"Na sezonu jsme připraveni, čekáme, až klesne teplota. Teď jsou plus čtyři stupně, a to je příliš," říká správce Klepáčova Josef Matura.
"Jsme malé středisko, proto musíme zvážit, kdy se zasněžování vyplatí. Dobré počasí pro spuštění děl je při denní teplotě kolem nuly a noční o dva až tři stupně nižší. Pokud máme dost chladné, čisté vody, zasněžujeme bez problémů a lyžaři nejezdí po špinavé břečce," vysvětluje Matura.
"Zasněžování je ale drahé. Kromě děl používáme i takzvané sněžné tyče, které jsou energeticky méně náročné, přesto za umělý sníh každoročně utratíme desítky až stovky tisíc korun. Denně spálíme až čtyři megawaty elektřiny, zatímco běžná domácnost nespotřebuje ani jeden megawat za rok. A to máme jen jedno dělo a dvě tyče."
Spotřeba 80 - 500 litrů vody za minutu
"Sněžné dělo spotřebuje osmdesát až pět set litrů vody za minutu, u tyče je spotřeba mezi osmdesáti až třemi sty litry," potvrzuje finanční náročnost správce Ski areálu Hrabovčice Karel Mozecký. "Kromě dobrých teplotních podmínek potřebujeme i příznivou vlhkost vzduchu. Pokud udeří mráz, spustíme pak děla i tyče a zhruba čtyř set metrový svah zasněžíme do tří dnů," vysvětluje Mozecký.
Některá děla je podle něj možné spustit třeba až při minus osmi stupních, jiná fungují už kolem nuly. "Sněžné tyče používáme až od minus čtyř stupňů. Pokud ale někteří provozovatelé ví, že bude mráz, spolehnou se na ně, aby ušetřili. Bohužel už neplatí, že ve vyšších nadmořských výškách musí být chladněji a naopak. Inverze dělá své."
S umělým sněhem se nesetkají návštěvníci středisek v chráněných krajinných oblastech Jeseníků. Je tam totiž zakázaný. Takže například na Pradědu musejí čekat na přírodní sníh.
