Südtirol a Trentino
Hranice mezi Trentinem a Jižním Tyrolskem probíhá přibližně po linii sedel Falzarego - Sella - Karer. Do oblasti se počítají také města Bolzano a Merano a celá vysokohorská skupina Ortleru. Od vlastního Tyrolska ho odděluje italsko-rakouská státní hranice v Ötztalských a Zillertalských Alpách.
Nejen sjezdaři
Všechny sjezdovky a vleky jsou zapojené do jednotné permanentky Dolomiti Superski. Ta obhospodařuje 460 lanovek a vleků a 1180 kilometrů sjezdových tratí. Kromě nejznámější společné permanentky na celé Dolomity lze kupovat jízdenky jen na jednotlivá střediska, nebo na menší spojené oblasti.
Itálie je sice zaslíbenou zemí pro sjezdování na dokonalých sjezdovkách pod modrou oblohou, ale láká všechny milovníky přírody a sněhu. "Jen čtvrtina zdejších usedlíků lyžuje na sjezdovkách," odhaduje znalec místních poměrů Peter Righi.
Seiser Alm
Přírodní park mezi třítisícovými skalními masívy Langkofel a Rosengarten tvoří obrovská náhorní planina. To je pravé eldorádo pro sněžnice, běžky, skialpinistické a turistické lyže.
Populární jsou tu například týdenní pobyty se čtyřmi celodenními túrami na sněžnicích. Pobyt s polopenzí, horským vůdcem a půjčením potřebné výstroje přijde na 2.500 eur.
"Nikdy nejdeme více než deset kilometrů, protože pohyb v hlubokém sněhu je sice krásný, ale náročný," říká Martin, postarší vůdce z Kastelruth. "Znám sice celé Alpy, občas tam vodím turisty, lyžaře a horolezce, ale nejčastěji jsem právě na Seiser Alm."
Každé údolí má svoji dráhu pro sáňkaře. Buď si zaplatíte vyvezení skútrem na horskou chatu, nebo tam dojdete po svých, něco si dát k jídlu a pití a chatař vám půjčí saně zdarma. Tří- až čtyřkilometrové sjezdy tu jsou běžné.
Po celé planině jsou projeté a perfektně upravené stopy pro běžky. Není to jako v Česku, kdy jedete desítky kilometrů po hřebenech, ale tuto vzdálenost najedete pohodlněji a rychleji v zákrutách po loukách a skrze osamělé lesíky.
Obereggen, svítání na terase hotelu
Kronplatz
Symbolem jihotyrolského lyžování je Kronplatz. Kopec vypadá jako neforemná buchta připlácnutá mezi štíty vznosných ostrých tvarů, ale má pro lyžaře jednu úžasnou výhodu - sjezdovky z něho vedou do všech stran. Mohou tedy celý den strávit na sluníčku, nebo naopak neustále brousit tvrdé sjezdovky ve stínu.
Latemar – Rosengarten
Několik středně velkých středisek je rozesetých mezi skálami dvou horských skupin Latemar A Rosengarten. Pospojované jsou lanovkami, lesními svážnicemi a skibusy. Doprava je tu spíchnutá horkou jehlou. Za to lyžování je tu překrásné. Málokde na světě je možné se proplétat mezi oranžovými skálami, tmavě zelenými lesy a pod tyrkysově modrou oblohou.
Latemar, nová lanovka Absalm Maier
Údolí Isarco
Sportovněji ladění lyžování si užijete v několika samostatných menších areálech, délky jejichž sjezdovek se nepočítají na stovky, ale na pouhé desítky kilometrů. Největší a nejznámější skiareály jsou Plose, Gitschberg a Jochtal. Jejich přirozené centrum je město Brixen hluboko v údolí, odkud se nahoru dostanete autem nebo skibusem.
Sella Ronda
Typicky dolomitské sjezdovky mezi skalními štíty najdete například ve Val Gardena, údolí Icarco nebo okolí majestátní Civetty. Spíše alpské terény jsou na ledovci v Alta Badia. Přímo na tyrolsko-trentinských hranicích se jezdí celodenní okružní jízda Sella Ronda. Třicetikilometrový okruh propojuje pět údolí, z nichž Alta Badia a Val Gardena leží v Jižním Tyrolsku.
Val Senales
Za návštěvu stojí ledovcové vysoko položené údolí Senales nejen kvůli lyžování, ale také proto, že tady byl nalezen slavný Ötzi. Odtud se pokoušel přejít bojovník, kterého před pár lety našli turisté zamrzlého v ledovci, přes hory. Stalo se tak před 5300 lety pod horou Punta Finale ve výšce tři tisíce metrů nad mořem.
Ortler
Trochu bokem od Dolomit se vypíná Ortler, který patří mezi nejvyšší alpské velikány. Na jeho úpatí je naskládáno několik menších lyžařských center pospojovaných permanentkou a systémem skibusů. Oproti Dolomitům tu bývá horší počasí, ale lepší sníh. Také celková atmosféra je tu více horská.
Oblíbený skialpinistický Plattkofel zatím bez sněhu
Může se hodit Südtirol, Jižní Tyrolsko Italská horská oblast Jižní Tyrolsko (též Alto Adige) je vklíněná mezi rakouské Tyrolsko a italské Trentino. Do roku 1919 patřilo Jižní Tyrolsko historicky k Rakousku, a proto se tu mluví převážně německy. Samozřejmě se domluvíte také italsky a v zapadlých koutech několika údolí uslyšíte ještě románský jazyk ladino místních starousedlíků Ladénů. Hlavními městy oblasti jsou Bolzano, Merano a Brixen. |
LETOŠNÍ NOVINKY V JIŽNÍM TYROLSKU Obereggen Tauferer Ahrntal Seiser Alm Kronplatz |
Gitschberg, horní stanice lanovky |
Gitschberg, střední stanice lanovky |
Hodně lyžařů tady jezdí v helmách |
Latemar, hospoda na sjezdovce |
Latemar, sjezdovka nad obcí Predazzo |
Latemar, nová lanovka Absalm Maier |
Latemar, nová lanovka Absalm Maier |
Latemar, lyžování na úpatí skal |
Obereggen, svítání na terase hotelu |
Obereggen, noční sáňkování |
Obereggen, noční lyžování |
Oblíbený skialpinistický Plattkofel zatím bez sněhu |
Sjezd na saních od chaty Zallinger |
Sáně, o servis se stará skútr |
Schlern, výlet na sněžnicích |
Schlern, výlet na sněžnicích končí na sedla nad kostelem sv. Floriana |
Schlern, výlet na sněžnicích končí na sedla nad kostelem sv. Floriana |
Sedlo mezi Obereggen a Predazzo odděluje Trentino od Jižního Tyrolska |