Hoblovat sjezdovku až do poslední lanovky, pak se rychle převléci na parkovišti a následujících šest nebo sedm hodin přemáhat cestou domů únavu za volantem, tak často vypadá poslední den lyžařské dovolené v Alpách. Další den pak v práci pospáváte, to v lepším případě.
Tip na dovolenouVyražte na lyžovačku do Alp. Pestrá nabídka pobytů na Dovolena.iDNES.cz. |
Přidejte si tentokrát k zimní dovolené půlden nebo den navíc a dopřejte si cestou domů trochu relaxu. Nabízíme vám několik tipů v blízkosti tranzitních cest z Čech (Moravy) do Alp, kde stojí za to udělat si zastávku.
Regensburg
Pokud míříte z české metropole či ze severních a západních Čech do lyžařských středisek v Tyrolsku nebo třeba do Švýcarska, je dálniční trasa z Prahy do Mnichova ta nejobvyklejší. Kolem 250. kilometru, měřeno z Prahy, projíždíte okrajem Regensburgu, jednoho z nejpěknějších historických německých měst. Jeho prohlídka tak znamená minimální zajížďku. Dálnici je nejlépe opustit na výjezdu Regensburg-Pfaffenstein, doporučujeme zaparkovat na levém (severním) břehu Dunaje a začít prohlídku odtud.
Regensburg (česky Řezno) patří k nemnoha německým městům, kterých se téměř vůbec nedotklo spojenecké bombardování za 2. světové války, proto se staré centrum dochovalo pozoruhodně dobře, o čemž svědčí i zápis na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.
Když projdete čtvrť Stadtamhof a vstoupíte na starobylý Kamenný most (Steinerne Brücke), který překlenuje Dunaj a je o dvě století starší než pražský Karlův most, otevře se před vámi nádherné panorama řezenských věží v čele s katedrálou. K té dojdete za pár desítek metrů, a pokud se vám podaří do Regensburgu dorazit v neděli dopoledne, můžete v kostele vyslechnout světoznámý sbor Regensburger Domspatzen (Řezenští vrabci), který doprovází slavnostní mši.
Náměstí před katedrálou připomíná také jednu stěžejní událost raných českých dějin: zde bylo totiž roku 845 pokřtěno čtrnáct českých velmožů s družinami, což byl zřejmě zásadní přínos k pokřesťanštění české kotliny. Na událost upomíná pamětní deska umístěná na sousedícím kostele sv. Jana.
Odtud se pak pusťte do labyrintu uliček starého města, k jehož jedinečným dominantám patří tzv. věžové domy, výstavná měšťanská sídla opatřená obrannými věžemi, někdy dosti vysokými. Nejvíce věžových domů najdete jižně od radnice, například v ulici Wahlenstrasse. Starobylých staveb je ve městě přehršel, vynechat byste určitě neměli kostel sv. Jimrama (Sankt Emmeram) s nádhernou kryptou z 10. - 11. století.
Pokud po náporu historie zatoužíte po něčem "přízemnějším", tak není lepšího místa, kam zajít na typický zdejší "bratwurstl" se zelím, než historický šenk Wurstkuchl na břehu Dunaje kousek od mostní věže. Zimní nákupní horečku, plnou povánočních slev, pak snadno upokojíte v nákupním středisku Donau Einkaufszentrum, z centra to není víc než čtvrthodinka pěšky.
Regensburg, zimní pohled přes střechy starého města
Regensburg, pamětní deska na kostele sv. Jana
Může se hoditPoloha: Bavorsko |
Herrenchiemsee
Osoba výstředního či snad přímo šíleného panovníka, ambice vyrovnat se francouzským Versailles a krásná poloha na jezerním ostrově, kam se nelze dostat jinak než lodí: to vše dohromady je dobrý základ pro atrakci prvního řádu. Zámek Herrenchiemsee jí skutečně je, i proto zůstává otevřený celoročně včetně nejhlubší zimy.
Jezero Chiemsee, někdy nazývané "Bavorské moře", tvoří úctyhodnou vodní plochu o rozloze asi 80 km², po jejímž jižním břehu prochází dálnice z Mnichova do Salzburgu.
