyjí, prohlédnou, vymění vedení, případně doporučí další servis. V zimě je na to čas, na jaře pak budeš chtít jezdit a ne čekat, až ti kolo nachystají.
Jak se mám starat o vidlici?
Funkční "bezúdržbová" vidlice má systém pružina - olej. Drahé závodní věci vyžadují opravdu servis. Ale třeba vidlice Rockshox Reba je dobrý držák. Je poměrně lehká, dá se hezky nastavit a poskytuje vysokou životnost.
Jak je to s hlavními řadícími komponenty, přehazovačkou a přesmykačem? Mám chtít shimano nebo sram?
Já mám slabost pro shimano, ale je to u mne spíš srdeční záležitost. Sram funguje srovnatelně. Pro normální uživatele je to prašť jako uhoď, každý z nich má něco svého.
26. dubna 2012 |
Jaká je totálně osvědčená sada, která drží za každých okolností?
Podle mě Shimano XTR. XTR je jen jedno… Ale teď vážně. Když je to nové, tak nepoznáš rozdíl XT od Alivia. XT bude mít ale větší životnost, zvládne hrubší zacházení.
Jaké mám mít brzdy?
Absolutním trendem je hydraulika. To je nesrovnatelné, komfortnější i bezpečnější. Jednodušší na ovládání (lehkost, stejný krok) a nakonec i na údržbu. Neřešíš opotřebení bovdenu, jen občas vyměníš destičky a jednou za čas si necháš vyměnit kapalinu. Jinak to nepotřebuje žádnou údržbu. Co se pak značky týče, mám lepší zkušenosti se shimanem.
Jaké vybírat pláště? Jak je udržovat?
Pláště jsou závislé na terénu a existuje jich velká škála. Nejoptimálnější je univerzální vzorek s nižším dezénem, poměrně hustě rozloženým, který se dobře odvaluje, drží v terénu a zvládne i lehčí bláto. Měl by ses rozhodnout, zda gumu s drátovým bokem nebo s kevlarovou patkou. Má to vliv i na jízdní vlastnost a váhu pláště. Turistovi stačí drát, pokud chceš výkony, tak si určitě vezmi kevlarovou gumu. Mimo jiné se i snadněji sundavá rukama z ráfku při defektu. V terénu za jízdy je poddajnější, měkčí a víc se přizpůsobí. Při výběru bys měl sledovat také hodnotu TPI - hustotu vláken v plášti. Obyčejný drátový plášť má 60 TPI, lepší kevlarový 127 TPI.
Mám při výběru sázet nutně na speciální výrobce gum? Schwalbe, Hutchinson atd…
Myslím, že dnes už to tolik neplatí. Dobré gumy má třeba Specialized a potvrzují to mimo jiné výkony Jardy Kulhavého. Takový Fast Track je rychlý a odolný proti defektům.
Jak mám "moderně" opravovat defekty? Mám jezdit s lepením?
Jezdi spíš s náhradními dušemi. Lepit v terénu je zdržení. Na dojetí jsou dobré samolepicí záplaty, ale pozor, to je jen na dojetí. Nefungují zdaleka tak dobře, jako ty lepící. Já bych třeba už ani s jedenkrát píchlou duší nejezdil, protože i záplata může povolit. Nová duše dnes stojí od 60 korun, tak není co řešit.
Co se s sebou mám vozit?
Duši, pumpu, plus nářadí s nýtovačkou.
A jak správně nýtovat? Už jsem se sám přesvědčil, že to pro laika nemusí být úplně jednoduché.
Potřebuješ vynýtovat špatný článek, a řetěz o něj zkrátit. Vynýtuj čep směrem od kola ven, ale čep musí zůstat na článku. V momentě, kdy vypadne ven, musíš znovu zkracovat o další článek. Pak spojíš řetěz a pronýtuješ ho zpátky na druhou stranu. Nýtek na obě strany musí být vystrčen stejně. Nakonec řetěz chytíš do obou rukou a prohneš ho na obě strany tak, aby se článek uvolnil.
