Než vyrazíte
Nejprve si promyslete způsob pohybu v přírodě. Ideální je putovat zimní krajinou na sněžnicích nebo na lyžích. Vhodné jsou zejména backcountry běžky, skialpinistické nebo telemarkové lyže. Jejich výhodou je rychlost a pohodlí, oproti sněžnicím se s nimi ale hůře dostanete do méně přístupných míst. Sněžnice jsou univerzální a hodí se pro každého, od začátečníka po zkušeného horala. Pohyb na nich je sice těžkopádnější, ale vlastně komfortnější.
Pak si připravte v několika bodech plán cesty:
- Cíl cesty
- Trasa - po cestách nebo volným terénem
- Předpověď počasí
- Druh a výška sněhu
- Způsob pohybu - lyže, sněžnice, chůze
- Náročnost trasy - převýšení, terén, atd.
- Velikost skupiny, její zkušenosti a fyzické možnosti
Na základě těchto údajů si vypracujte časový plán svého putování. Počítejte přitom s tím, že v zimě všechno trvá dvakrát déle, stavění stanu i vaření čaje. Předem si naplánujte místa pro přenocování a mějte v záloze i nouzový plán - najděte si na každý den možné únikové zóny do civilizace. Zjistěte si čísla na místní záchranou službu a seznamte se s možným nebezpečím v dané oblasti jako např. laviny, divoká zvěř, zamrzlá jezera a podobně.
Oblečení a boty
Správným vybavením můžete předejít nejen podchlazení, ale i omrzlinám nebo v nejhorším případě umrznutí. Základní vrstvou by mělo být kvalitní funkční prádlo, nejlépe z vlny merina. Merino má oproti syntetice několik výhod - prádlo nezapáchá ani po několika dnech nošení, skvěle reguluje tělesnou teplotu a hřeje, i když je vlhké.
Pokud jako druhou izolační vrstvu zvolíte opět merino, dosáhnete maximálních výsledků. V případě volby syntetiky je vhodný materiál Polartec. Svrchní vrstva by měla být z membránového materiálu a nelze než doporučit výrobky s označením GORE-TEX.
Většina z vás namítne, že běhá na běžkách celý život v bavlněném tričku a větrovce a nikdy mu zima nebyla. To je nejspíš pravda, ale nezapomeňte, že tentokrát večer neskončíte v chatě, kde si oblečení usušíte, ale ve stanu, kde bude jen o trochu tepleji než venku.
Velkou pozornost věnujte obuvi. Boty z Gore-texu jsou dobré, jen zvolte typ do zimních podmínek. Jako nejvhodnější se jeví kožené modely, které je možné impregnovat, takže voda se k membráně ani nedostane. V základním vybavení by neměla chybět kukla, kterou použijete nejen na spaní, a návleky chránící nohy před sněhem.
Důležité je mít vše dvakrát pro případ, že vám oblečení navlhne, a rukavic a ponožek je lépe mít ještě víc. Důležitá je izolační vrstva, nejlépe péřovka, kterou si oblečete na konci dne, když dorazíte na místo tábořiště. Při pohybu v horách by ve vašem vybavení neměl chybět lavinový vyhledávač, sonda a lopatka. Naprostou nutností je lékárnička, bivakovací vak a alu folie.
Jídlo a pití
Jídlo by mělo být bohaté na sacharidy, které vám dodají energii a tím vás udrží v teple. Vhodná je sušená strava, která se pouze zalije horkou vodou, čímž si ušetříte čas s vařením i místo v batohu.
Důležitý je pitný režim, i když nemáte pocit žízně. Dobrým ukazatelem je vaše moč. Čím je tmavší, tím více musíte pít. Dobré je vodu obohatit iontovým sirupem. Sníh můžete rozpustit na vodu, ale je dobré mít např. kávový filtr , kterým vyčistíte vodu od hrubých nečistot. Vodu je po převaření dobré ošetřit např. chemickou dezinfekcí. Nezapomeňte, že v zimě spotřebujete až dvakrát víc plynu ve vařiči. Šikovná je termoska nebo aspoň termo hrnek.
