Mráz z první poloviny týdne dovolil intenzivní zasněžování, a tak Vánoce budou z lyžařského pohledu veselejší, než se po suchém a teplém začátku sezony zdálo.
O Vánocích zažívají hory tradiční nápor hostů. Kdo si chce sjezdovky opravdu užít, vyráží na Štědrý den, Boží hod anebo na Nový rok dopoledne, kdy bývá návštěvnost naopak relativně slabá. Mezitím je třeba počítat s čilým ruchem. Naopak v prvním lednovém týdnu bývají především české hory téměř liduprázdné.
Následující přehled o výšce sněhu vychází z meteorologických měření a týká se volného terénu, není-li uvedeno, že jde o údaje středisek. Informace o provozu středisek zohledňují stav a plánovaný výhled, jak jej střediska zveřejnila uprostřed týdne.
Sněhově spolehlivá místa v Česku v provozuŠpindlerův Mlýn |
Podle měření hydrometeorologického ústavu leží na domácích horách stále spíše slabší vrstva přírodního sněhu – v Bedřichově 41 cm, v Peci pod Sněžkou 55 cm, v Deštném 11 cm, na Šeráku 50 cm a na Churáňově 20 cm. Podmínky ale vylepšil trvalý mráz zkraje týdne, umožňující zasněžování, a středeční sněžení.
Z třiceti nejvýznamnějších lyžařských center již sezonu omezeně zahájila nebo právě zahajují bezmála všechna, ale některé sjezdovky ještě zůstanou i přes Vánoce zavřené. Nově budou v provozu i mnohá menší střediska místního významu.
V Jizerských horách jezdí Rejdice a přidávají se i tři hlavní centra Tanvaldský Špičák, Bedřichov a Severák, a to v plném rozsahu.
V Krkonoších se lyžuje ve velké většině středisek – plný provoz má Špindlerův Mlýn se Svatým Petrem, Medvědínem i okrajovými lokalitami Labská či Davidovky. Téměř vše jezdí i na Černé hoře v Janských Lázních a všechny lanovky a vleky se spouští i v Peci pod Sněžkou. V Rokytnici nad Jizerou se zatím kvůli nedostatečné vrstvě sněhu nelze svézt 4sedačkou na Lysou horu, v Harrachově se během týdne jezdilo jen na červené u můstků, ostatní sjezdovky se zasněžovaly.
V Orlických horách fungují v Říčkách všechny tři tratě, Deštné postupně otvírá většinu tratí. V plném provozu je Červená Voda a postupně otvírají celý areál i v Čenkovicích.
Od pátku je v plném provozu také modernizovaný areál na Dolní Moravě.
V Jeseníkách se dá omezeně svézt na Červenohorském sedle, na Pradědu, v Petříkově, na Ramzové nebo v Koutech, plný provoz naopak hlásí Filipovice.
V Beskydech se na zprovoznění hlavních tratí chystá Bílá.
Na Šumavě je již v plném provozu Špičák, postupně i Zadov a v částečném provozu je i Lipno.
Prakticky všechny tratě by měly být o Vánocích sjízdné i na Klínovci, který omladila nová čtyřsedačka, v částečném provozu je Boží Dar, Bouřňák nebo Bublava.
Hochficht
Hochficht na rakouské straně Šumavy je s nadsázkou považován za nejlepší české středisko. Má relativně rozsáhlý a členitý terén, moderní lanovky a vleky, leží ve spolehlivé nadmořské výšce, a tak již v půli prosince otevřel tři čtvrtiny svých tratí. Na Štědrý den přichystal pro děti i malé překvapení s dárkem.
Arber
Nejvyšší vrchol Šumavy – Velký Javor – je se svým severním svahem s velkoryse prokácenými sjezdovkami sněhově spolehlivým tipem. I díky moderním lanovkám je jedním z nejoblíbenějších "českých" středisek. Částečně je v provozu od minulého víkendu, od Štědrého dne by pak měla být v provozu 6sedačka Nordhang a už od pátku páteřní kabinková lanovka.
Horská služba udává ve Velké a Malé Fatře a v Nízkých a Vysokých Tatrách od 10 do 75 cm přírodního sněhu, ovšem velmi nerovnoměrně rozloženého v důsledku větru. Samotná lyžařská střediska hlásí nejčastěji od 0 do 40 cm sněhu.
