Pec je vyhlášené sjezdařské středisko a také startovní místo běžeckých túr po krkonošských hřebenech. Dá se zde nastoupit na Krkonošskou magistrálu, vyrazit na vrchol Sněžky nebo jen tak putovat od jedné horské boudy k druhé.
Z města na lyžePříloha Zimní dovolená přináší tipy na zajímavá lyžařská střediska či na běžkařské trasy. Poradí vám, jak připravit lyžařskou výbavu na hory či jaké vosky použít. |
Naše dnešní tipy míří k lyžařům, kteří chtějí nebo mohou běžkám věnovat jen hodinku, dvě; maximálně půlden.
Lyžařský areál v Peci letos nově vydává i bodové permanentky, které lyžařům ulehčí půlení dnů mezi sjezdovky a běžky, a navíc mohou běžcům za určitých okolností i zlevnit nástup z údolí do vyšších poloh.
Komu se nechce nahoru šlapat (nebo bruslit?), může do stopy vyjet vlekem či lanovkou. Dobyvatelé hřebenů volí obvykle lanovku na Hnědý vrch přezdívaný Bramberk, pro naše výlety postačí horní stanice vleku Zahrádky. Právě tudy prochází Krkonošská magistrála a tady je i start pravidelně upravované desetikilometrové trasy jižním úbočím Liščí hory.
Desítka potěší bruslaře
Značená desetikilometrová trasa odvede běžkaře ze Zahrádek přes rozcestí pod Lesní boudou nad Tetřevky, kde se po odbočení doprava ocitnete na široké mírně zvlněné vodovodní cestě, která bývá pravidelně upravená pro bruslení i pro klasiku. Půldruhého kilometru mírně stoupáte (jen zhruba o 70 výškových metrů), pak se cesta už jenom mírně vlní až k rozšíření s lavičkami a vyhlídkou. Tady se desetikilometrová trasa otáčí a jede se stejnou cestou nazpátek.
Dá se i pokračovat dál. Po kilometru však cesta začne rychle klesat, aby se pod Předními Rennerovkami prudce zvedla a prověřila vaši výkonnost při výstupu k Chalupě na Rozcestí. Rozhodnutím vydat se touto cestou uděláte z krátké vyjížďky už přece jen náročnější výlet, ale můžete se odměnit odpočinkem v boudě se sympatickou obsluhou a zpátky do Pece dojet přes Liščí horu, která nabízí krásné výhledy na hřebeny Krkonoš. Na úsek od Rozcestí až po Lyžařskou Boudu nesmí technika, a tak počítejte se stopou projetou pouze od lyžařů před vámi. A s dobrodružným sjezdem z Lišky dolů.
Okruh ze Zahrádek přes Rennerovky, Chalupu na rozcestí a Liščí horu. Prvních pět kilometrů vede po značené desetikilometrové trase.
Čelovkový okruh od kávy k borůvkovému koláči
Sport jako cestu za zábavou a občerstvením můžete zvolit, pokud se od horní stanice vleku na Zahrádkách vydáte po 3,5 kilometru dlouhém okruhu přes Lesní boudu, Hrnčířské boudy na Lučiny, s eventuální půlkilometrovou odbočkou na Kolínskou, a zpět k vlekům.
Večer nad Pecí: vlevo Lidická bouda, v dáli Sněžka.
Při dobré viditelnosti dohlédnete z běžeckých stop nad Pecí až na Ještěd.
Nenáročný terén s jedním krátkým stoupáním je ideální příležitostí k procvičování lyžařských technik. Najdete zde jak pevnou cestu k bruslení, tak obvykle i solidní stopu, v podvečer často i čerstvě vyfrézovanou. A po setmění se zde jako světlušky míhají lyžaři s čelovkami. S výjimkou extrémních povětrnostních podmínek je zde bezpečno, a tak běžci pendlují mezi vyhlášenými chalupami i ve večerním čase. Borůvkové koláče a další speciality nabízí nejedna restaurace.
Lehký odpočinkový okruh mezi Zahrádkami, Lesní a Lidickou boudou.
Černá hora pro klasiky s dobrou mázou
Na „čelovkovém okruhu“ máte dost času na to, abyste si ověřili, zda jste pro běžeckou klasiku dobře namazali. Jestliže ano, pak se můžete vydat na Černou horu. V sedle pod Kolínskou boudou se vyplatí odbočit vpravo na Zrcadla. Většinu ze 180 výškových metrů, které máte před sebou, tak zdoláte příjemným úbočím a obvykle v dobré stopě.
Až se z esíčka na odbočce vrátíte zpět na hlavní cestu na Černou horu, můžete pokračovat vpravo k vrcholu, nebo se sjezdem vlevo se vrátit ke Kolínské boudě, nebo se vydat za dalším dobrodružstvím rovně. V tom případě ale musíte počítat s dlouhým sjezdem ke Krausovkám a pak pochopitelně i se stoupáním přes Vlašské boudy a Pěticestí a zpět na Lučiny.
Výjezd z Pece přes Zrcadla na Černou horu k bývalé konečné stanici staré lanovky.
Další zajímavou alternativou je cesta přes Zrcadlové boudy. I tady musíte počítat s velkou ztrátou výšky, ale cesta zpět nahoru je celkem pohodlná. Pokud se vydáte nejprve na Zrcadlové boudy, a potom na Černou horu, užijete si lesní sjezd, proložený jedním krátkým stoupáním po úbočí, až skončíte na silnici šplhající od Zrcadlovek na vrcholek Černé hory.
Ten výstup nějak zvládnete, i kdybyste měli jít pěšky. Podejte pod lanovkou, minete sjezdovku a dojdete či dobruslíte k vleku Anděl. Kotvy tu jezdí tak nízko, že je odvážní běžkaři chytají a na vrchol se vyvezou. My pokračujeme po svých a máme na výběr, zda pokračovat po široké silnici k vrcholu, nebo ho obejít po značené cestě vpravo od vleku.
Velký okruh na Černou horu přes Zrcadlovky (na záznamu trasy je vidět zkrácení cesty po sjezdovce pod lanovkou).
Celá trasa se dá jít i opačně. Stoupání není soustředěné do jednoho prudkého úseku, ale o to je zdlouhavější. Kdo dobře namaže či má dost sil na bruslení, ten si romantický lesní výšlap od Zrcadlovek na rozcestí pod Kolínskou boudu s hezkými výhledy do podhůří dobře užije.
Do údolí přes Valšovky
Pro návrat do údolí nebo pro další prodloužení výletu můžete z rozcestí na Václaváku zamířit doprava na Pěticestí a klesat až k Vlašským boudám, zvaným Valšovky. Obkroužením Světlé hory se výše popsanou cestou přes Krausovky vyšplháte zpět na Černou horu, nebo naopak můžete Javořím čí Vavřincovým dolem klesnout do Velké Úpy a skibusem se vrátit do Pece pod Sněžkou.
