Česká Sibiř bez sněhu
V polovině prosince slavnostně otevírali na Monínci kousek od Votic, pod svahem končícím ani ne 700 metrů nad mořem, luxusně vybavený lyžařský areál. Mají tu zbrusu novou čtyřsedačkovou lanovku.
Kraji okolo se přezdívá Česká Sibiř. Kolem ale po sněhu ani stopa. Z baterie nových sněžných děl odkapává voda...
Český hydrometeorologický ústav v těchto dnech zveřejňuje předpověď vývoje klimatu do roku 2030. Teplota v zimě má v průměru stoupnout o půldruhého stupně. "Můžeme očekávat, že bude méně dnů se sněžením a méně dnů se sněhovou pokrývkou, a to jak na horách, tak v nížinách," říká náměstek ředitele ústavu dr. Radim Tolasz.
Už dnes u nás vypadá zimní období v nízkých výškách od dvou do pěti set metrů nad mořem povětšinou tak, že se opravdová sněhová pokrývka za celou zimu ani pořádně nestačí vytvořit. Sice sem tam nasněží, do druhého dne se však bílá poleva změní v rozměklou břečku.
"V roce 2030 bude takováto situace běžná i výš," odhaduje dr. Tolasz, "třeba až do 800-900 metrů se sněhová pokrývka vyskytovat nebude a bude to něco normálního." Pokud nebude sníh a ani dostatečný mráz na umělé zasněžování, bude to pro střediska, jako je Ski Relax Monínec, znamenat konec.
Předpovědi českých klimatologů jsou přitom ve srovnání s některými zahraničními odborníky ještě dost umírněné. Cizí prognózy, a to i ty důvěryhodné, jako by mezi sebou soutěžily, která vykreslí budoucnost zimních sportů na sněhu černěji.
Když nepostavíte sněhuláka
Švýcarský Institut pro výzkum sněhu a lavin například porovnával sněhovou pokrývku v letech 1948-1987 s obdobím posledních dvaceti let. Výsledky nejsou povzbudivé: švýcarští badatelé si stanovili jako jednotku den se sněhem, tedy takový den, kdy se dá venku postavit sněhulák. Počet takových "sněhodnů" se podle nich v posledním dvacetiletí znatelně smrskl. V nízkých výškách (do 800 metrů) se údajně zmenšil z 28 na 13 za zimu.
Na oteplení, které způsobuje zmenšení sněhové pokrývky, může mít vliv přirozený cyklický výkyv klimatu. Ale hlavní příčinou jsou podle badatelů skleníkové plyny a civilizační jevy. "Za tisíc let měření jsme nic podobného nezaznamenali," řekl britskému Telegraphu specialista institutu ve švýcarském Davosu dr. Christoph Marty. "Navíc se taková změna projevuje se zpožděním, takže dnes vidíme plody toho, co jsme udělali před dvaceti lety."
Příčiny globálního oteplování jsou předmětem rozsáhlé diskuse mezi vědci. V rostoucí míře do ní zasahují i ostatní: ekonomové, novináři, politici, zemědělci a samozřejmě také podnikatelé, kteří budují a provozují lanovky, vleky a k nim přidružené hotely, restaurace a nejrůznější zábavní podniky. Ti všichni chtějí co nejjasnější odpovědi na otázky, zda nám roztaje sníh pod nohama, a pokud ano, kdy se tak stane.
I když spolehlivé odpovědi dosud nemáme a docela pravděpodobně nikdy mít nebudeme, zahraniční, zejména alpští hoteliéři a majitelé lyžařských areálů už myslí na zadní kolečka. Alpská městečka a vesničky, které po léta žily hlavně ze zimní sezony, už delší dobu budují golfová hřiště a cyklistické stezky a vyznačují cesty pro pěší turisty. Návštěvníky je prostě třeba naučit jezdit do hor i v době, kdy sníh není.
Je tedy na čase prodat lyže a snowboardy a obstarat si golfové hole a trekkingovou obuv? Záleží na tom, kde jste zvyklí lyžovat.
