Při pohledu na oficiálně uváděné délky tratí se zdá vše jasné, s přehledem vítězí sjezd ze Šeráku na Ramzovské sedlo (3 260 m). V patách mu jsou rokytnický sjezd z Lysé hory (2 920 m) nebo z Černé hory do Janských Lázní v Krkonoších (3 000 m). Jenže při pečlivějším zkoumání narazíme na několik ale.
Co je sjezdovka
Předně si ujasněme, co myslíme sjezdovkou. Tou bude v našem experimentu trať označená jako sjezdovka, která je po celé své délce za běžných podmínek sjízdná bez odrážení holemi a zároveň je přiměřeně široká. Tím nemá být sjezdovka diskriminována kvůli případnému plochému přejezdu, ale hlavně abychom vyloučili lesní cesty, sáňkařské dráhy a podobné nelyžařské trasy.
Nabízela by se i jiná kritéria, jako minimální průměrný sklon nebo minimální sklon jakéhokoliv úseku tratě, nicméně lpěním na jediném parametru bychom těžko vystihli podstatu sjezdovky. A tou je sjezd na lyžích, vyvolávající díky sklonu, terénní členitosti a točivosti tratě známé libé pocity.
Oficiální míry jsou dobrým orientačním vodítkem, ale při souboji "tělo na tělo" těžko obstojí. Nehledě na to, že se samotnou délkou lze nejrůznějším způsobem manipulovat. Není to výjimkou ani v Alpách, kde nejčastějším způsobem bývá zaokrouhlení délky, rafinovanější variantou je měření trajektorie běžného lyžaře jedoucího v obloučcích od jednoho kraje ke druhému. Leckdy se ale nelze způsobu měření délky tratě dopátrat vůbec, protože se od reality odchyluje příliš.
Co se skutečně měří
Změřit délku tratě zvládne s dnešní technologií šikovný školák od stolu. Jednoduše si otevře v bezplatné aplikaci Google Earth mapu daného svahu a zaměří trať. Jako podpůrný údaj nabízíme mapovou délku i my. Nevýhodou tohoto způsobu je výsledný sterilní údaj, který bez znalosti tratě nedává moc velkou představu o kvalitě sjezdu.
Dalším minusem je fakt, že se jedná o horizontální délku tratě, nikoliv skutečnou. Mapová délka totiž nezapočítává skutečný sklon svahu. Matematicky vyjádřeno, měří delší odvěsnu pravoúhlého trojúhelníku namísto přepony. Rozdíl oproti skutečnosti není nijak dramatický, ale přesto existuje.
Středem tratě
Spásou není ani přístroj GPS, i když v praxi poskytne nejvěrohodnější hodnoty. Zanedbáme-li odchylky v měření dané použitou technologií, musíme se i v případě GPS vyrovnat s horizontální délkou. Ani GPS totiž poněkud překvapivě neměří skutečnou, šikmou délku svahu, přestože údaje o nadmořské výšce zná.
Není ale příliš těžké následně s pomocí goniometrické funkce spočítat z jednotlivých měřených úseků tratě onu skutečnou, šikmou délku, která se navíc při běžném (modrém, červeném i černém) sklonu tratě neliší víc než o pár procent. Při měřené jízdě jsme se drželi středu tratě a sjížděli minimální rychlostí, abychom nemuseli zatáčet. Ani rychlejší jízda v menších obloucích ovšem nezpůsobí výraznou odchylku v naměřené délce.
Ramzová je nejdelší, ale málo sjízdná
Favoritkou českých sjezdovek je co do délky trať v Ramzové v Jeseníkách. Její hlavní, spodní část je velmi oblíbená a využívaná, obsluhuje ji pohodlná expresní čtyřsedačková lanovka. Naproti tomu na horní úsek ze Šeráku na Čerňavu, obhospodařený historickou jednosedačkou, běžný lyžař nezavítá.
Ramzová. Horní úsek Šerák–Čerňava
Mezi Šerákem a Mračnou, kde končí vlek, je totiž tento úsek velmi plochý (délka 800 m při převýšení 70 m), nemluvě o pomalé cestě vzhůru zastaralou lanovkou. To je přirozeně hlavní hendikep celé favorizované sjezdovky. Bez odrážení holemi je sjezd horního úseku spíše sesunem než sjezdem, nicméně až ke spodní stanici čtyřsedačky v Ramzovském sedle urazíte úctyhodných 3 381 metrů.
