Rakousko už dávno není to co před patnácti dvaceti lety, kdy bylo stále ještě možné objevovat zastrčené lyžařské oblasti a například o ledovci Kaunertal na hranicích s Itálií desítky kilometrů vzdáleném od poslední obce slyšely v české kotlině možná jen závodní lyžařské týmy a pár stovek nadšených fanoušků.
Dnes už musí skiareály vytáhnout opravdu silné trumfy. „Schneesicherheit“ či „Schneegarantie“ totiž patří téměř všude k samozřejmým atributům. A na údolích je vymyslet lákadla, kterými by dostala zimní návštěvníky zrovna do svých ubytovacích kapacit.
Jednou z oblastí, které se tato strategie povedla rozpracovat tak, že patří stabilně k deseti největším a nejsilnějším lyžařským oblastem Tyrolska, je Stubai.
„Za loňskou zimu jsme napočítali přes milion přenocování. Nejvíc k nám jezdí Němci a Poláci. Češi jsou na třetím místě,“ říká tiskový mluvčí turistického sdružení Stubai Michael Gstrein.
O nudli v údolí
Stubaiské údolí leží v Tyrolsku, řeklo by se na dohled italské hranice. Nějakých 560 kilometrů z Prahy, 170 kilometrů od Mnichova, 20 kilometrů od tyrolské metropole Innsbrucku. Výhodná pozice.
Popravdě řečeno, Stubaiský ledovec jsem brázdila na lyžích poprvé a naposled před devíti lety. V dubnu, za drobného deště. Celkový dojem – žádná sláva. Roky jsem tuto ledovcovou oblast proto míjela zcela bez povšimnutí.
Jenže pak se rozlyžovaly děti a já začala hledat údolí, kde by bylo pro ně propracované zázemí, výhody jako například skipas zdarma a široká nabídka aktivit. Znáte to. Kdo si hraje, nezlobí. Údolí, které by bylo rychle dostupné z velkého města (rozuměj – nemocnice) a kde bychom si my, dospěláci, mohli kromě superdlouhých sjezdovek užít i nějaký ten wellness.
A tak jsem znovuobjevila Stubaiské údolí. Je to taková nudle, o něco užší než Zillertal. Čítá několik hlavních obcí – Telfes, Fulpmes, Neustift, Milders, Krössbach, pak projedete několik zatáček a minete pár více či méně osamělých příbytků a najednou se před vámi vyloupne největší ledovcový skiareál Rakouska!
O hlubáči a čistém adrenalinu
Upřímně řečeno, větší zimu jsem při lyžování zažila už jen na Matterhornu. Aktuální teplota je minus sedmnáct stupňů Celsia, po obloze se honí mraky, sněží.
Nejmenší restauraceVe Spa Hotelu Jagdhof v Neustiftu najdete zcela ojedinělou restauraci – „Fondue- Gondel“ neboli kabinovou lanovku na fondue. „Napadlo mě to jednoho večera. Koupili jsme starou kabinu, předělali ji na kompletně vybavenou malou restauraci. Byl to takový vtip, který se nakonec vypracoval v nejmenší luxusní restauraci v Tyrolsku, možná i v Evropě,“ vysvětluje majitel hotelu Armin Pfurtscheller. Můžete si tu dát sýrové nebo masové fondue a při tom se kochat pohledem na okolní třítisícové |
Pomalu se šeří. Je tu už jen pár nadšenců, kteří odpočítávají minuty do čtvrté hodiny odpolední, kdy zavírají horní stanice lanovek.
Mého šestnáctiletého synovce zajímá, jestli stihneme do zavíračky dojet na Gamsgarten do 2 620 metrů, nebo se pustíme ještě o 300 metrů níže na Dresdner Hütte, nejstarší horskou chatu ve Stubaiském údolí. Už zase to NEJ.
Za normálního počasí by nás čekala Divoká jáma (po místním Wilde Grube), což je desetikilometrový ledovcový sjezd do údolí. Teď na to musíme jinak.