Předpovědi klimatologů jsou sice spíše skeptické, ale ne pro všechny. Blíží se oteplování, ale srážek má zároveň přibývat. Odhaduje se, že takzvaná linie sněhu se v horách posune výše, v Alpách například už za patnáct let z 1 200 metrů až do 1 800 metrů nad mořem. Pokud se to opravdu stane, řada alpských středisek zvučných jmen, například rakouský Kitzbühel, bude bez sněhu.
Pro výše položená střediska, jako je třeba švýcarský Zermatt, se však rýsuje přívětivá budoucnost. Jednak jim možná ubude konkurence a jednak se mohou těšit na ještě lepší sněhovou nadílku, než mívají dnes.
|
Umělý sníh je taky sníh Nepřízeň počasí neznamená konec lyžování. Příkladem může být třeba Pražská lyže - závod lyžařů běžců série Tour de Ski. (Loni se běželo na Hradčanech.) Náklady na umělou výrobu sněhu se snížily natolik, že je možné celý okruh pokrýt umělým sněhem vyrobeným ve speciálním kontejneru. Lyžovat by se v Praze na Výstavišti mohlo, i kdyby venkovní teplota stoupla citelně nad nulu. Soumrak slavných Jaká je budoucnost slavných alpských lyžařských center? Jednu z nejčernějších předpovědí nabízí ekologická organizace Greenpeace. Ve Švýcarsku je podle ní v současné době 230 spolehlivě vysněžovaných středisek. Mezi lety 2030 a 2050 prý tento počet klesne na 63 procent. Podle Greenpeace je ještě vážnější situace v Německu a Rakousku, kde jsou střediska v nižší nadmořské výšce. Sbohem, ledovce Kromě sněhu mizí z evropských velehor i ledovce. Dvě čerstvě zveřejněné studie švýcarského Federálního technologického institutu upozorňují, že ve švýcarských Alpách tají ledovce rychleji než dosud. Pokud se klimatologické prognózy nemýlí, je možné, že během století úplně roztají. Zánik ledovců by znamenal ztrátu pro turistický průmysl a ekologickou i ekonomickou katastrofu. |
U nás klídek a zmrzlá mlha
Čeští a moravští podnikatelé a sportovní nadšenci zatím příliš obav z blížícího se oteplení neprojevují. Lyžařská střediska v nízkých výškách přibývají a ta stávající se zvětšují a modernizují. Jejich cílem je za každou cenu přilákat lyžaře, kteří z tuzemska stále častěji míří za hranice, nejčastěji do Alp. A tak se české a moravské sjezdovky rozšiřují a protahují a na jejich okrajích se instalují drahé zasněžovací systémy, které, jakmile klesne teplota pod nulu, chrlí na trať co nejvíce zmrzlé mlhy, promiňte, technického sněhu.
Jen namátkou: ve Skiareálu Lipno na Šumavě letos investovali 200 milionů korun (z toho dotace Evropské unie je 88 milionů) a nabízejí doslova "lavinu pohodlí": tři nové čtyřsedačkové lanovky, prodloužené sjezdovky a nová sněžná děla. Nejvyšší bod areálu leží v devíti stech metrech nad mořem...
Areál Bohemaland ve Zlatých Horách v Jeseníkách se od roku 2006 pyšní novou čtyřsedačkovou lanovkou. Její kapacita je úctyhodných 2 400 osob za hodinu. Ale výstupní stanice leží ve "výšce" 654 metrů nad mořem. Na vylepšení areálu poslala do Jeseníků desítky milionů Evropská unie a přidalo se i ministerstvo pro místní rozvoj.
Boj o lyžaře zuří naplno a na všech frontách: stačí počítat nové a nové billboardy u dálnic, které zvou k návštěvě nových areálů. Vzhledem k přinejmenším nejistým přírodním podmínkám jsou to rizikové investice. Podnikatelům to nevadí. Strážcům rozvojových fondů v EU kupodivu také ne. Takže jakápak starost. Stavme, kácejme, zasněžujme. A lyžujme. Účtování přece počká.
