Už když ke Cortině přijíždíte ve směru od Toblachu, tušíte, že se budou dít věci. Takové přírodní scenérie vidíte v Alpách málokde. A pak to přijde. Otevře se před vámi pánev ověnčená nejryzejšími, nejrozeklanějšími Dolomity a uprostřed se krčí malebné městečko. Božská Cortina, kde tráví zimní prázdniny nejbohatší Italové, ale i Američané, snobští Rusové, kde se točil James Bond, Růžový panter nebo Cliffhanger.
Okamžitě poznáte, že už nejste v Jižním Tyrolsku, ale v pravé Itálii, zde konkrétně v regionu Benátsko (Veneto). Výrazně ubude načinčaných penzionů, hotelů s girlandami a ornamentálními nápisy. Místo nich se všude rojí oprýskané, trošku ponuré fasády s rezavými plechovými střechami. A přesto, nebo spíš právě proto má městečko své neopakovatelné kouzlo. Cortina je prostě jedno ztělesněné retro, které všem návštěvníkům říká: „Já se nemusím činčat, parádit a předvádět se. Není třeba, každý to ví, já jsem prostě Cortina!“
„Cortina si zakládá na tom, že je klasikou. Že patří mezi ta stará dobrá honosná alpská střediska jako Svatý Mořic, Chamonix, Davos nebo Zermatt,“ říká průvodce Pauli Hellweger ze sousedního Jižního Tyrolska, který to místo přímo miluje. „Oni zde schválně příliš nemodernizují přepravní zařízení. Nechtějí, aby to praskalo ve švech, nechtějí návaly. Chtějí zachovat neopakovatelnou atmosféru a jakousi výlučnost. Ostatně Cortina zdaleka není jen o lyžování,“ dodává.
Ani s těmi cenami to nemusí být tak zlé, ale musíte vědět, kam zajít. První zastaveníčko můžete udělat hned u parkoviště k lanovce směr Faloria, Misurina, Monte Cristallo. Tedy musíte, protože hned z auta pádit k prastaré kabince je téměř neslušnost. To Ital v Cortině nikdy neudělá. Je třeba se nejprve občerstvit. Například v bývalé nádražní budově na ulici Guglielmo Marconi 100 metrů od lanovky v kavárně jménem „Bar“. Zvenčí vypadá trochu děsně, ale jakmile vstoupíte, obklopí vás lehké art deco. Kromě toho tu mají vynikající espresso za pouhé 1,3 eura (36 Kč), plus ranní tisk a nějaké ty dopolední sladkosti.
Místního příslušníka „polizia locale“ se přitom u kafe, tak jako Pauli Hellweger, můžete zeptat, zda vámi špatně zaparkované auto je skutečně špatně zaparkované a zda vám nehrozí pokuta či odtah. Dozvíte se, že samozřejmě hrozí obojí, ale že můžete v klidu dopít kávu. Průvodce vám vysvětlí, že by byla neprostá neslušnost, kdyby vás příslušník zbuzeroval, když pijete kávu. Tak do sebe kopnete espresso a jdete přeparkovat. Naštěstí mezi maserati a porsche najdete jedno místečko.
Faloria a Monte Cristallo
Do kabinky směr Faloria pro pár desítek lidí se vám pak ale vůbec nechce nastoupit a lze to označit za jeden z nejdivnějších okamžiků pobytu v Cortině. Vypadá totiž jako z 50. let a když se rozjede, máte pocit, že musí každou chvilku spadnout. Ale už první výhledy jsou famózní. Nejprve přes údolí na masiv Tofana (3 244m), později ze sjezdovek nad Falorií i na protější úžasné stěny Gruppo del Cristallo (3 216m).
