Lyžujte po italskuVyberte si z velké nabídky výhodných pobytů na Raketa.cz a vydejte se na zimní dovolenou do prosluněných italských Alp. |
Je to vyhlídka jako žádná jiná. Na západním obzoru se zubatí rozeklané štíty pohoří Brenta a směrem k východu se vám pod špičkami lyží otvírá skoro dva kilometry hluboká propast, která je ve skutečnosti údolím, jehož dnem protéká řeka Adiže.
Jestli něčím lyžařská oblast Paganella boduje na 100 procent, tak jsou to právě popsaná panoramata. Za pěkného počasí je ocení i ten, komu jinak horské horizonty mnoho neříkají. Na své si tu pochopitelně přijdou především lyžaři a zdá se, že tahle kombinace v tuzemsku zabírá. Češi totiž na Paganelle dlouhodobě tvoří jedny z nejpočetnějších návštěvníků.
Po povrchu kužele
Mapa sjezdovek na Paganelle připomíná povrch kužele s nejvyšším bodem v nadmořské výšce 2 125 metrů. Ten se jmenuje Roda, ale běžně se mu říká Cima di Paganella. Odtud se rozbíhá pavučina sjezdovek, přivrácených vesměs k severu a severozápadu. Převážně červené tratě míří dolů nejprve po holých pláních, záhy však mizí v širokých lesních průsecích.
Velikost areálu neohromí, deklarovaných padesát kilometrů sjezdovek není na alpské poměry nijak mnoho, najdete tu však souvislé sjezdy s více než kilometrovým převýšením a to už za zmínku stojí. Poslední oblouk zakrojíte každopádně buď u dolní stanice gondoly v Andalu nebo na okraji obce Fai della Paganella. V obou případech ve výšce těsně přes 1 000 metrů nad mořem.
Červená, modrá i černá, ceny mírné
Většina sjezdových tratí je ohodnocena červenou barvou, najdou se však i černé úseky, mezi nimiž vévodí proslulá Olympionica. Méně zdatní lyžaři nebo rodinky s dětmi pak mohou ocenit klubko modrých pozvolnějších sjezdovek v horní části areálu nad hranicí lesa.
Jedna z nejdelších sjezdovek míří z vrcholu Paganelly do obce Fai. V pozadí údolí Adiže
Pokud byste hledali ještě větší lyžařskou pestrost, tak do vaku přibalte také "tenké" lyže" a po večerech se můžete sklouznout na běžkách. Na výběr je ze dvou okruhů, ten kratší křižuje jezero u Andala a je osvětlený až do deváté hodiny večerní.
Relaxovat tělo a duši můžete po lyžování v novém vodním a wellness centru Acqua IN v Andalu. Kromě rozmanitého vybavení, mezi něž se řadí i fitness centrum nebo sportovní bazén, vás potěší i ceny. Při ubytováním v některém z hotelů v Andalu pořídíte vstup za pár eur.
Cenová hladina je ovšem na Paganelle příznivá nejen v bazénu, ale i když přijde na ceny skipasů. Sto eur za tři dny lyžování v hlavní sezoně není mnoho a když se trefíte do toho správného týdne, jde útrata ještě výrazněji dolů. Během prvních dvou týdnů v lednu pořídíte šest dní lyžování jen za 118 eur, navíc děti do osmi let včetně jezdí úplně zadarmo. Lacino se jezdí i před Vánoci.
Večerní panoráma Brenty ve směru od Andala
Na nejvyšší chatě
Chata Rifugio La Roda má ze všech stravovacích možností na svazích Paganelly jeden nezpochybnitelný primát. Leží totiž těsně pod nejvyšším vrcholkem areálu. Při přestávce mezi sjezdy si tady můžete vychutnat trentinské speciality. Místní verzi ravioloni, tedy velkých raviol, plněných srnčím s jalovcovou příchutí můžeme každopádně doporučit.
Pokud je pěkné počasí, vyplatí se samozřejmě zůstat na venkovní terase a mezi sousty očima klouzat po fantastickém horském panoramatu okolo. Dovnitř do chaty ale určitě zajděte také a všimněte si historických fotografií na stěnách.
