Jasná, Srdiečko, Lomnické sedlo... to byla lyžovačka, na kterou se nezapomíná. V televizi jsme sledovali přenosy z Kitzbühelu nebo z Wengenu a na tatranských svazích jsme si připadali jak na tratích Světového poháru. Lyžovat za železnou oponou ve skutečných Alpách, to byla věc téměř zapovězená, a tak jsme si užívali dlouhé prudké svahy "Československých Alp", tedy Tater.
Teď se na místo činu vracím skoro po čtvrtstoletí a nemohu se dočkat, co z mých vzpomínek na studentská léta změnil tak dlouhý čas. "Milionové investice, nové lanovky, hotely, bary, wellness," čtu v letácích a má zvědavost narůstá.
Lyžování pod Chopkom
Když na parkovišti na Zahrádkách vyndávám lyže, třídím si první dojmy.
Lesy ustoupily, sjezdovky jsou mnohem širší a už na první pohled výborně upravené.
Může se hoditUžijte si jarní sluníčko v Tatrách. Vybetre si z aktuální nabídky zájezdů. |
Na Chopku v Nízkých Tatrách je 36 kilometrů sjezdových tratí. Polovina je uměle zasněžovaná, což je při letošním podivném způsobu zimy velké štěstí. "Do lyžování investujeme další a další prostředky. Před touto sezonou jsme jen na Jasné utratili 12 milionů eur," říká mi Katarína Šarafínová, marketingové ředitelka společnosti Tatry Mountain Resorts, a zmiňuje novou lanovku, park pro freestyle a rozšířený dětský areál.
Chopok - plánek lyžařských tratí na severním straně
Právě novou šestisedačkou ze Zahrádek na Priehybu za chvíli vyrážím za prvními tatranskými zážitky po mnohaletém půstu. Vystupujeme ve výšce třinácti set metrů nad mořem, ve stejné výšce, kde končí lesní porost a pro tuto chvíli bohužel také lyžování. Kvůli silnému větru totiž na holé pláně ve výše položených svazích Chopku nejezdí lanovky.
Najednou si vzpomínám na středoškolský lyžařský kurz, když jsme na Chopok vyrazili linkovými autobusy z poměrně vzdáleného Liptovského Hrádku, ale vítr a led paní učitelku tak polekaly, že po jediné jízdě vydala povel k návratu.
"Pro nové lanovky už vítr nebude zdaleka takový problém," slibuje Katarína Šarafínová. "Hned po této zimě začneme stavět pokračování z Priehyby až na vrchol Chopku. Bude mít dvě lana a další stabilizační prvky, takže zůstane v provozu i při několikanásobně silnějším větru než dnes."
Přes oranžová skla z nových lanovek je prý pohled na svět optimističtější i za sněhové vánice.
Chopok je největší lyžařský areál na Slovensku, jeho severní svah v současné době pojme 17 vleků či lanovek a je tady i stejný počet sjezdovek. Zdaleka nestihneme prozkoumat celou spodní část, když se o jedenácté rozjedou i obě čtyřsedačky směřující do 1 670 metrů na Lukovou.
Vystoupím z lanovky a zastaví mě překrásný výhled. V dáli poznávám ostře řezané panorama Vysokých Tater, v údolí zamrzlou přehradu Liptovská Mara a všude kolem mě lyžařské výzvy: výborně připravené sjezdovky, žleby podepsané vlnovkami po obloučcích odvážných freeriderů a nad námi starý vlek mířící k Chopku.
Den lyžování na Chopku přijde v hlavní sezoně na 29 eur (710 Kč), pětidenní skipas stojí 135 eur (3 300 Kč). |
Už za rok ho doplní zmiňovaná nová lanovka, která konečně obstará solidní napojení severního svahu na jižní. Až dosud bylo propojení obou areálů na Chopku citlivým místem silně ovlivněným výkyvy počasí. Přejezd na opačnou stranu vyžadoval velkou dávku odvahy. Pokud totiž vítr zastaví provoz lanovek, zbývá cesta zpět po silnici, a ta je dlouhá skoro 80 kilometrů.
