Bez brýlí ani ránu
Že zimní slunce nemá na horách takovou sílu jako v létě, a tak si není třeba chránit zrak? To je přesně jeden z těch tradovaných mýtů a nepřesností, na něž se rozhodl upozornit Pavel Stodůlka, přednosta sítě očních klinik Gemini. Horské slunce totiž může být pro lidský zrak v zimě dokonce nebezpečnější. Jak to? V zimě totiž dochází k odrazům slunečních paprsků od sněhu. Ty pak mohou zrak potrápit víc než například pobyt u moře.
Přijali jsme těžkou výzvu a projeli si největší lyžařský okruh v Alpách |
„Čím výš na horách člověk je, tím intenzivnější je UV záření,“ vysvětluje Stodůlka. Na horách neslouží sluneční brýle pouze jako módní doplněk, mají i čistě praktický význam. Při rychlé jízdě oči začnou větrem slzet, lyžař přestává dobře vidět. Bez brýlí lyžaři v lepším případě riskují podráždění očí a zánět spojivek, v tom horším i poškození zraku. Brýle jako ochranu zraku pak oceníte i při horských túrách.
Vidím, že nic nevidím
Zrak lyžařů ohrožuje i sněžná slepota. Ta vzniká v důsledku nadměrného vystavení nechráněného oka UV záření ve vysokých nadmořských výškách, kde je dávka záření zvýšena odrazem od sněhu. Příznaky se projevují až po několika hodinách od expozice, zpravidla silnou bolestí a světloplachostí. Po dni stráveném na sjezdovce to tedy není migréna, ale sněžná slepota, co vás tolik trápí.
Co se s tím dá dělat? Podstatné je, aby si člověk, kterého sněžná slepota postihne, oči nemnul. „Mohl by tak totiž postiženou rohovku ještě víc poškodit,“ říká Stodůlka. „Sněžná slepota v drtivé většině případů odezní sama, obvykle do čtyřiadvaceti hodin.“
Nejlepší způsob, jak očím pomoct, je dopřát jim dostatečný odpočinek a nevystavovat je dalšímu slunečnímu záření. Ovšem pokud se stav nelepší, je nutné vyhledat lékaře. Ten většinou podá zklidňující anestetika a oční mast, které přetrvávající bolest očí zmírní.
Brýle potápěčské a svářečské
Skla klasických dioptrických a slunečních brýlí mají úplně jiné vlastnosti než brýle lyžařské.
Dalším mýtem je, že na volbě brýlí, které si s sebou berete na hory, příliš nezáleží. Záleží, a to dost zásadním způsobem. Spousta lyžařů s dioptrickou vadou totiž brýle nesundává ani během zimních radovánek. Jiní zase nasazují jen sluneční brýle. Někteří rekreační sportovci si dokonce myslí, že oboje brýle plní stejnou funkci jako lyžařské brýle.
„Jenže skla klasických dioptrických a slunečních brýlí mají úplně jiné vlastnosti, než brýle lyžařské,“ vysvětluje Stodůlka. „Jsou křehčí a při nárazu nebo střetu s jiným lyžařem mohou prasknout a oko nebo tvář nebezpečně poranit. Přibližně desetina takových zranění od ostrých úlomků brýlí má pro zrak lyžaře doživotní následky, a někdy může znamenat i ztrátu zraku“
Brýle používané při sportu, ať už sluneční, nebo dioptrické, musí správně být vyrobeny z odolných netříštivých materiálů, nejlépe doplněných o UV filtr a ochranu proti zamlžení či poškrábání. Určitým řešením může být i dioptrická vložka do lyžařských brýlí.
Čočky přimrznuté jako cvočky
V silném mrazu přestávají kontaktní čočky lidskému zraku pomáhat, a mohou jej i poškodit.
Při velkých mrazech, zejména ve vysokých nadmořských výškách, mohou být nebezpečné i kontaktní čočky. Vlivem chladného počasí totiž skutečně může dojít k přimrznutí čočky.
„V českých podmínkách to běžně nehrozí, zato ve vysokohorském prostředí toto riziko existuje a kontaktní čočky mohou jejich nositeli zrak opravdu poškodit,“ říká Stodůlka. „Prvním varováním je, že lyžař vidí barevné kruhy, a následně pak vidí rozmazaně. V takovém případě je nutné co nejrychleji čočky vyjmout.“
Jak je něco takového vůbec možné? Jde o to, že oči se v takovém vysokohorském prostředí víc a rychleji vysušují. Přitom může snadno dojít k nedostatečnému okysličení rohovky a následnému otoku. Následky příjemné nebývají.
Takové to zdravé sluníčko
Horské slunce může být pro lidský zrak v zimě nebezpečnější, kvůli odrazu paprsků od sněhu.
Lidskému zraku obecně svědčí pobyt venku na čerstvém vzduchu, ovšem horské podmínky jsou pro oči často náročné. „U lidí s citlivýma očima by v lyžařské výbavě neměly chybět například umělé slzy. Nadměrný vítr nebo nízké teploty mohou přispět k vysychání očí, a umělé slzy oči zvlhčí a zklidní,“ vysvětluje Pavel Stodůlka.
Pokud jsou oči náročným horským podmínkám vystaveny delší dobu, slzný film přestane plnit svou ochrannou funkci. Situace může vygradovat až k syndromu suchého oka. Při větším podráždění, či snad dokonce bolesti očí je pak rozhodně namístě vyhledání očního lékaře. Pokud tedy nechcete nechat oči na horách doslovně, chraňte si tu v zimě zrak. Jako oko v hlavě.
