Když se valí lavina: Co mít s sebou?

Jestliže se už rozhodnete jezdit freeride, vystavujete se tak určitému stupni nejen lavinového, ale i jiných druhů nebezpečí. Existuje základní vybavení, které může zvýšit šance přežití, a také vám některé věci pomůžou tento pobyt zpříjemnit. Přinášíme stručný výčet nezbytností, které patří do batohu v případě, že se rozhodnete na den vydat na průzkum neporušených prašanových plání.

Čtěte seriál:
1. díl: Krásy a nebezpečí FREEridingu
2. díl: Když se valí lavina: Jakou máte šanci přežít?

Z výše uvedeného vyplývá, že nejdůležitější součástí vybavení při cestování a ježdění ve volném terénu je mozek.

A to ničí jiný než jenom a pouze váš. Mnoho neštěstí, a nemusí se jednat pouze o laviny, se stane důsledkem zapomenutí tohoto životné důležitého orgánu někde doma.

Lavinový vyhledávač
Lavinový vyhledávač, neboli pípák, je malé zařízení vysílající a přijímající radiový signál z jiného obdobného zařízení.

V případě, že je někdo ze skupiny zachycen v lavinou, ti, kteří nejsou zasypáni, přepnou své vyhledávače do vyhledávacího režimu a postiženou osobu mohou následně lokalizovat až do vzdálenosti osmdesáti metrů.

Zacházení vyžaduje praxi a ještě více praxe pro spolehlivé vyhledání oběti laviny v laviništi.

Rychlost je naprosto kritická, neboť zejména rychlost zásahu je pro úspěšnou záchranu oběti zcela zásadní. Vždyť už po 15 minutách pod sněhem se šance na přežití snižuje pod 50% a je třeba si uvědomit, že ta čtvrthodina utíká v tom okamžiku strašně rychle.

Lavinový vyhledávač je sám o sobě naprosto k ničemu v případě, že jej nemají zbývající členové skupiny a není používán společně s lopatou a sondou.

Lavinové vyhledávače prošly od svého vzniku značným vývojem. Původní zařízení měla jeden vysílací kanál s frekvencí 2275 MHz, později byly vyvinuty přístroje s duální anténou vysílající simultánně jak na 2275 MHz, tak na 457 kHz.

V současnosti už se ale frekvence 2275 MHz prakticky přestala využívat a lavinové vyhledávače se ustálily na mezinárodně standardizované frekvenci 457 kHz, což jistě přispělo ke zjednodušení práce s těmito přístroji.

Protože se však práce s vyhledávači fungujícími výhradně na akustické bázi mnohdy ukázala jako neefektivní (signál je například špatně slyšet za silného větru), disponují dnešní vyhledávače často také audio spíkry a směrovými diodami, které vyhledávání oběti ještě více urychlují a zjednodušují.

Světlo světa už spatřují také digitální přístroje, které navíc dokáží pomocí šipek určovat směr signálu, a to bez toho, že by se musel hledající v terénu natáčet. Pochopitelně jsou však náročnější na správnou a účinnou obsluhu.

Recco vs. pípák
Tak jako se diametrálně liší ceny těchto pomůcek, liší se také jejich funkce. Pamatujte, že Recco destička (asi 500,-) pouze odráží signál lavinového vyhledávače a nemůžete ji tedy k lokalizování oběti nijak použít v případě, že jste ten šťastnější – pátrající.

Naproti tomu klasický lavinový vyhledávač (analogový od 6500,-, digitální od 8000,-) umí obojí – jak signál vysílat, tak ho také přijímat. S destičkou Recco tedy do určité míry usnadňujete práci těm, kteří po vás zasypaných pátrají, sami s ní ale nenajdete vůbec nic.

Sonda
I přesto, že už je oběť  lokalizována vyhledávačem, bývá velmi těžké určit jak hluboko je zasypána. Ať máte sebelepší lavinový vyhledávač bez sondy nejste schopni přesně určit kde váš kamarád opravdu je a v jaké přibližné poloze se nachází.

Co nejpřesnější místní určení přitom výrazně zkracuje čas samotné záchrany. Proto je při vyhledávání osob pod lavinou vedle pípáku nezbytnou pomůckou také lavinová sonda. V případě, že zasypaný nemá pípák, je sonda také jediným možným způsobem jak jej nalézt.

