Město v provincii Belluno patří k nejvýznamnějším lyžařským centrům v Dolomitech, působivém horském masivu italských Alp táhnoucích se severem Itálie v délce mnoha set kilometrů od hranic s Francií na pomezí Slovinska.
Dolomity patří k nejkrásnějším z alpských pohoří, zahrnují celou paletu typů horské krajiny, od kotlin s jezery přes rozeklané skalní hřebeny po Marmoladský ledovec na severní stěně nejvyšší hory Dolomitů, 3 343 metrů vysoké Marmolady.
Rozmanitost skalních útvarů daná složením dolomitu, který dal pohoří jméno, činí z tohoto přírodního „divu světa“ ráj horolezců, horských turistů a samozřejmě lyžařů. Jejich nejoblíbenější adresou v Dolomitech je odedávna Cortina d’Ampezzo.
Retro i luxus
Městečko ve stínu mohutného třítisícového vrcholu Tofana di Mezzo má jen kolem šesti tisíc obyvatel, ale v sezoně běžně pojme více než desetinásobek lidí, což místním přináší nemalé problémy. Cortina nemá letiště, nevede sem železnice, a většina návštěvníků tak přijíždí automobily, což způsobuje chronický nedostatek parkovacích míst.
S důsledky turismu se však Cortina potýká už od druhé poloviny padesátých let, kdy hostila zimní olympiádu poprvé. Ducha té doby si udržuje dodnes – a vlastně to ani nemůže být jinak.
Ve městě už dávno platí zákaz výstavby nových hotelů, chat i apartmánových domů, a tak si hýčká svou retro atmosféru, s níž ovšem kontrastují snobská klientela některých ubytovacích zařízení, luxusní butiky světových značek na pěší zóně a bohaté možnosti après ski – „polyžařských“ aktivit včetně plaveckého bazénu, krytého tenisového kurtu a nepřeberné nabídky barů a restaurací.
Poloha v samotném centru majestátních Dolomit jako by Cortinu do pozice prestižního horského střediska předurčila. A místní lyžařská infrastruktura tomu odpovídá. Sto dvacet kilometrů sjezdovek vinoucích se přímo mezi skalními štíty, sedmdesát kilometrů upravovaných běžeckých stop a bezchybně fungující síť pětatřiceti lanovek – to je výzva, které asi žádný lyžař neodolá.
Turisté budou mít smůlu. Itálie se chystá na olympiádu, sjezdovky se zavírají |
Milovníci zimních sportů však letos v Cortině musejí počítat s některými omezeními. Olympiáda a následné paralympijské hry uzavřou část sjezdovek, například slavnou Olimpia delle Tofane, kde v minulosti triumfovali Ingemar Stenmark, Annemarie Moser-Pröllová nebo Lindsey Vonnová.
Naproti tomu po celou dobu her zůstanou v provozu skiareály Faloria, Cristallo nebo Lagazuoi a od šestnáctého března do konce sezony by již mělo být otevřeno všude.
Pod pěti kruhy
Olympiáda se do Cortiny d’Ampezzo vrací po rovných sedmdesáti letech. Zimní hry se zde měly konat už v roce 1944, ale kvůli bojům druhé světové války byly zrušeny a uskutečnily se až o dvanáct let později.
Olympiáda v roce 1956 se zapsala do historie z několika důvodů. Byly to první hry, které přenášela televize, první hry s významnou sponzorskou účastí a taky poslední hry v historii, na kterých krasobruslaři soutěžili pod širým nebem. Platilo to i pro českou krasobruslařku Jindru Kramperovou, jež byla vůbec nejmladší účastnicí her v Cortině.
Olympijské putování napříč severní Itálií. Kam se vydat za olympijskými hrami? |
Bylo jí jen patnáct let a svou slibnou kariéru záhy ukončila, aby se mohla věnovat své druhé vášni, klasické hudbě – stala se světově uznávanou klavírní virtuoskou, která koncertovala po celém světě.
Čeští sportovci vyšli v roce 1956 medailově naprázdno, ani hokejistům to tehdy „necinklo“, a tak se třeba někdo z naší výpravy na stupně vítězů v Cortině probojuje letos – závodit zde budou sjezdařky či curleři.
Na italské frontě
V okolí Cortiny se nalézá několik skalních útvarů, které bývají zmiňovány coby symboly celých Dolomit. Tre Cime di Lavaredo je impozantní skupina tří zubatých štítů vystupujících přímo ze suťového pole.
Neobyčejně fotogenický je však i Cortině bližší útvar Cinque Torri, kdysi jediný skalní blok, který se vlivem eroze rozpadl na pět různě velkých věží, z nichž ta nejvyšší, Torre Grande, šplhá do výšky 2 361 metrů.
Bouře v horách a volání o pomoc. Tre Cime v Dolomitech jsme přesto viděli |
K Cinque Torri se lze z Cortiny dostat pěšky i lanovkou a kochat se pohledem na strmé stěny i neuvěřitelnou okolní scenerii. V blízkosti skal se dochovaly pozůstatky bunkrů a palebných pozic připomínajících boje na italské frontě, jedné z hlavních frontových linií první světové války.
Před sto deseti lety v těchto místech probíhaly zákopové střety mezi armádami Itálie a Rakousko-Uherska a v rakouských uniformách tu bojovaly a umíraly i stovky českých vojáků, v zimě v nepředstavitelných mrazech a místy až pětimetrových závějích.
Kus divoké Itálie
Malebná alpská krajina Dolomit s jedinečnými vrcholy, smaragdovými jezery a hlubokými údolími byla v roce 2009 prohlášena světovým přírodním dědictvím UNESCO.
Deset přírodních parků střeží neobyčejné bohatství flory a fauny, na vysokohorských loukách rostou stovky druhů rostlin a vzácných květin, v průzračných potocích se potápějí baculatí skorci, po příkrých stráních šplhají stáda horských kamzíků a kozorožců a nad vrcholy skal provozují leteckou akrobacii hejna kavčat žlutozobých.
Dolomity zkrátka nefascinují jen utěšenými lyžařskými svahy a velkolepými panoramatickými výhledy. Tváří v tvář přebujelému turistickému ruchu si uchovávají ráz kouzelné a nespoutané divočiny.
Může se hodit
|
