Naše hory sice neudiví výškou, přesto Češi patřili k průkopníkům lyžování. Premiéru u nás mělo na místě, do něhož byste to asi neřekli – na Václavském náměstí. Jak to vypadalo na svazích za císaře pána a první republiky můžete zjistit díky unikátním snímkům z Oddělení tělovýchovy a sportu Národního muzea.
Autor: Fotoarchiv Oddělení dějin tělovýchovy a sportu Národního muzea
Výlety do hor s lyžemi byly za pozdního císařství a první republiky známy jako „zimní turistika” a organizovaly je tak nejen lyžařské, ale i turistické kluby. Snímek zachycuje výlet lyžařů Vacka, Štindla a Černého do Vyšného u Nových Hradů 18. února 1925.
Autor: Fotoarchiv Oddělení dějin tělovýchovy a sportu Národního muzea
Nejvýraznější osobností mezi ranými lyžaři byl Josef Rössler-Ořovský (v popředí uprostřed). V roce 1886 si z Norska nechal dovézt první dva páry lyží, a to tak trochu omylem. Původně chtěl jako předseda a zakladatel bruslařského klubu objednat pouze brusle. Norský prodejce sportovního náčiní si však název Bruslařský klub špatně vyložil jako „Bruslar ski klub” (Bruslarův lyžařský klub) a poslal mu také nabídku lyží, které Ořovského okamžitě zaujaly.
Autor: Fotoarchiv Oddělení dějin tělovýchovy a sportu Národního muzea
Lyže z Norska Rössler-Ořovský (vpravo) poprvé vyzkoušel se svým bratrem na Václavském náměstí (tehdy Koňském trhu) v noci z 5. na 6. ledna 1887. Od rozestavěného Národního muzea sjeli až na Můstek.
Autor: Fotoarchiv Oddělení dějin tělovýchovy a sportu Národního muzea
V roce 1888 založil Rössler-Ořovský (vpravo) při Bruslařském závodním klubu Lyžařský kroužek, který se brzy osamostatnil pod názvem Český ski klub Praha. Byl vůbec prvním lyžařským spolkem mimo Skandinávii. Pod jeho záštitou se v pražské Stromovce konaly v roce 1896 první závody o mistrovství Království českého.
Autor: Fotoarchiv Oddělení dějin tělovýchovy a sportu Národního muzea
Takto vypadaly zimní radovánky v roce 1906. Čeští sportovní činitelé si tehdy vyrazili do Špindlerova Mlýna. Podle brýlí se dá v jejich středu bezpečně rozpoznat Josef Rössler-Ořovský.
Autor: Fotoarchiv Oddělení dějin tělovýchovy a sportu Národního muzea
České ženy-závodnice měly premiéru v závodě na 500 metrů, který se konal v roce 1897 v rámci prvních mezinárodních závodů v českých zemích. Fotograf je zachytil ještě bez startovních čísel před vypuknutím události.
Autor: Fotoarchiv Oddělení dějin tělovýchovy a sportu Národního muzea
Průkopnicí lyžování mezi ženami byla Anna Hanušová, rodačka z krkonošské vesnice Dolní Štěpanice. Jako první žena startovala v roce 1909 ve vytrvalostním závodě na padesát kilometrů na trase Sněžka – Labská bouda. Nechybělo málo a dopadla by stejně jako o pár let později Bohumil Hanč. S lyžaři se utrhla lavina, vyčerpané Hanušové se však nakonec podařilo s vypětím všech sil dojet do cíle. O dva roky později ovládla závod ve sjezdu na 1 500 metrů.
Autor: Fotoarchiv Oddělení dějin tělovýchovy a sportu Národního muzea
Lyžařské závody se často konaly pod hlavičkou tělovýchovné organizace Sokol. Na snímku vidíme účastnice prvních Župních lyžařských závodů krkonošských v Merklově z 20. února 1910. Všechny závod absolvovaly v dlouhých vlněných sukních, jen Anna Hanušová (vlevo) bořila tabu své doby v kalhotách.
Autor: Fotoarchiv Oddělení dějin tělovýchovy a sportu Národního muzea
Mezinárodní lyžařské závody na Špičáku, které proběhly 2. února 1910. Fotograf zachytil moment, kdy Josef Rössler-Ořovský, starosta Svazu lyžařů v Království Českém, vítá v cíli vítězku dámského závodu Annu Hanušovou.
Autor: Fotoarchiv Oddělení dějin tělovýchovy a sportu Národního muzea
Bohumil Hanč je dnes spíš než pro sportovní úspěchy znám pro svou tragickou smrt během závodu v Krkonoších na konci března 1913. O tři roky dříve se za přihlížení početného publika zúčastnil přeboru na Pláních pod Ještědem. Závod na pět kilometrů s přehledem vyhrál.