Na několika z nich je k vidění stará, dnes již neexistující lanovka, která dříve spojovala vrchol Paganelly s obcí Lavis dole v údolí Adige. Toto spojení, které bylo v provozu v letech 1957–1979, by i dnes patřilo k nejimpozantnějším vertikálním dopravním prostředkům v celých Alpách.
Direttissima della Paganella. Historický snímek dnes již neexistující lanovky spojující Paganellu s údolím Adiže
Jedna z širokých lyžařských "dálnic" nad Andalem
Lanovka totiž překonávala obrovské převýšení 1890 metrů za podpory pouhých dvou mezilehlých stožárů. Pro její impozantní expozici se jí říkalo Direttissima della Paganella nebo také L’ascensore delle Dolomiti (Dolomitský výtah).
Provoz lanovky krátil cestu z údolí, tedy ve směru od Trenta nahoru na Paganellu, na pouhých osm a půl minuty. Dnes vám stejná vzdálenost bude trvat autem a dvěma návaznými moderními lanovkami o dost víc než hodinu.
Provoz Direttissimy byl ukončen z bezpečnostních důvodů (lanovku ohrožovaly sesuvy a skalní řícení) a o obnovení se momentálně neuvažuje. V současnosti si můžete v terénu, kousek od chaty, všimnout leda tak základové desky horní stanice, která dnes nese telekomunikační věž.
Trento: koncil, český mistr i radikální moderna
Pokud vám to časový rozvrh cesty dovolí, doporučujeme věnovat alespoň pár hodin prohlídce Trenta, administrativního střediska regionu a slavného historického města. Časově se jedná o minimální zajížďku, dálnice vede prakticky až do centra a cestu z/do Česka vám to prodlouží jen o nějakých 30 kilometrů.
Vánoční trhy v Trentu
Město (zastaralým českým názvem Trident) se navždy zapsalo do historie jako dějiště slavného "protireformačního" koncilu, který se tu konal v letech 1545–1563 jako reakce na předchozí rozkol v západní církvi.
Zasedání tridentského koncilu probíhala v katedrále, která by v prohlídce samozřejmě neměla chybět. V jedné z kaplí pravé boční lodi najdete i dřevěný kříž, před kterým byly výsledky koncilu vyhlášeny.
Za nejdůležitější světskou stavbu Trenta pak platí mohutný hrad Buonconsiglio, v jehož Orlí věži (Torre Aquila) zase objevíte zajímavou spojku k českým kulturním dějinám. Nádherný soubor fresek z počátku 15. století, tzv. Měsíční cyklus, dílo evropské úrovně, totiž vytvořil jakýsi Václav, mistr původem z Čech.
Trento se ovšem co do nabídky návštěvníkům města neomezuje jen na minulost, naopak. V červenci 2013 otevřelo své brány Museo delle Scienze (MUSE), tedy Muzeum vědy. Jde o dílo světoznámého architekta Renza Piana, která zařadilo Trento mezi rozrůstající se skupinu evropských měst, jež se nebojí ozvláštnit své panoráma radikálně moderní stavbou. Ze severní strany pak přiléhá k muzeu park, což umožňuje vychutnat si pohled na nevšední architekturu z odstupu.
Moderní budova Museo delle Scienze v Trentu
Nenechte se odradit názvem instituce, snad ne úplně šťastně zvoleným. Žádná příliš složitá věda vás uvnitř nečeká. Velká část expozice je přírodovědně-ekologicky laděná, s ohledem na horské prostředí, které město obklopuje.
Základní linkou návštěvy je sestup z nejvyššího, šestého podlaží do nižších pater, kdy trasa vlastně symbolizuje sestup z chladných hor do teplejších podnebných oblastí. K budově MUSE snadno dojdete z historického centra města pěšky, od katedrály to trvá slabých deset minut. Vstupné činí devět eur.
Může se hoditZákladní informace o lyžařském středisku Paganella Web: |