Z několika ostrovů je největší Herreninsel a právě na něm si nechal podivínský bavorský král Ludvík II. postavit velkolepý zámek. Existují sice jiné Ludvíkovy projekty, které jsou díky poloze v alpském prostředí a 'pohádkovému' vzezření známější, jako například zámek Neuschwanstein u Füssenu, Herrenchiemsee ale měl být ze všech největší. Stavba, motivovaná cílem přinejmenším se vyrovnat zámku francouzských panovníků ve Versailles, započala roku 1878, ovšem po Ludvíkově poněkud záhadné smrti v červnu 1886 se už kromě zahradních úprav nepostavilo skoro nic, a Herrenchiemsee tak zůstal nedokončen.
I přesto znamená návštěva silný nápor na smysly, pompy je tady prostě tolik, až oči přecházejí. Nejlépe si to uvědomíte v tzv. Zrcadlové galerii, která svojí délkou 98 metrů dokonce překonává obdobný prostor ve Versailles, alespoň co do rozměrů. Působivé je také vstupní schodiště stejně jako samotný příchod k zámku, kdy od lodního přístaviště nejprve projdete řídkým lesíkem a náhle se před vámi otevře ohromný volný prostor korunovaný zámeckým průčelím.
Auto je třeba zaparkovat u přístaviště lodí v Prienu, vzdáleném od dálnice asi 5 kilometrů (výjezd Bernau). Vstupné do zámku a muzeí je 8 eur, dalších 6,90 eur dáte za zpáteční lodní lístek z Prienu, lodě odjíždějí v zimním období každou celou hodinu.
Může se hoditPoloha: Bavorsko |
Stadl-Paura / Lambach
Kostel Nejsvětější Trojice v obci Stadl-Paura patří mezi nejrafinovanější barokní architektury střední Evropy a spolu s mohutným klášterem v blízkém Lambachu tvoří stále poněkud opomíjený soubor jedinečných památek.
Lambach/Stadl Paura najdete na řece Traun nedaleko frekventované dálnice ze Salzburgu do Linze. Stačí sjet na výjezdu Steyermühl a najet zase zpět u Sattledtu, zajížďka není delší než 10 kilometrů.
Trojiční kostel ve Stadl-Paura stojí na mírné vyvýšenině nad řekou a nevyniká rozměry, zato však architektonickým konceptem. Do základního půdorysu rovnoramenného trojúhelníka je vepsaná kružnice, do chrámu se vstupuje třemi dveřmi umístěnými vždy v polovině stran trojúhelníku a tři osy propojují vstupní prostor s protilehlými oltáři. Vše je tedy podřízeno číslici tři, která symbolizuje Svatou Trojici. Z tohoto důvodu kostel vypadá ze všech stran stejně a nelze odlišit, které průčelí je "hlavní". Až budete chrám obcházet, možná ztratíte za chvíli orientaci, tuhle stranu jsme už viděli...?
Vnější i vnitřní výzdoba chrámu je čistě barokní, soudobá s výstavbou kostela (1714–1717). V zimním období bývá sice mimo bohoslužby zavřeno, ale pravděpodobně se dozvoníte na přilehlé faře a pokud ne, tak je k dispozici telefonní číslo +43-7245-32396-0.
Sejdete-li od kostela dolů k řece Traun, objeví se přes vámi ve vzdálenosti asi půldruhého kilometru mohutná silueta kláštera v Lambachu. Dorazíte k němu snadno pěšky podél vody, stačí přejít pod kostelem lávku a pak sledovat levý břeh Traunu. Jeden z nejstarších rakouských klášterů, založený již v polovině 11. století, má dnes sice přesvědčivě barokní podobu (výsledek přestaveb v 17. a 18. století), přesto se v něm zachovaly zřejmě nejstarší románské fresky v celé zemi. Obrovský klášter dnes spravuje dvacítka benediktinských mnichů a celý objekt včetně klášterního kostela je i v zimním období běžně přístupný.
Stadl-Paura, kostel sv. Trojice
Klášter v Lambachu, pohled od kostela sv. Trojice ve Stadl-Paura
Může se hoditPoloha: Horní Rakousko |
Baden a jeskynní jezero Hinterbrühl
Hned dvojí voda vás očekává pár kilometrů jižně od Vídně, jen skok od tzv. Jižní dálnice využívané hlavně pro cesty z Moravy do lyžařských oblastí ve Štýrsku a Korutanech.