Široká pista nás svižně vede z vrcholu. Při špatné viditelnosti vjíždím rychle do „hlubáče“. Nádhera. Úplně čerstvý, měkoučký, lehoučký prašan. Takový může být opravdu jen v této nadmořské výšce. Za jiných okolností by to bylo čiré nadšení. Ne tak v tuto hodinu na ledovci.
Člověk musí jet tak trochu o závod. Jak říkají Němci „Adrenalin pur“. Jeden pohled nad sebe, odpíchnete se a vyrazíte. Ve 2 900 metrech míjíte Eisgrat. Mimochodem z pohledu kombinace kulinářského a vysokohorského zážitku absolutní světovou špičku.
„Restaurace Schaufelspitz pojmenovaná po jednom z okolních vrcholů získala dvě ‚čepice‘ a patnáct bodů prestižního ocenění Gault-Millau. Je tak nejvýše položenou ‚čepicovou‘ restaurací na světě,“ vysvětluje Michael Gstrein z turistického sdružení. Stačí pozorovat a ochutnávat.
Navíc – hned o patro výš najdete nejvýše položenou výrobnu těstovin na světě – Pastamanufaktur. Stubai si na NEJ zkrátka potrpí.
O soukromých lázních
A pak je tu wellness. To tak nějak k Alpám prostě patří. Zajet si na Stubai jenom kvůli lyžování by bylo vysloveně škoda. Hotely v údolí nabízejí ve svých útrobách do posledního detailu propracované možnosti, jak dostát přesnému významu slova wellness.
Zapomeňte na uniformní, studené, neautentické prostory s plastovými lehátky a dlaždicemi v meruňkové barvě. Tyrolsko je regionem, kde se snaží co nejvíce využít přírodní materiály v jejich nejčistší podobě. Voda, oheň, dřevo, kámen, kov - jednoduše „co dům nebo les dal“. Upřímně říkám, jsem totálně nesaunový typ.
Rakouský alpský wellness v čistě přírodním a přirozeném podání jako celek mám ale ráda. Už jsem se v Alpách prowellnessovala mnohými hotely a lokalitami, ale právě ve Stubaiském údolí jsem objevila něco, co se vymyká běžnému českému chápání výrazu wellness. To NĚCO je Private Spa.
Je to místo, kam můžete vzít celou nahatou rodinu a vůbec nevadí, že děti ještě nedospěly do školního věku. „V tomto provedení a v této velikosti máme momentálně nejlepší privátní spa v Tyrolsku,“ vysvětluje Armin Pfurtscheller, majitel hotelu Jagdhof v Neustiftu. „Stále více hostů mělo přání, aby byli sami v sauně, aby měli své soukromí při masážích, vlastně při celé relaxaci. Z toho vznikl nápad, abychom udělali v podstatě něco mimořádného – soukromé lázně,“ dodává.
Jednoduše přijdete v jakémkoli složení, odhodíte svršky a máte to jenom pro sebe. A pak se saunujete, koupete, houpete,relaxujete, pojídáte a popíjíte, aniž byste museli předstírat, že vám vůbec nevadí, jak vaše více či méně viditelné špíčky kontrolují hoteloví spoluhosté.
V tu chvíli vám je úplně jedno, že v lyžařské bundě máte skipas za několik set eur. Za oknem se snáší sněhové vločky, mraky uzavřely výhled z údolí a vy si dáte v odpočívárně bio čaj nebo si načepujete příjemně vychlazené pivo, zachumláte se do deky a do poslední osamělé minuty si vychutnáte dovolenou v jednom z nejhezčích ledovcových regionů Alp.
Může se hodit- Pokud ji nedostanete, vyžádejte si od ubytovatele tzv. návštěvnickou kartu (Gästekarte). Umožní vám slevy na skipasy a další aktivity. - Zkontrolujte si vždy ráno aktuální stav lanovek na internetu. Už několikrát se v této sezoně stalo, že byl Stubaiský ledovec kvůli silnému větru kompletně uzavřen. - V údolí je k dispozici 45 lanovek a vleků. Lanovky jezdí do konce března či začátku dubna, na ledovci podle sněhové pokrývky až do poloviny června. - www.stubai.at, www.stubaier-gletscher.com, www.hotel-jagdhof.at |
