Po letech omezení spojených s covidem tady začala lyžařská střediska „volně dýchat“ a to i přesto, že se je snaží přidusit všudypřítomné zdražování a energetická krize. A místní provozovatelé skiareálů, restaurací a hotelů dělají všechno možné, aby se turisté do Jižního Tyrolska vrátili co nejdříve.
Lyžování na dortu
Přesto, že začátek sezony je co do množství sněhu i ve výše položených horských střediscích podprůměrný, většina areálů je i tak na nadcházející sezonu připravena. Umělý sníh je bohužel nutností i tam, kde ještě před pár lety v prosinci napadl a teprve koncem března roztál. Mezi taková střediska patří i Kronplatz, jedno z nejvyhlášenějších italských lyžařských středisek, jehož vrcholné pasáže se nacházejí v nadmořské výšce kolem 2 200 metrů. Sněžná děla jsou zde nainstalována tak, aby v případě potřeby byla schopna pokrýt 100 % všech sjezdovek.
Cestu autem sem zvládnete z Prahy za necelých sedm hodin, až na posledních 30 kilometrů pojedete celou dobu po dálnici. Kronplatz je pověstný skvěle připravenými sjezdovkami, ubytováním a také gastronomií. Dokonce samotný kopec, na kterém jsou sjezdovky doslova namotány, má s jídlem jistou spojitost – má totiž přezdívku Panettone, a to podle tvaru tradičního italského vánočního dortu.
Areál nabízí 120 kilometrů sjezdových tratí všech obtížností upravených v nejvyšší kvalitě. A to i v době, kdy stráně kolem jsou zelené jako na jaře, v prvním týdnu Nového roku zde byla uzavřena pouze jediná sjezdovka. Z velkého centrálního parkoviště v Reischachu to máte na „gondolu“, jak říkají Italové kabinové lanovce, je pár kroků.
Lanovkou můžete dojet třeba až k ikonickému zvonu ve výšce 2 275 metrů. Tři metry vysoký a 18 tun vážící zvon Concordia je největší v celých Alpách. Každý den v pravé poledne můžete slyšet jeho vyzvánění.
Jaké sjezdovky vyzkoušet?
Možností, kterou sjezdovku si vybrat na rozjetí, je tu hned několik. My začínáme tou nejdelší z nich, červenou „Ried“, která měří sedm kilometrů a končí až dole v údolí. Pokud chcete raději zůstat ve vyšších částech areálu, doporučujeme třeba modrou „Belveder“.
Velkým zážitkem pro zkušené lyžaře je černá „Erta“ s průměrným sklonem 32 %. V prostřední části této téměř kilometr a půl dlouhé sjezdovky, kde je sklon 61 %, máme občas pocit, jako by najednou přestala fungovat zemská přitažlivost. Mimochodem, na této sjezdovce získávali svá vítězství takové ikony lyžování jako Marcel Hirscher a Kalle Palander. Další černá sjezdovka byla otevřena jako novinka této sezony, její nejvyšší sklon je dokonce 70 %.
Na některých sjezdovkách jsou nainstalovány fotobuňky, kde si můžete změřit svou rychlost, případně můžete mezi brankami uspořádat rodinný závod. Rodiče s dětmi určitě ocení, že sjezdovky jsou v Kronplatzu dobře značené a přehledně uspořádané. Nemusíte se obávat, že jako v některých jiných střediscích sjedete do úplně jiného údolí a budete pak složitě hledat cestu zpět. Kronplatz pochopitelně nabízí také prostor pro zábavu ve snowparku s různě obtížnými vlnami, překážkami, podjezdy a přeskoky, klidně tu můžete strávit celý den. Samozřejmostí je i park pro děti.
Pro ty, kteří teprve budou objevovat kvalitu lyžování v Itálii, dodáváme, že počet slunečných dnů během zimní sezony zde vysoce převyšuje průměr. Výběr sjezdovek tak můžete přizpůsobit právě tomu, jak slunce putuje po obloze.
Kdo šetří, ten jezdí
„Technika je připravena, zkušenosti máme, očekáváme dobrou sezonu! Návštěvníci dostanou služby na takové úrovni, na jakou byli zvyklí, nechystáme se jakkoliv omezovat kvalitu,“ říká Thomas Reiter, ředitel Skirama Kronplatz. To vše i přesto, že náklady mají ve středisku odhadem čtyřnásobně vyšší oproti dřívějším letům. „Vzhledem k tomu, že stále investujeme do nových technologií, máme nyní ty nejmodernější vleky a lanovky, které jsou energeticky výrazně méně náročné. Díky tomu nemusíme zkracovat provozní dobu, snižovat teplotu v restauracích, vypínat vyhřívání sedaček a podobně,“ vysvětluje Reiter. Podle jeho slov zvládne areál bez problému nápor až 25 000 lyžařů denně.