Autor: Fotoarchiv Oddělení dějin tělovýchovy a sportu Národního muzea
Další vzácný snímek Bohumila Hanče v akci. Na této fotografii projíždí cílem závodu na deset kilometrů ve Vysokém nad Jizerou 12. února 1911. Jednalo se o hlavní závod XVI. mezinárodních lyžařských závodů. I tentokrát Hanč triumfoval, druhý Jan Šír dojel v těsném závěsu.
Autor: Fotoarchiv Oddělení dějin tělovýchovy a sportu Národního muzea
Český spolek pro zimní sporty a zimní odbor Klubu českých turistů pořádaly v zimě na přelomu let 1910 a 1911 lyžařské kurzy u bývalých Lázní pod Zvičinou nedaleko Hradce Králové. Vedl je norský důstojník a lyžař Nikolai Ramm Østgaard. Po skončení kurzu, 15. ledna 1911, účastníci poměřili své síly v lyžařských závodech.
Autor: Fotoarchiv Oddělení dějin tělovýchovy a sportu Národního muzea
Lyžovat se pochopitelně učily i malé děti. Pro školáky ve Vysokém nad Jizerou byl tento sport běžnou součástí tělocviku. Poměrně velkou skupinu měl v roce 1908 na starost učitel Ďoubalík (vlevo).
Autor: Fotoarchiv Oddělení dějin tělovýchovy a sportu Národního muzea
Už na začátku 20. století probíhaly i dětské lyžařské závody, a to hned v několika disciplínách. Tyto konkrétní z roku 1907 uspořádala školní rada ve Vysokém nad Jizerou. Účastnilo se padesát dětí ve věku od šesti do čtrnácti let, jak děvčata, tak i chlapci.
Autor: Fotoarchiv Oddělení dějin tělovýchovy a sportu Národního muzea
Počátek 20. let 20. století. Malí účastníci Lyžařských závodů školní mládeže ve Vysokém nad Jizerou, které patří společně s Jilemnicí k tradičním lyžařským centrům v Česku.
Autor: Fotoarchiv Oddělení dějin tělovýchovy a sportu Národního muzea
Nejen sjezd a zimní turistika kvetly v dobách pozdního císařství a první republiky. Součástí lyžařských závodů v roce 1925 byly i skoky na lyžích.
Autor: Fotoarchiv Oddělení dějin tělovýchovy a sportu Národního muzea
Na výlet s lyžemi a sáňkami si v roce 1910 vyrazili členové Ski klubu Praha. Zimní turistika byla na přelomu 19. a 20. století nesmírně populární. Třeba Krkonoše byly více turisticky vytížené v zimě než v létě.
Autor: Fotoarchiv Oddělení dějin tělovýchovy a sportu Národního muzea
Čeští, respektive českoslovenští lyžaři vyráželi reprezentovat svou zemi i do zahraničí. V roce 1924 dali pánové Vacek, Cvačka, Burian, Štindl, Přibáň, Joza a Černý z lyžařského odboru České Velenice na odiv svou formu v rakouském Nebelsteinu.
Autor: Fotoarchiv Oddělení dějin tělovýchovy a sportu Národního muzea
Zasněžené české hory a kopce nebyly jen místy, kde se podávaly vrcholné sportovní výkony. Ve dvacátých letech se na nich pořádaly karnevaly. Dámy na snímku se pro tuto příležitost oblékly ve stylu paniček z konce 19. století.
Autor: Fotoarchiv Oddělení dějin tělovýchovy a sportu Národního muzea
Netradiční sportovní odvětví zvané skijöring bylo v polovině 20. let k vidění v Praze na Letné. Lyžař se vezl pomocí popruhů připevněných k hrudi koně. V oné rychlosti nejspíš ani nestíhal vnímat romantickou siluetu zasněžených Hradčan.
Autor: Fotoarchiv Oddělení dějin tělovýchovy a sportu Národního muzea
Více historických fotografií si můžete až do konce dubna 2024 prohlédnout na výstavě Bílou stopou v Nové budově Národního muzea. K vidění jsou také vzácné artefakty včetně lyží a medailí z raných lyžařských závodů z přelomu 18. a 19. století, dobové oblečení či obraz s lyžařskou tématikou, jehož autorem je Josef Rössler-Ořovský. Nejen fanoušky sportu jistě zaujmou i více než tři desítky medailí našich legendárních lyžařů a snowboardistů Jiřího Rašky, Olgy Charvátové, Kateřiny Neumannové, Aleše Valenty, Jakuba Jandy, Šárky Strachové, Evy Adamczykové a Ester Ledecké.
Autor: Fotoarchiv Oddělení dějin tělovýchovy a sportu Národního muzea
Národní muzeum výstavu uspořádalo ve spolupráci se Svazem lyžařů ČR, který je nejstarším lyžařským svazem na světě. Založen byl 21. listopadu 1903 a letos tedy oslavil už 120 let své existence.
Autor: Fotoarchiv Oddělení dějin tělovýchovy a sportu Národního muzea