Lyžařské středisko La Rosiere se rozkládá jen pár stovek metrů od hraničního průsmyku Col Du Petit Saint Bernard, za kterým už je Itálie.
La Rosiere zůstává pro mnohé české příznivce zimních sportů velkou neznámou. Leží ve výšce 1850 m.n.m. a rozhodně nepatří mezi moderní továrny na lyžování postavené doslova na zelené louce. Naopak, jeho kouzlo tkví v tiché nenápadnosti a rodinné atmosféře, o které si už můžete v místech zvučných jmen typu Tří údolí, kde si dnes namyšlenou arogancí pomalu kopou hrob, jen zdát.
Kvalitní sjezdovky
Kromě příjemného zacházení lze v La Rosiere očekávat překvapivě dobré lyžařské terény o celkové délce 140 kilometrů, zajímavou kuchyni a konečně i odlišnou mentalitu obyvatel.
Vždyť hned na druhé straně kopce leží v nadmořské výšce 1441 metrů italské zimní středisko La Thuile a život obou komunit je propojen stejně těsně, jako na sebe navazují jejich vleky a sjezdovky o celkové ploše přes 3000 hektarů. Právě tady lze zažít lyžování bez hranic, a to obrazně i doslova. Cestovní pasy si můžete v klidu nechat v chaletu, kde budete ubytováni.
Francouzi se svým laxnějším přístupem k životu upravují pouze občas nepočítaně tratí na své straně. Čtyřem černým padákům se věnují nejméně. Ať si snowboardisté a lyžaři vyznávající volné terény užijí. Ale to se možná brzy změní, protože před pár týdny koupila středisko La Rosiere soukromá organizace spravující blízkou oblast L‘espace Killy a hodlá do něj začít sypat peníze horem dolem. Už příští rok by se mělo dočkat dvou nových, supermoderních sedaček a několika dalších rolb.
Nicméně stačí se nechat vyvézt na ostrý horský hřbet, kterému dominuje pevnost Redoute stará přes dvěstě let, přejet ho a… Ocitnete se ve zrolbované pohádce. Údolí Val d’Aoste, kam vás dotáhne talířová poma Bellecombe dlouhá několik kilometrů, je ideální pro začátečníky, starší i pokročilé.
Kapučíno s pečlivě našlehaným mlékem
Italové a jejich sjezdovky, to je zcela jiné kafe. Slaďoučké kapučíno s pečlivě našlehaným mlékem.
Až zespod tamního údolí vede na široké pláně kabinková lanovka Les Suches, po jejímž výstupu si lze vybrat z dalších čtrnácti sedaček a vleků. Kolem nich se rozkládají většinou červené a modré sjezdovky, nejprudší část kopce se nachází těsně nad střediskem La Thuile, kam lze dojet po téměř hodinové jízdě.
Heliskiing pro náročné
Komu už nestačí jízda po upravených svazích, může si změřit své schopnosti hned s místy, kam nevede žádná lanovka, ani vlek. Do království horských bohů - na vrcholy Mount Miravidi (3068m) a ledovce Tete de Ruitor (3484m), kde kraluje podivné, celým prostorem se zvučně rozléhající ticho, vás donese vrtulník.
Středisko La Rosiere šikovně obešlo přísné zákony, které zakazují po celé Francii heliskiing. Využilo skutečnosti, že strana údolí, kde se nachází, nepatří pod národní přírodní park La Vanoise a podmínky pro rozvoj turistického ruchu jsou zde volnější, než kde jinde.
Helikoptéra navíc patří italské záchranné službě a startuje se též na italské straně hranice. Do její kabiny se vejde maximálně pět lidí včetně jednoho, speciálně vycvičeného instruktora. Ten je za těch pár adrenalinových nadšenců maximálně zodpovědný.
Máme štěstí, nás si vzal na starost sám Jean Paul Gaidet, který má se zdejšími volnými terény největší zkušenost. Oblečen v typické červenobílé kombinéze instruktora francouzské lyžařské školy ESF (Ecole du Ski de France) dává poslední pokyny před náročným sjezdem. Každý už má na těle připnutou malou přenosnou vysílačku, která neustále vysílá signál, jenž by byl slyšitelný i při zasypání lavinou.
Při sjezdu urazíte převýšení 2000 m
Jízda volným terénem vyžaduje i speciální "off - piste" carvingové lyže, dostatečně pružné, krátké a hlavně široké. Vše ostatní je už na umu a odvaze lyžaře... Cesta plná skal, lavinových svahů, kolmých žlebů i traversů trvá kolem tří hodin a člověk při ní urazí převýšení téměř dva tisíce metrů.
Sjezd končí v malebné vesničce La Mazure. V ceně 180 euro za osobu je zahrnut odvoz zpět do střediska i nezbytné pojištění pro případ, že by se během lyžování stalo cokoliv neočekávaného. Vždyť mnozí z naší skupiny měli potíže i s dýcháním po přistání vrtulníku ve výšce 3200 metrů nad mořem.
Záruka sněhu
Z rozsvícených oken večerního La Rosiere je vidět na Les Arcs 2000, kam se lze vydat na jednodenní exkurzi v rámci místní týdenní permanentky. Zatímco tam bývá dostatek sněhu, v "Archách" položených ve výšce 1800 a 1600 metrů, mívají stráně brzy na jaře barvu spíš do zelena a hněda. Nic takového v La Rosiére nehrozí.
|
|
Sedlo Col Du Petit Saint Bernard přitahuje mraky jako obrovský magnet. Jenže než k němu dolétnou, napíchnou se na pětitisícový "mrakosvod" Mont Blancu a dopadnou na zem jako načechrané peří z roztržené peřiny. Slůvka se dají ošvindlovat, ale statistiky o sněhové nabídce nikoliv. A ta byla bohatá i předloni, kdy všude jinde pršelo jako o závod.
La Rosiere je takovou třešničkou na dortu oblasti Haute Savoie. Ale než člověk k tomuto poznání dojde, měl by si vyzkoušet podstatně známější střediska, aby mohl srovnávat. Vzhledem k tomu, že savojské Alpy nabízejí na čtyřista takových míst, je to cíl více než náročný.