Přírodní sníh už ani nepotřebujemeRiziko pociťuje asi každý, kdo si na něco půjčuje, říká s úsměvem Jaroslav Krejčí mladší. Výstrahy klimatologů ani nízká nadmořská výška jej neodradily. Společně s rodinou a nadšeným kamarádem Marcelem Souralem uskutečnili plán, který vypadá bláznivě. Hodinu jízdy autem z Prahy, na Monínci nedaleko města Sedlec-Prčice (známého jako cíl dálkových pochodů), vybudovali lyžařský areál, jaký nemají ani v leckterých horách. * Co všechno jste letos na Monínci postavili? Novou sjezdovou trať v délce 1 200 metrů, na ni čtyřsedačkovou lanovku značky Poma, v horní části šestisetmetrový vlek Doppelmayr. Se sněhem bude pomáhat zasněžovací systém italské firmy Technoalpin. Postavili jsme i víceúčelovou garáž, kde parkuje rolba a kam se schovávají sněžná děla, dále velkou samoobslužnou restauraci v alpském stylu s českým duchem. Restaurace obslouží dvě stě hostů, terasa stejný počet a vše doplňuje kongresový sál také pro dvě stě lidí. K tomu ubytování ve dvou apartmánových domech. * A kolik to stálo? Sto sedmdesát až sto osmdesát milionů korun. Stavba jde do finále, a tak přesná čísla budeme znát po dokončení. Apartmánové domy se stavěly mimo tento rozpočet. * Kde jste na to vzali? Investici finančně táhl převážně náš parťák a jeho firma Trigema. Jako bonus jsme získali dotaci z fondu Evropské unie ve výši padesát milionů. Ostatní jsme pořídili na leasing. * Podle klimatologů nás čekají deštivé zimy s nedostatkem sněhu. Hlavně v nízkých nadmořských výškách. To vás neodradilo? Výsledky měření z posledních patnácti let nám ukazují, že mrazy přicházejí každý rok. Náš zasněžovací systém nám dovoluje dělat sníh už při teplotě -2 stupně Celsia. V našem projektu nepočítáme s tím, že spadne jediná vločka sněhu! * Takže vy k lyžování vůbec nepotřebujete, aby padal sníh? V podstatě ne. Musí nám ještě pomoci vhodná vlhkost vzduchu. * Otvírali jste v polovině prosince. Pršelo a sníh žádný. Neobával jste se ztráty? Počítal jsem, že pokud do týdne, deseti dnů začne mrznout a budeme lyžovat, bude všechno v pořádku. * Jak dlouhou sezonu potřebujete, abyste neprodělávali? Ideální je osmdesát pět až sto dní. Co je navíc, je příjemný nadstandard. * Než jste postavili novou lanovku, provozovali jste osm let kratší sjezdovku se zasněžováním a vlek. Jak dlouhé jste měli sezony? Když odečtu zimu 2005/2006, tak jsme měli průměrnou lyžařskou sezonu sto pět dnů. * Kdyby přece jen přišla zima bez sněhu, což se může docela snadno stát, co uděláte? Nízko položená alpská střediska nabízejí v těchto případech návštěvníkům jiné aktivity, na které není třeba sníh. Co vy? Můžeme nabídnout vyjížďky na koních, saunu a hernu. Plánujeme bazén a wellness. * Monínec leží ve Středočeském kraji, i když na samém jižním okraji. Jaký typ návštěvníků očekáváte? Nepředstavuju si, že by sem někdo jezdil na celé týdny jako na hory. Ale jsme jediný areál v dosahu Příbrami, Tábora, Benešova a dalších větších měst. Pro zájemce z okruhu třiceti kilometrů platí, že když k nám vyrazí, mohou být do půl hodiny na lyžích. Ani z jižní části Prahy to k nám není daleko. Celá sjezdovka je osvětlená, takže mohou přijet i večer. |