V omezeném provozu je Jasná i Chopok juh, Tatranská Lomnica, Štrbské pleso, Vrátna, Donovaly nebo Kubínska hoľa. Plný provoz má jen roháčská Spálená dolina.
Nejvíce si sněhově polepšila oblast Arlbergu, kde se vysypalo přes půl metru sněhu, v severních horských skupinách Tyrolska okolo 30 cm, podobně v Salcbursku a nejméně v jihoalpských oblastech (Lungau, východní Tyrolsko, Korutany).
V průběhu týdne byla ve všech větších a navštěvovanějších střediscích otevřena polovina až tři čtvrtiny sjezdovek a o Vánocích se zpřístupní další tratě. Sněhově nejskromnější je zatím situace v Korutanech, kde nedostatek dohánějí zasněžováním – v Nassfeldu je tak zatím v provozu jen necelá třetina tratí. Podobně je na tom i Dolní Rakousko.
Přírodního sněhu má v současnosti Itálie nejméně ze všech alpských zemí, výjimkou jsou oblasti při francouzských a rakouských hranicích. Jinde nepřesahuje udávaná výška sněhu půl metru.
V Dolomitech bude o Vánocích otevřeno zhruba 700 z 1 200 km sjezdovek a v obou směrech je již od minulého týdne sjízdná Sella Ronda. Nejvíce je provoz omezen v oblasti Civetty, kde zůstanou uzavřená spojení mezi jednotlivými lokalitami, a v San Martinu di Castrozza, více než polovina sjezdovek ještě nebude v provozu ani v Cortině d'Ampezzo. Nejlépe je na tom Kronplatz, Val Gardena, Obereggen nebo Alta Badia.
Výrazně omezený provoz s méně než polovinou otevřených sjezdovek zůstává v Livignu, Bormiu nebo ve Val di Sole.
Vydatně připadlo na severozápadě švýcarských Alp, ve Wallisu, v centrálním i východním Švýcarsku – zkraje týdne nejčastěji od 30 do 50 cm a celkově leží ve 2 000 m n. m. okolo hlavního alpského hřebene zhruba metr a půl sněhu, na severním okraji Alp okolo metru a na jihovýchodě v Engadinu do půl metru.
V Zermattu a Saas-Fee už fungovala víc než polovina lyžařského areálu, ve většině dalších středisek spíš okolo třetiny a více se otevře během svátků.
Po desítkách centimetrů přibýval v posledním týdnu sníh ve francouzských Alpách (čím výše, tím více), snad kromě nejjižnějších středisek na dohled Středomoří. Většina hlásí víc než metr sněhu, největší střediska v masivu Vanoise (Tři údolí, Les Arcs, La Plagne), Alpe d'Huez nebo Serre Chevalier okolo dvou metrů, téměř dva a půl metru má i Tignes a Val d'Isere. Postupně se otevřela už většina sjezdovek.
Francie má s tímto sněhovým základem našlápnuto ke sněhově velmi zdařilé sezoně.
Tipy na závěr, jak se orientovat ve sněhovém zpravodajství
Při čtení sněhového zpravodajství se lyžaři často až příliš řídí množstvím sněhu, které uvádí středisko. Výška sněhu se přitom někdy může vztahovat k volnému terénu, jindy jen k upraveným sjezdovkám. Může a nemusí zohledňovat technický sníh. Ten přírodní je přitom oproti technickému méně soudržný a je ho tak potřeba vyšší úhrn. Ve vyšších, kamenitějších horských polohách sjezdovky potřebují víc sněhu než sjezdovky vedené v lesích a po lukách; 60 cm tak nemusí být vždy nutně lepší než třeba 20 cm. Číslo samo o sobě je jen přibližným vodítkem.
Na kvalitu sněhu lze ze sněhového zpravodajství usuzovat jen přibližně – v závislosti na oblevách či větru se může rychle měnit, údaj navíc ani není přesně definovaný. Neexistuje dokonce ani žádné závazné pravidlo, jak a kde měřit výšku sněhové vrstvy.
Nejlépe je získat zkušenosti aktuálních návštěvníků středisek a podělit se i o své zkušenosti z návštěvy, což se v jisté míře děje na specializovaných lyžařských diskusních fórech.