Ceny za skipasy stejně jako všude trochu zdražily, zde konkrétně asi o deset procent. Za jednodenní lístek pro dospělého zaplatíte 61 eur (1 465 Kč), resp. 69 eur (1 660 Kč), děti do osmi let lyžují zdarma za doprovodu dospělého. V případě čtyřčlenné rodiny s menšími dětmi budete lyžovat levněji než třeba v Peci pod Sněžkou.
Areál ovšem nabízí další možnosti jak trochu ušetřit, např. čtyřdenní skipas za cenu tří dnů, k dispozici jsou i vícedenní nebo rodinné skipasy. Při online koupi dva dny předem ušetříte z ceny pět procent. Majitelé tzv. Dolomiti Superski pass mohou využít propojení s dalším populárním střediskem Sellaronda a nedalekou Alta Badia, kam se dostanete ski busem zdarma každých dvacet minut.
Vysoká gastronomie
Pokud patříte k těm, pro které je jídlo nejen zdrojem energie, ale také radostí a zážitkem, nenechte si ujít propracovaná menu, které vám v různé cenové kategorii nabídne téměř každá restaurace a každý penzion v okolí.
Opravdovým zážitkem je například návštěva teprve tři roky otevřeného Alpinn Restaurantu přímo na vrcholu Kronplatzu. Ať už si dáte jídlo, nebo jen něco na zahřátí, budete mít pocit, že se vznášíte v oblacích. A to doslova! Původní stará stanice lanovky byla velkoryse přestavěna na prosklenou restauraci s nádherným výhledem na okolní špičky alpských vrcholků. O jídelníček se zde stará michelinský šéfkuchař Norbert Niederkofler, který využívá výhradně suroviny pocházející z nejbližšího okolí. Ostatně pro celý komplex restaurace je udržitelnost a ekologie zásadní. I látky, které architekti použili k výzdobě interiéru, jsou utkány z vlny ovcí pasoucích se na místních loukách.
Do muzea v přezkáčích
Součástí budovy je také Lumen Museum horské fotografie, vystavující velkoformátové fotky s vysokohorskou tématikou od známých autorů na prostoru 1 800 metrů čtverečních ve třech podlažích a ve výšce téměř 2 300 metrů. Podobně jako my tu většina návštěvníků brouzdá prostorem v přezkáčích a lyžařských kalhotách.
Cena vstupenky pro dospělé je 17 eur (410 Kč), nebo můžete koupit kombinovaný vstup také do muzea MMM Corones, které se nachází jen pár desítek metrů odsud. Jedná se o jedno ze šesti muzeí, která nechal v Jižním Tyrolsku postavit Reinhold Messner. Dnes téměř osmdesátiletý horolezec, který spolu s Peterem Habelerem jako první zdolali nejvyšší horu světa bez použití kyslíku, se zde vyznává z lásky k horám a přírodě vůbec. Najdete zde obrazy, publikace o historii horolezectví, dobové vybavení i osobní věci Reinholda Messnera.
Architektonicky měla stavbu muzea na starosti zesnulá světoznámá britská architektka Zaha Hadid, která realizovala také např. Rosenthalovo středisko současného umění v USA, a také londýnské Centrum plaveckých sportů pro Olympijské hry v Londýně. O to víc paradoxně působí nedaleký pietní „přístřešek“, který Messner nechal zřídit na památku svého bratra Gunthera, který zahynul při společném sestupu z Nangá Parbatu v roce 1970.
Pokud spěcháte a nechcete zbytečně ztrácet čas, neváhejte navštívit některou ze samoobslužných restaurací rozmístěných po kopci. Nabídnou vám rychlou, jednoduchou, ale zároveň kvalitní možnost jak utišit narůstající hlad. Ceny jsou zde přijatelné, vydatná polévka stojí sedm eur (170 Kč), těstoviny 15 eur (360 Kč), řízek s hranolkami 17 eur (410 Kč). Ani nás nepřekvapilo, když nám s výběrem a překladem jídelníčku nabídla pomoc sympatická servírka slovy: „Tak co to bude“? Češi jsou zde čtvrtou nejpočetnější zahraniční klientelou a tak není divu, že se zde uplatňují i jako pracovníci ve službách. A to k oboustranné spokojenosti.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