Balíček SKIDOZajímavá možnost, jak lyžovat v Cortině a neplatit tamní šílené ceny za ubytování, je balíček SKIDO. Do Cortiny se dá dojet autem za 30 minut z údolí Hochpustertal v Jižním Tyrolsku. Zároveň se tak dá projezdit za jediný týden půlku Dolomit a navíc s průvodcem. SKIDO organizuje skupina hotelů v městečku Welsberg. V dosahu pouhých 30 minut jízdy autem nebo vlakem je tak hned několik velkých středisek: Kronplatz, Sextenské Dolomity (Helm-Rotwand), Cortina d´Ampezzo a Alta Badia, odkud se dá objet celá Sella Ronda (www.skido.it). |
A lyžování je také skvělé. Sjezdovky jsou hlavně červené a černé a výborně upravené, což je v absolutním protikladu s kvalitou přepravních zařízení. Kdo je zvyklý na moderní rakouská nebo italská střediska v Trentinu či Jižním Tyrolsku, bude v šoku. Šestisedačka s pojízdným pásem a vyhřívaným sedátkem? Moderní prostorná osmikabinka? Zapomeňte. Zcela běžné tu jsou prastaré dvousedačky, které vám v plné rychlosti podrazí nohy.
Cesta na lyžích směr Monte Cristallo přes Rio Gere, kudy vede silnice průsmykem Tre Croci, je však jedna velká nádhera. A přímo pod „velkým krystalem“ to je už téměř neskutečné. Pohádkové lyžování s pohádkovými scenériemi zalitými odpoledním sluncem. Navíc s Paulim Hellwegerem nemíjíme ty nejlepší sjezdovky a nejhezší místa. Na horské chatě Son Forca (2 235m) pod stěnou Cristallo dostaneme bonus. Vypadá to tam jako při natáčení Hitchcockových Ptáků. Na zábradlí a sklech sluneční terasy si sedá jedna horská kavka za druhou, některé se pak drze snášejí nad talíře s nedojedenými jídly.
Tofana je ještě lepší
Když už si myslíte, že v Cortině nenajdete nic lepšího, přijde šok. Lyžování na druhé straně v oblasti Tofana. Zejména zóna Ra Valles ve výšce kolem 2 500 m stojí za hřích. Ačkoli dosud jste znali jen umělý sníh, najednou lyžujete na prašanu přímo pod mohutnou stěnou Tofana.
Tady se natáčely některé akční scény Jamese Bonda „Jen pro tvé oči“ s Rogerem Moorem. A kdesi dole v obřím paláci Hotelu Miramonti zase Růžový panter. Z nejvyššího bodu pod Tofanou padá červená sjezdovka Bus nejdříve přímo dolů, pak se lomí doleva a přechází v další červenou Canalini, která se ve spodní pasáži doslova zařezává do mohutné skalní rokle. Při každé zastávce stojíte nevěřícně s otevřenou pusou.
Kolik stojí skipasDenní skipas pro Cortinu stojí pro dospělého 43 eur, na celé Dolomiti Superski 47 eur. Pro rodinu s jedním 16letým a jedním 10letým dítětem to vyjde na den za 116 eur v Cortině a 127 pro Dolomiti Superski. Více na www.dolomitisuperski.com |
K čemu to přirovnat? Asi nejpodobnější je San Martino di Castrozza, které je odtud 20 km přímou čarou na jihojihovýchod. Skvělé jsou scenérie v Grindelwaldu s výhledy na impozantní Eiger a Jungfrau, jihotyrolský Sulden s obří stěnou Ortleru, nejvyšší hory bývalého mocnářství, některé pohledy z Grand Motets nad Argentier u Chamonix, lyžování ve švýcarském Zinal pod samými čtyřtisícovkami nebo Zermatt.
Nejlepším a nejkrásnějším místem k odpočinku pod obří stěnou Tofana je Rifugio Ra Valles (2 480m) s úžasnou sluneční terasou, modrými lehátky, jak jinak než spektakulárními výhledy na všechny strany a také zábavným barem přímo pod otevřeným nebem. Dá se odtud dohlédnout i na mohutný památník padlým v první světové válce nebo na olympijské můstky, kde se konaly soutěže zimních olympijských her v roce 1956. Z nedalekého Rifugio Duca d´Aosta pak máte zase výhled na nejdramatičtější část slavné ženské sjezdové tratě s pověstným Tofana Schuss pod mohutnou skálou.
Teprve teď chápete, že James Bond se nemohl točit nikde jinde než právě tady v Cortině. A pro koho zdejší lyžování je a pro koho ne? Asi bychom nedoporučili Cortinu rodinám s menšími dětmi, starším opatrným lyžařům a začátečníkům, zejména kvůli méně pohodlným lanovkám a relativně náročnějším tratím. Milovat to tu ale budou dobří zkušení lyžaři, zejména opravdoví fajnšmekři či romantici.