Přestat podceňovat riziko lavin je skutečně největší trik lavinové sebeobrany. Když jde do tuhého, jsou ale i další.
Kdekoho napadne: v lavině se musí plavat. Ale když dojde až na plavání, to už je příliš pozdě.
Jak se vyhnout lavině
Mnohem lepší je samozřejmě jít lavině z cesty dřív, než se rozjede po svahu. Jak na to? Podívejme se do příruček německých horských jednotek a britských výsadkářů cvičených pro boj v arktických podmínkách.
Plyne z nich například, že byste měli zpozornět, když několik hodin sněží. Čerstvý prašan může sklouznout na staré vrstvě umrzlého sněhu. Totéž se může stát, napadne-li naopak těžký mokrý sníh na sypký.
Ze stejného důvodu je nebezpečná i rychlá změna teploty, neboť vrchní vrstva má potom jinou teplotu než spodní.
Větší riziko hrozí tehdy, když mrzne, neboť za nízkých teplot je sníh sypký. Nejlepší jsou teploty kolem bodu mrazu, protože sníh se rychle usazuje.
Zpozornět je třeba po bouřích a silných větrech, ty mohou vytvořit nebezpečné převisy, protože na závětrné straně se usazuje sníh přefoukaný přes vrchol. Samozřejmě, že největší ohrožení je na holých svazích, loukách a pastvinách.
A co tedy dělat, abychom v nebezpečných oblastech omezili riziko co nejvíc?
Pohybujte se vždy co nejvýš, tedy ne na svahu, ale na hřebenu.
V podezřelých místech a za lavinového počasí nejezděte po strmých svazích ani po nově napadaném sněhu. Čím je sníh hlubší, tím je nebezpečí větší.
Vyhýbejte se prudkým svahům, zejména místům, kde se reliéf svahu láme. Kde to jde, je lepší zout lyže a jít pěšky. Nechoďte ani nesjíždějme traverzem, ale přímo nahoru či dolů.
Všímejte si podezřelých míst, kudy zřejmě laviny už padaly. Zapomeňte na pravidlo, že blesk neudeří dvakrát na stejné místo. U lavin je to přesně naopak.
Přešel-li někdo před vámi rizikové místo, neznamená to, že je bezpečné. Třeba uvedl sníh do pohybu. Stačí k tomu křik, prásknutí lyžemi či výstřel. Naslouchejte, zda neuslyšíte podivné zvuky: praskání, rozpínání.
Při přechodu nebezpečného místa nemějte na rukou navlečená poutka hůlek, uvolněte batoh tak, abyste ho mohli snadno shodit. Snowboardisté by měli odepnout bezpečnostní lanko. Navlékněte si kuklu nebo šálu přes ústa a nos.
Jak přežít v lavině
A teď ten nejhorší okamžik: co dělat, když se lavina už blíží. Odhoďte lyže, baťoh a není-li poblíž balvan či dům, za kterým byste se mohli aspoň trochu schovat, posaďte se k bílé záplavě zády. V okamžiku, kdy vás strhne, začněte "plavat" jakoby znak, máte větší šanci udržet se blízko povrchu.
Když se lavina zklidňuje, snažte se vytvořit si vzduchový vak před obličejem. Šetřte ale sílu do chvíle, kdy lavina ztratí sílu. Zjistěte, kde je "dole" a "nahoře" - třeba pomocí slin.
Potom se, pokud to jde, snažte pomalu prohrabávat ven, neboť sníh se začne sesedat a mrznout. Pokud je člověk zavalen sypkým sněhem, může se znovu pokusit o plavání.
Především ale musí spoléhat na záchranu zvenčí; může ji přivolat i mobilem, pokud jej má u sebe.
|
Další pomůcky pro přežití v lavině |
|
lavinový vyhledávač - v cizině se mu říká pieps, v Česku pípák. V Alpách je to standardní výbava pro lyžařské túry, pomalu se prosazuje i u nás. Je to krabička, která se popruhy připevní pod bundu na prsa. Neustále vydává standardní signál, na který jsou napojeny všechny evropské i světové záchranářské organizace. Když vás zavalí lavina, najde vás záchranář téměř okamžitě. Pokud kolega vyvázne z laviny bez úhony, přepne pípák na příjem, a najde vás také. Pípáky stojí od šesti do dvanácti tisíc korun. K pípáku patří ještě lavinová sonda (1000 Kč), což se skládací dlouhá tyč na propíchávání laviny při hledání zasypaných, a skládací lopata (1000 Kč). Lopatu si kvůli vysoké ceně mnozí turisté raději vyrábějí sami z násady na smeták a obyčejné hliníkové lopaty na uhlí speciální vesta Avalung - vynález firmy Black Diamond, vesta s náhubkem, kterým nasáváte kyslík z laviny. Vesta stojí kolem 4 - 5000 Kč, vhodná pro extrémní lyžařské sporty. Pomůcky lze zakoupit např. v obchodu Hudy Sport |
 Lavina - ilustrační foto |