Město Baden, proslulé mnoha stavbami ve stylu biedermeier a dodnes oblíbené mezi společenskou smetánkou, bylo obývané již za starých Římanů, kteří využívali zdejších horkých sirných pramenů. Právě na tuto tradici dnes navazují lázně příznačně nazvané Römertherme (Římské lázně), komplex několika bazénů, saun a wellness areálu. Voda v lázních má příměs síry a vyvěrá z hloubky asi 1 000 metrů, její přirozená teplota (36°) je sice do bazénů mírně ochlazována, ale ani tak nepočítejte se studenou koupelí, tekutina kolem vašeho těla bude mít mezi 28 a 36 stupni. Tříhodinová vstupenka přijde na 11,80 eur a otevřeno je denně do 10 hodin do večera.
Méně konvenční a také chladnější zábavu si můžete dopřát v nedalekém Hinterbrühlu. V bývalém dole na sádrovec zde v roce 1912 došlo k obřímu průsaku podzemní vody, který nakonec vytvořil zřejmě největší podzemní jezero v Evropě (Seegrotte), dnes opět přístupné návštěvníkům. Součástí prohlídkové trasy je plavba na lodích a uvidíte tam také model proudové stíhačky HE 162 Salamander, které se tu v podzemních prostorách, mimo dosah spojeneckého bombardování, za 2. světové války vyráběly - tehdy v bývalém dole v Hinterbrühlu pracovalo na 2 000 dělníků.
Seegrotte je otevřená po celý rok, v zimě mimo víkendy pozor na polední pauzu mezi 12. a 13. hodinou. Vstupné je 9 eur.
Divadlo v Badenu
Kasino v Badenu
Může se hoditPoloha: Dolní Rakousko |
Berchtesgaden
Okolí Berchtesgadenu patří dozajista k nejkrásnějším alpským krajinám, nádherné jezero Königssee, umístěné pod dva kilometry vysokou stěnu Watzmannu (2 713 m) je toho dostatečným důkazem. Provoz lodí po jezeře je sice v zimě omezený, a pokud vodní plocha zamrzne, tak ustane úplně, i tak je ale v Berchtesgadenu a okolí v chladném období roku co dělat. Můžete například navštívit solný důl, osvěžit se v akvaparku, nebo se podívat na jedno z klíčových míst Třetí říše.
Solný důl v Berchtesgadenu (Salzbergwerk) je součástí evropsky proslulé "solné" oblasti, která se táhne ze Solné komory (Salzkammergut) v Rakousku právě až do Berchtesgadenského kraje. V místě sice není doloženo kutání již za Keltů či Římanů jako na rakouské straně, i tak je ale téměř 500 let tradice dobývání soli dlouhých dost. Prohlídka podzemních prostor trvá něco přes hodinu, součástí je i jízda důlním vláčkem či sjezd po dřevěných skluzavkách do dolních pater. Za vstupné tu účtují 14,90 eur, v zimě začíná poslední prohlídka v 15 hodin.
Jen pár set metrů od solného dolu se rozkládá komplex lázní Watzmann Therme. Je to spíše akvapark než 'klidové' lázně, najdete tu skluzavky, divokou vodu a řadu dalších atrakcí, některé bazény jsou slané. Otevřeno je denně, čtyřhodinová vstupenka pro dospělého včetně vstupu do sauny přijde na 12,20 eur.
V solném dole v Berchtesgadenu
Pohled na Berchtesgaden, v pozadí Watzmann
Zatímco v solném dole i v akvaparku se dá užít dost legrace, o pár kilometrů dál, v Obersalzbergu, převažují mnohem temnější tóny. Krásnou krajinu nad Berchtesgadenem si totiž za národního socialismu oblíbily německé politické špičky včetně Adolfa Hitlera a postupně tu vznikla řada staveb sloužící k odpočinku nacistických pohlavárů i k důležitým politickým jednáním. Mimo jiné tu proběhla schůzka Hitlera s Chamberlainem v polovině září 1938, tedy před Mnichovskou dohodou.
Jistě nejznámější ze zdejších nacistických lokalit je "Hitlerova čajovna" Kehlstein, tzv. Orlí hnízdo, vysoko na skále, tam se ale v zimě nedostanete. Celoročně otevřené je muzeum v Obersalzbergu (Dokumentation Obersalzberg), které vám ukáže pohnutou historii celé oblasti od vysídlení původních obyvatel a přeměny území v rekreační zónu pro elitní nacisty, až po zničení větší části staveb Američany na konci 2. světové války.
Do Obersalzbergu se dostanete autem z Berchtesgadenu po horské silnici, jízda trvá asi čtvrt hodiny. Za expozici se vybírají 3 eura, v zimě je poslední vstup ve 14 hodin.
Může se hoditPoloha: Bavorsko, jižně od Salzburgu |