Pohled z Chopku na Vysoké Tatry
Zůstáváme u vrcholků
Pouštím se dolů po trase, kterou jsem ráno obdivoval odspodu z Priehyby. Červená sjezdovka je nádherná, tady je lyžování opravdu radostným zážitkem. Trať je velmi široká, solidně prudká a dají se na ní řezat velké carvové oblouky. Užívám si každé zatočení a rychle svištím na rozcestí pod Priehybou.
Hlavní sjezdová trať číslo 1 – Pretekárská, tedy Závodní, sice pokračuje až dolů na Zahrádky, ale já teď dávám před požitkem z dvoukilometrového nonstop sjezdu přednost rychlému návratu k vrcholkům. Chci poznat všechny tratě z těch nejvyšších poloh, a tak se na Priehybě dám doleva prudkým slalomovým kopcem na Jasnou k dolní stanici lanovky směřující zpět na Lukovou.
Okusím černou sjezdovku z Lukové s oběma alternativními dojezdy, a tak přijíždím na horní stanici v šestnáctisetmetrové výšce střídavě lanovkami z Jasné a z Otupného. Tady jsou podmínky i pro náročné lyžaře.
Chopok od konečné stanice lanovky na Lukové
Čechům se tu pořád líbí
Při zastávkách na trati i při čekání na lanovku často slyšíme češtinu. V Tatrách stále patříme mezi časté a velmi žádané návštěvníky. "Víme, že to Češi mají relativně blízko do Alp, přesto se je snažíme nalákat do Tater," říká mi naše slovenská průvodkyně Katarína Šarafínová.
Našince láká kvalitní lyžování za rozumné peníze, a tak typickými návštěvníky Tater jsou rodiny s dětmi či naopak senioři. Při sestavování dovolené využívají nabídkových balíčků, kdy mohou výhodně kombinovat platbu za ubytování a za lyžování.
Ceny skipasů tak vyjdou ještě levněji než v základních cenících, ačkoliv už v těch najdeme částky srovnatelné s nejdražšími středisky třeba v Krkonoších. Den lyžování na Chopku přijde v hlavní sezoně na 29 eur (710 Kč), pětidenní skipas stojí 135 eur (3 300 Kč).
Zajímavé jsou i ceny občerstvení. Pivo za euro, jídlo od čtyř eur, to jsou sumy, které udrží rozpočet i při zahraniční dovolené v přijatelné výši.
Vzhůru do Vysokých
Lyžování ve Vysokých Tatrách se oproti Chopku hodně liší. Výběr sjezdovek není zdaleka tak pestrý, zato kulisy, ve kterých jezdíme, představují parádní podívanou. Lyžujeme v sevření těch největších tatranských štítů, lanovka nás zaveze až do 2 190 metrů vysokého Lomnického sedla.
Nová šestisedačka s vyhřívanými sedadly začíná v Tatranské Lomnici pod dominantou Lomnického štítu.
Jsme v nejvyšším bodě, kam se na Slovensku lyžař může dostat. A pod sebou nejdelší sjezdovku v zemi: do Tatranské Lomnice to je šest kilometrů. Ale není důvod spěchat do údolí...
Letošní zima moc lyžování nepřeje. Člověk si to ani neuvědomuje, ale většinu času stráví na technickém sněhu. Až tady ve dvoutisícové nadmořské výšce jedu na čistě přírodním sněhu a každým skluzem vnímám ten rozdíl. Sníh není ráno drsný jak smirkový papír a odpoledne zůstává tvrdý i na teplém sluníčku. Na prudkém svahu se mi zdá, jako bych klesal kolmo dolů, ale lyže skvěle drží a ženou se k dolní stanici.
Už kvůli této nezaměnitelné sjezdovce stál přejezd z Nízkých Tater do Vysokých zato. A večerní tečka s živou hudbou v klubu příjemný dojem ještě zvýraznila.
Jak v Tatrách ušetřit
|