Příprava horké vody ve stanu
Tábořiště
Vhodné místo pro tábořiště je v závětří a především mimo dráhu potenciální laviny. Jakmile sundáte batoh, nasaďte si další izolační vrstvu a postavte stan nebo jiný přístřešek. Poté si navlékněte suché ponožky a vykopejte do sněhu díru na kuchyň. Na okraj výkopu položte podložku (alu folii), na kterou si sednete, druhý okraj výkopu využijte jako stůl. Ve větší skupině je rovněž vhodné zvolit místo toalety.
Noc a ráno
Psychologie přežitíZ anglického výrazu pro přežití Survival pochází těchto osm zásad: Survey situation - Odhadni situaci |
Před vlezením do spacáku si udělejte pár dřepů, teplo, které budete vyzařovat, lépe zahřeje váš spacák před spaním. Pokud nemáte kvalitní stan, je dobré si vlézt do bivakovacího pytle, ochrání vás před vlhkostí, která se v noci vysráží uvnitř stanu. Kukla na hlavě udrží nejen teplo, ale současně zachytí vydechované páry.
Důležité je nespat s hlavou zavřenou uvnitř spacáku, vydechovanými parami by do rána zvlhnul.
Boty dejte do obalu od spacáku a zastrčte je dovnitř spacáku. Do spacáku také dejte rukavice a ponožky, ale už nic dalšího, protože příliš vlhkých předmětů by mělo za následek vlhký spacák.
Zajistěte si dobrou cirkulaci vzduchu, a to i za cenu nižší teploty uvnitř stanu, vlhkost je vaším největším nepřítelem. Nezapomeňte do stanu vzít láhve s vodou, abyste měli na druhý den dostatek tekutin v tekutém stavu.
Ráno se snažte zůstat co nejdéle ve spacáku, i během snídaně či balení, a přitom si do spacáku dejte zahřát části oblečení, např. vložky do bot.
Spacák
Pro zimní kempování doporučujeme spíše spacák s péřovou náplní. Syntetika je sice více odolná vůči vlhkosti, ale její izolační vlastnosti nejsou tak účinné jako u peří. Syntetické jsou navíc těžší a hůře sbalitelné, není náhoda, že na horolezeckých expedicích se používá hodně peří. Ale i tady najdete řadu názorů a rozhodně neumrznete, když zvolíte spacák se syntetickou náplní. Musí ale splňovat teplotní kritéria, odpovídající teplotám, kterým budete v noci vystaveni.
Zorientovat se ve výběru vám usnadní nová norma EN13537, která definuje čtyři teplotní údaje - Max, Comfort, Limit a Extreme. Při výběru se řiďte cedulkou Limit, která označuje nejnižší teplotu pro muže o hmotnosti 80 kg. Extreme udává teplotu, při které je možné přežít, ale rozhodně nezaručuje pohodlný spánek. Max a Comfort pak označují horní hranici teploty, která je na spaní příjemná.
Karimatka
Karimatka vás izoluje od chladu, který jde od země a je největším rizikem podchlazení. Výborně slouží samonafukovací karimatky s označením winter nebo 4sezonní. Velmi dobře izolují, ale pokud spíte přímo na sněhu, zkombinujte je s alu folií, která izolaci ještě víc podpoří.
Klasické pěnové karimatky lze taky úspěšně použít, volte modely z materiálu EVA, který nesaje vodu, s tloušťkou ne slabší než 14 mm. Oproti samonafukovacím karimatkám jsou odolnější a použití je jednodušší.
Nezbytným doplňkem pro zimní pobyt v přírodě je bivakovací vak, tzv. ždárák. Použít ho můžete v kombinaci s karimatkou, např. pokud spíte v záhrabu.