Tvar, délka a způsob složení sondy odpovídá jejímu rychlému nasazení do akce. Skládací konstrukce sondy umožňuje sondu umístit i do rukojeti některých typů lopat. Vpichováním sondy do prohledávaného místa se snažíme určit místo zasypaného.

Opět se doporučuje praktické zkoušení. Něco jiného je píchat do sněhu sondou u chalupy a úplně jiné je hledat kamaráda v hroudách zmrzlého sněhu. Trubky sondy by měly mít průměr asi jako malíček. Tenčí se ohnou nebo je zmrzlé kusy sněhu mohou vyosit ze směru vpichu. Pro rychlé dohledání se používají sondy dlouhé 2-2,5 metru.

Lopata
Pro vyhrabání kamaráda z laviny je zapotřebí opravdová lopata. Přestože prachový sníh zpočátku vypadá jako bezedný, spodní vrstvy laviny jsou často tvrdé jako beton a plastová "hračka" v podobě lopatky vám pak příliš nepomůže. Vůbec už nespoléhejte na holé ruce, láhev od vody nebo špičky lyží či snowboard.

Jak už bylo řečeno, většinou jde doslova o vteřiny. Při koupi své backcountry lopaty to mějte na paměti, nakonec pro její využití se na horách jistě najde také dost jiných příležitostí a nemusí se vždy jednat přímo o záchranu života.

Inklinometr
Inklinometr – měřič sklonu patří k vybavení, jež vám může pomoci ještě v předcházení celého problému. Není nikterak drahý, je lehký a o pravděpodobnosti pádu laviny může hodně napovědět.

Sklon svahu je totiž jedním  z klíčových faktorů při identifikaci lavinového terénu. Většina deskových lavin se uvolňuje na svazích se sklonem 30 až 45°, ale prakticky se nevyskytují při menších a větších sklonech.

Telefon Proklínaný mobilní telefon si s sebou do backountry rozhodně vezměte. A hned si do něj také uložte čísla pro volání v případě nouze či nehody
Evropa obecně	112
Rakousko	140
Německo	19222
Švýcarsko	1414
Itálie/Jižní Tyrolsko	118

Batoh
Všechny tyto věci nemůžeme nosit po kapsách. Nejlepší je pořídit si na to pohodlný batoh, kam se vejde i svačina s pitím. Batohy se vyrábějí v různých velikostech. Určující je délka pobytu v horách. Pro jízdy v okolí sjezdovek stačí menší 15-20 litrový batoh na lopatu, sondu popřípadě něco k snědku.

Na delší pochody, kdy je nutné si vzít i rezervní oblečení, použijeme větší 30 – 40 litrový batoh. Dobrý batoh by měl mít například vhodné řešení vstupu do vnitřního prostoru rozepnutím otvoru na zádech batohu. Odpadá složité sundavání připnutých věcí z přední části, jako jsou sněžnice, hůlky, lano nebo snowboard.

Na čem do volného terénu
Jak se dostat do terénu? Základní otázka pro všechny příznivce freeridingu. Toto téma by si zasloužilo vlastní kapitolu. Protentokrát se omezíme na zkrácenou informaci – kam chceme jít a jak dlouho nám to bude trvat.

V českých horách si celou sezónu vystačíme se sněžnicemi. Na Slovensku, kde se předpokládá výstup delší jedné hodiny, se hodí splitboard. V Alpách či v jiných velehorách jsou skialpinistické trasy. Chůze náročným terénem s prknem na zádech zbytečně vysiluje, se splitboardem vám zbude více sil na vytoužený sjezd neposkvrněnými sněhovými pláněmi.

Skialpinisté to mají jasné od začátku. Základem je možnost uvolnit patu při chůzi a stoupání na což existují buď speciální skialpinistická vázání nebo tzv. adaptéry, které se použijí do běžného lyžařského vázání. Součástí jsou pak stoupací pásy.

Autor článku Marek Toušek se dlouhá léta věnuje freeridingu a bezpečnosti tohoto sportu. Provozuje web www.laviny.cz - kde najdete informace o horách, lavinách, rizicích, outdoor vybavení na freeride.

Ke stažení: Články a více informací o konkrétním vybavení pro zimní pohyb v horách naleznete v elektronickém průvodci outdoor vybavení ...ZDE

Lavina - ilustrační foto.