Nejdelší v ČR
Krušné hory jsou naším nejdelším pohořím. Mezi východním a západním koncem činí vzdálenost vzdušnou čarou zhruba 160 km. Dnes jsou z velké části opět zalesněny a lze o nich říci, že působí mnohdy zachovalejším dojmem než třeba holosečemi postižené Krkonoše, Orlické hory nebo Jeseníky.
Lahůdkou pro lyžaře-turisty je přejezd celého pohoří, který se dá zvládnout za 4 až 6 dní. Nevýhodou však bývají ne vždy zcela ideální sněhové podmínky, protože některé partie Krušných hor mají malou nadmořskou výšku. Ve srovnání s jinými českými horami tu také bývá o něco tepleji.
Bouřňák
Jedním z nejvýznamnějších lyžařských středisek ve východní části Krušných hor je Bouřňák, jehož jméno v přehledném sněhovém zpravodajství z Krušných hor nikdy nechybí. Jezdí sem především lyžaři z Teplic.
Skicentrum Bouřňák se rozkládá na úbočí stejnojmenného kopce (869 m) mezi Mikulovem a horským letoviskem Nové Město. Z vrcholu Bouřňáku se můžete spustit jednou z pěti sjezdových tras. Čtyři z nich vedou východním směrem do Mikulova, jedna trať směrem na jih. Součástí areálu je také dětský svah Údolíčko v Mikulově, kde působí 2 lyžařské školy. Za dobrých sněhových podmínek jezdí vleky každý den a přepraví až 3000 osob za hodinu. Jednodenní jízdenka stojí 350 Kč, šestidenní 1200 Kč.
V okolí Bouřňáku si přijdou na své i běžkaři. Sportovně založení běžci se vyřádí na SKI stadionu v Novém Městě, kde se nacházejí pravidelně upravované homologované tratě o délce 1, 2, 3, 4, 5, 7 a 7,5 km. Na stadionu nechybí ani bufet s možností občerstvení.
Na pláních východních Krušných hor
Kromě těchto běžeckých tratí jsou k dispozici také turistické okruhy v délkách 5, 10 a 15 km, které vedou směrem na Cínovec a Moldavu.
Pro turisty na lyžích, kteří mají platné doklady, se nabízí přechod na území Německa, kde se nachází řada dalších ideálních terénů.
|
UBYTOVÁNÍ V TELNICI * Hotel Telnický dvůr * Chata U vleku * Sauna klub Telnice |
Telnice
Další významné lyžařské středisko východní části Krušných hor se jmenuje Telnice, které se rozkládá na rozdíl od Bouřňáku v hluboce zaříznutém horském údolí. Coby kamenem dohodil je to odtud do Ústí nad Labem.
Středisko leží v nadmořské výšce 600–800 m n. m., což není mnoho, výhodou ale je, že všechny svahy mají severní orientaci. K dispozici je 6 vleků o celkové kapacitě 2400 osob/hod. Nejnáročnější je slalomový svah s homologací FIS o celkové délce 504 m a převýšením 200 m, který je ošetřován technickým sněhem. Nechybí ani umělé osvětlení pro večerní lyžování.
Nejmenší si přijdou na své pro změnu na svahu Meva se 150 m dlouhým kotvovým vlekem. Podle zájmu na něm funguje v sobotu a v neděli od 10 do 12 hodin lyžařská škola (cena za dvě hodiny 450 Kč).
Lyžování v Telnici je o něco levnější než na Bouřňáku – jednodenní jízdenka stojí 330 Kč.
Nad Telnicí ve výšce asi 750 m leží osada Adolfov, kde se nacházejí upravované běžecké tratě s přímým napojením na telnický areál. Dvoustopé tratě mají délku 3, 5, 7 a 10 km.
Přes Cínovec a Komáří vížku
Milovníci lyžařských přejezdů jistě nepohrdnou překrásnou trasou, která vede z Bouřňáku do Telnice (celkem asi 19 km). Trasa sleduje v podstatě letní červenou turistickou značku a její nadmořská výška kolísá mezi 700 m až 850 m. Terén je tudíž velmi příjemný a nenáročný, v bezlesých úsecích je tyčové značení.
Výhled z Komáří vížky
Zastávky s možností občerstvení se nabízejí na Cínovci (6 km), další na vrchu Komáří vížka (13 km), kam vede lanovka z Krupky. Komáří vížka je zároveň místem krásného rozhledu na krajinu severních Čech – zejména na kužele Českého středohoří. Necelý kilometr jihovýchodně od vrcholu bývají v provozu 3 kratší vleky.
Za dobrých sněhových podmínek lze z Adolfova nad Telnicí pokračovat stále se snižujícím terénem až do Tisé u Děčína. V opačném případě nezbývá, než sjet do Telnice a zamířit na zpáteční autobus nebo vlak (vlakové nádraží se nachází cca 3 km od vleků údolím dolů).
O ZÁPADNÍ ČÁSTI KRUŠNÝCH HOR SI PŘEČTETE V PŘÍŠTÍM DÍLE
|
Může se hodit VLAKEM AŽ NA HŘEBEN Do Krušných hor je nejlépe vyrazit vlakem. Až do nejvyšších hřebenových partií stoupá několik železnic, po kterých se kdysi přes Krušné hory vozilo severočeské hnědé uhlí do Německa. Pro návštěvu východní části pohoří se nabízí trať Most – Moldava, která patří k technicky nejpozoruhodnějším u nás. Na velmi krátkém úseku totiž příkrý krušnohorský svah pomocí málo vídané úvratě, několika tunelů a závratně vysokých viaduktů. Netrvá ani hodinu, co vás supící a vzdychající vláček vyveze z Mostecké pánve, která sněhem většinou moc neoplývá, do zimního království v Novém Městě na náhorní plošině Krušných hor ve výšce téměř 800 m. Další nevšední způsob, jak se dostat na hřeben východních Krušných hor je lanovka z Krupky na Komáří vížku. Je to nejstarší a nejdelší sedačková lanovka bez mezizastávky v ČR – měří 2348 m a překonává 482 m převýšení. Jízda trvá 15 a půl minuty, lístek stojí 40 Kč (60 Kč zpáteční). KRUŠNOHORSKÉ SILNICE Další způsob dopravy představuje pochopitelně auto. Krušné hory jsou specifické tím, že náhorní pláně jsou protkány poměrně hustou sítí silnic, spojujících jednotlivé vesnice. Proslulá E 55 vás dovede hraničnímu přechodu na Cínovci, z Krupky vede horská silnička na Komáří vížku (zde parkoviště pro 70 aut), další silnice vedou do Nového Města pod Bouřňák i do Adolfova nad Telnicí. Pro jízdy autem po krušnohorských silnicích je dobré se vybavit sněhovými řetězy. Většina silnic se udržuje pouze plužením. VÍCE INFORMACÍ: |
Na pláních východních Krušných hor |
Výhled z Komáří vížky |
 Krušnohorská lyžařská magistrála u Nového Města |
 Hora Bouřňák se stejnojmenným lyžařským střediskem |
 Běžecká stopa nad Telnicí |
 Pod Komáří vížkou |