Stan
Nejjednodušší řešení nočního bivaku představuje stan. Pro zimní kempování volte stan s označením 4-sezonní nebo expediční. 4-sezonní využijete i během roku, bývá ale dvouplášťový, takže jeho stavba je v náročných podmínkách o něco náročnější. Výhodou expedičních stanů je, že jsou jednoplášťové a materiál drží více tepla. A oproti dvouplášťovým stanům potřebují méně kolíků k vypnutí.
V zimních měsících je dobré používat ploché kolíky nebo sněhové kotvy, mezi oblíbené kotvicí prostředky patří tradičně lyže.
Některé expediční stany mívají jako ochranu před sněhem sněhové límce, které lze zatížit kameny, když nemůžete kotvit. Nevýhodou je zhoršení cirkulace vzduchu.
Zimní stany mají obvykle dva vchody, což usnadňuje komunikaci více lidí ve stanu v náročných podmínkách. Použité materiály jsou odolné vůči mrazům a jejich stavba se dá velmi pohodlně zvládnout i v rukavicích. Pro bivak v našich podmínkách je ale expediční stan zbytečný luxus.
Záhrab / Iglú
Ve zdejších klimatických podmínkách je sníh pro stavbu iglú vhodný jen pár dní v roce. Navíc jeho stavba zabere poměrně dost času. Vhodnější variantou je tzv. sněhový záhrab, který v mnohém předčí i stan, ovšem pod podmínkou, že netrpíte klaustrofobií. Správný záhrab je co nejmenší, abyste ho účinně vydýchali.
Ke stavbě potřebujete návěj sněhu, alespoň 150 cm, dostatečně konzistentní, abyste v noci nezažili jedno z nejhorších probuzení svého života - s propadlou střechou záhrabu. Autor to zažil a je to hodně nepříjemné. Předejdete tomu respektováním statických zákonitostí, neboli cca 40-50 cm tlustou "střechou".
Druhou variantou je vykopat pouze zákop, na jeho střechu položit lyže, nebo větve a vše zasypat sněhem. Pokud máte dostatečně velkou návěj, doporučuje se udělat za vchodem schod, který vyvýší prostor pro spaní nad úroveň vstupu.
Kvůli uchování tepla zataraste vchod ideálně sněhovými kvádry nebo jehličnatými větvemi. V tomto případě je nutné udělat ve stropu otvory pro odvod CO2, jako ideální nástroj poslouží hůlka nebo větev. Sníh uvnitř velmi rychle zmrzne, takže je důležité mít místo rovné, abyste neklouzali. Na zem se dají položit suché větvičky, které zlepšují izolaci a fungují protiskluzově. Místo větviček poslouží i alu folie v kombinaci se ždárákem a kvalitní karimatkou.
Záhrab vyrobený za pomoci lyží
Přístřešek
Když není dost sněhu na záhrab, postavte si přístřešek. Ze silných větví vytvořte rošt a pokryjte ho tenkými a suchými větvičkami. Nebojte se i větších větviček, musí být ale suché. Vyvarujte se časté chyby začátečníků a nikdy na zem neklaďte syrové jehličnaté větve, které sice vizuálně působí jako ideální izolace, ale opak je pravdou.
Mezi dva stromy umístěte středovou tyč a na ni položte větve, tvar vychází z klasického "áčkového" stanu. Pak vše zahrabte sněhem, který ideálně izoluje. Vchod zataraste větvemi a udělejte malý průduch. Přístřešek musí být co nejmenší, aby ho vaše tělo vyhřálo.
Správně naplánovaná akce vede k minimalizaci nehody. Vždy je ale třeba počítat s nepředvídatelnými riziky. Klíčem k přežití je správné odhadnutí situace. Když se v roce 1994 potopil trajekt Estonia, zahynulo na něm 852 lidí a jen 137 přežilo. Ti, kteří přežili, pochopili vážnost situace a rozhodli se zachránit sami. Nečekali, jako 852 obětí, pasivně na pomoc. Zdravá míra stresu je tudíž žádoucí a může vést k záchraně.
