Rakouský areál Lienzer Bergbahnen leží ve východním Tyrolsku přímo u města Lienz. Jde o slunečnou terasu Alp s výhledem přímo na Lienzské Dolomity. Pod Lienzer Bergbahnen spadají dva kopce, a i když mají oba trochu jinou tvář, jedno mají společné: jejich milá a nekomerční atmosféra skoro působí dojmem, že jste u někoho doma.
Zetterfeld
Areál Zettersfeld je větší a prosluněnější. Sice jeho provozní doba začíná v 9 hodin, není ale výjimkou, když vás do dlouhé kabinkové lanovky vyrážející přímo z okraje města Lienz pustí už v 8:45. Pak už se vyhoupnete do komorního ráje přehledných sjezdovek s pohodovým profilem, které zejména po ránu patří opravdu jen vám. Zettersfeld mě mile překvapil nejen poloprázdnými sjezdovkami, ale také jejich parametry. Sjezdovky tu nejsou nijak extrémně prudké a díky kompaktnosti areálu se tu nemusíte „otravovat“ s nějakými dlouhými přejezdy či traverzy. Většina sjezdovek nabídne příjemný sklon, který je pro milovníky carvového oblouku tím pravým ořechovým.
Výhled na Lienz z Zettersfeldu
Na Zettersfeldu převažují červené sjezdovky, jen jeden kratší sjezd je černý, zbytek tvoří pár modrých tratí. Osobně jsem si tu oblíbila hned několik sjezdovek, ale nejlépe se mi oblouky vykružovaly na červené sjezdovce 8a.
Kdo touží po trochu větší rozmanitosti, mohla by se mu líbit červená sjezdovka č.4, která se spouští z vrcholu Steinermandl (2 214 m) a protáhne vás po úvodním slalomu, následně zavleče do esíčka, trochu zvolní a na závěr naservíruje parádní pláň až do cíle. Tuto trať jsme si po ránu dali několikrát po sobě.
Sjezdovky na Zettersfeldu jsou většinou přehledné a pozvolné, takže sem klidně můžete vyrazit i s menšími dětmi. Těm nejméně zkušeným se bude líbit ve spodní okrajové části areálu podél sedačkové lanovky Wartschenbrunn, kde se na širokém mírném svahu rozprostírá dětský lyžařský park s jednoduchým slalomem, podjezdovými brankami a dokonce i kratší kraťoučká trať s terénními vlnami.
Červená sjezdovka č.4 na Zettersfeldu
Na sluníčko tu samozřejmě nejsou natočené jen sjezdovky, ale také horské restaurace s teráskami. My si vybrali restauraci Mecki’s, které se tu lidově říká „U Koziček“. Restaurace leží u spodní části modré sjezdovky č. 8 a její terasa je orientovaná přímo na sluníčko a na výhled na Lienzské dolomity. V Meki´s nabízí tradiční rakouskou kuchyni jako je silný vývar s poctivými tyrolskými knedlíky (6,90 eura / 165 Kč), vídeňský řízek (16,20 eura / 385 Kč) nebo východotyrolské pirohy (13,10 eura / 310 Kč). Velké pivo tu vyjde na nějaká čtyři eura (95 Kč)
Hochstein
Druhým kopcem, na který vám platí stejný skipas, je Hochstein. Ten je sice oproti Zettersfeldu menší, ale jeho sjezdovky jsou o to delší, protože spadají přímo až do údolí k městu Lienz. Zalesněný Hochstein na první pohled moc „alpsky“ nepůsobí, o to víc vás možná překvapí sportovně laděné sjezdovky, dokonce až světového formátu.
Na sjezdovce č. 7 v nejspodnější části střediska se jezdí Světový pohár žen ve slalomu a obřím slalomu. Naposledy se tu konal v roce 2021 a tehdejším vítězstvím ve slalomu se mohla pyšnit Petra Vlhová. Mně se tu však ještě o něco víc líbí černá sjezdovka č. 3, na kterou vás sice v prostřední části kopce vyváží takřka retro dvousedačka, ale odměnou je jedna z nejpřehlednějších a nejhezčích černých tratí, kterou jsem v Rakousku jela.
Černá sjezdovka č.3 na Hochsteinu
Pokud by někdy měla vzniknout poezie na nějaké lyžařské středisko, pravděpodobně by to byl Hochstein a jeho nejvrchnější část. Extrémně dlouhý kotvový vlek, prázdné sjezdovky a ticho všude kolem dodávají na pocitu, že se tu zastavil čas. Mít krásnou dlouhou červenou sjezdovku jen sám pro sebe je touha každého sportovního lyžaře a ta se vám tu splní pravděpodobně i o víkendu. Zajímavostí je, že v této horní části areálu se technicky nezasněžuje, takže tu lyžujete jen a pouze na přírodním sněhu.
I když je Hochstein místem hlavně pro sportovní lyžaře, najde se tu zhruba v půlce kopce cvičný plácek i pro děti. Do tohoto místa se děti dostanou tzv. telemixem, kdy mohou volit mezi sedačkovou nebo kabinkovou lanovkou. Pak už jen na nich, jestli chtějí pilovat oblouky na mírné sjezdovce nebo mezi slalomovými zvířaty v oploceném parku.
Dětský lyžařský park na Hochsteinu
Horská hospoda s prosluněnou teráskou se najde i na Hochsteinu, a to přímo u výstupu dvousedačkové lanovky v pomyslném druhém patře areálu. Také tady se servíruje regionální kuchyně a my si tu pochutnali na tradičním tyrolském gröstlu, což jsou na pánvi opečené brambory s kousky vepřového masa navrch zdobené volským okem.
Na Hochsteinu u výstupu dvousedačkové lanovky najdete také sáňkařkou dráhu Schlossberg, která je dlouhá šest a půl kilometru a končí až dole v údolí. Na horské výhledy je sice dráha díky zalesněnému Hochsteinu trochu skoupá, ale profilem jde o velmi příjemnou trať, která není ani příliš prudká, ani rovinatá. Občas nám rakouské sáňkařské dráhy přijdou zbytečně rychlé a je na nich potřeba hodně brzdit, ovšem tato dráha umožňuje pohodové svezení a občas na vás vykoukne i nějaké to panorama.
Lienzer Bergbahnen v kostce:Vzdálenost z Prahy: 6 hod 18 min |