Tři kilometry na "jedničce"
Slušně proměněným, modernizovaným a díky svému šikovnému marketingu i dobře známým areálem je Černá hora. Tyčí se nad Janskými Lázněmi a láká právě na nejdelší sjezdovky v Česku. A opravdu máte na výběr tři dlouhé non-stop tratě z vrcholu až na úpatí hory. Jistě by jim slušela velkorysejší šířka, ale i tak nabízejí mimo hlavní návštěvnické nápory na české poměry velmi dobré svezení.
Start tratě Pod kabinou, jedné ze tří tříkilometrových sjezdovek na Černé hoře
Nejdelší zdejší tratí je Černohorská "jednička". Startuje u horní stanice kabinky a mírně se svažuje podél vleku Anděl. Odbočuje vlevo a obloukem kolem Zinneckerovy boudy se vrací zpět do hlavního, poněkud úzkého lesního průseku, kterým pozvolně klesá po spádnici. Pak se odděluje jako rukáv mířící ke spodní stanici kabinkové lanovky. Při sjezdu překonáte hranici tří kilometrů, i když těsně.
Janské Lázně. Nejužší místo Černohorské tratě
Široká a silná
Jestliže Ramzová byla favoritkou díky udávané délce, krkonošská Rokytnice je zřejmě nejsilnější co do lyžařské kvality své nejdelší, modré tratě. Ta sice z Lysé hory poněkud úzce traverzuje na západ, ale pak v prostorném průseku příjemně klesá po spádnici, aby se ve střední pasáži na mýtině u chaty Lovčenka ještě rozšířila.
Potom v několika ramenech doputuje až k úvozové cestě, která lyžaře pohodově svede k nástupní stanici přibližovací čtyřsedačky a k parkovišti. Z celkové délky sjezdu 3 185 metrů si lze užít prakticky každý metr. A to dokonce i na plochém vršku, kde sjezdařské požitky nahrazuje pěkný výhled od západního Podkrkonoší až po Ještěd.
Rokytnice nad Jizerou. Střední pasáž nejdelší modré tratě
Skutečná královna
Do užšího výběru se díky své modré Vyhlídkové sjezdovce, inzerující délku 4 300 m, dostaly i Herlíkovice. Skutečně naměřená délka však nepřesáhla ani 2 500 m, čili by ji předběhly i další krkonošské tratě. O nespolehlivosti udávané délky svědčí i fakt, že podle oficiálních internetových stránek měla mít přes čtyři kilometry, zatímco podle infotabule v areálu jen 3 000 m.
Nejdelší českou sjezdovkou je díky svému odvážnému označení technicky vzato trať ze Šeráku v Ramzové. Skutečnou královnou je ale rokytnická modrá, která své první místo stvrzuje i největším převýšením 652 m. Na paty jí pak šlape hned trojice jánskolázeňských tratí v čele s Černohorskou. Příjemným zjištěním je fakt, že všechny tři nejdelší tratě v Česku jsou reálně ještě o něco delší, než areály udávají.
Autoři článkuRadek Holub a Kristian Hanko jsou redaktoři lyžařského magazínu SNOW |
Do klubu vyvolených dlouhých tratí letos přibyly další. V Červené Vodě v Orlických horách, kam vede nová trať se čtyřsedačkovou lanovkou z Bukové hory, a v Koutech nad Desnou v Jeseníkách, kde vyrostl na zelené louce areál s expresní šestisedačkou.
Obě zmiňované sjezdovky sice zůstanou v bezpečném odstupu od těch současných nejdelších, ale i tak budou se svými délkami přes dva kilometry vítaným zpestřením českých lyžařských svahů.
Autoři článku jsou redaktoři lyžařského magazínu SNOW.
Nejdelší tratě v Česku podle GPS1. Šerák – Ramzová (Ramzová, Jeseníky) 2. Turistická (Rokytnice n. Jizerou, Krkonoše) 3. Ford Černohorská (Janské Lázně, Krkonoše) Skutečná vs. mapová délka
|
Ve spolupráci s RWE - energie českého lyžování
