Celé zimní Krkonoše jako na dlani z nejhezčí vyhlídky. Podívejte se

aktualizováno 
Panoramatické výhledy na celé Krkonoše, Jizerky, Ještěd i Trosky. To vás čeká, pokud se s námi vydáte na rozhlednu Žalý poblíž Benecka. Na krásný výlet se navíc vydáme po trase legendárního českého lyžníka Jana Buchara.

Krkonoše, pohled z vrcholu Šeřín | foto: Jan HocekiDNES.cz

Kromě toho, že Benecko ukrývá nejhezčí vyhlídku Krkonoš, leží zde také pomyslná kolébka českého lyžování. Jan Buchar, jedna z nejvýraznějších postav našich lyžníků, totiž žil v nedalekých Dolních Štěpanicích.

Historická Bucharova cesta vede z Jilemnice přes Dolní Štěpanice, vrchol Žalého, Rovinku na Horní Mísečky a odtud na hřeben zvaný Krkonoš až k Labské boudě.

My nemusíme cestu absolvovat celou a také málokdo dnes odolá možnosti vystoupat na Benecko motorizovaně. Koneckonců, právě úsek mezi Žalým a Horními Mísečkami nabízí jeden z nejkvalitnějších běžkařských terénů v Krkonoších.

Jediná kamenná rozhledna Krkonoš

Jako nástup můžeme zvolit autobusovou zastávku a centrální parkoviště poblíž informačního centra na Benecku. Tady také můžeme v obchodě doplnit zásoby potravin nebo v některém z obchodů se sportem dokoupit lyžařský vosk. Červená turistická značka odtud vystoupá k hornímu parkovišti a dále úbočím Žalého na samotný Přední Žalý.

Jeden z vrcholů výletu, doslova i obrazně, tedy dosahujeme hned na počátku trasy. Jedinou kamennou rozhlednu v Krkonoších nechal postavit roku 1892 hrabě Jan Harrach ve výšce 1019 m n. m na místě původní kovové rozhledny z roku 1889.

Krkonoše, rozhledna Žalý

Rozhledna Žalý

Z osmnáctimetrové hranaté věže se můžeme rozhlédnout jak dolů na Podkrkonoší, tak na pásmo Krkonoš, vrcholové partie Jizerských hor, nepřehlédnutelný je Ještěd i Trosky. Na jihovýchodě bývají někdy dokonce vidět vzdálené vrcholky Orlických hor i Králického Sněžníku.

Samotné panorama Krkonoš od Kotle po Černou horu máme ze Žalého doslova jako na dlani. Za slušné viditelnosti odtud můžeme vidět i vrchol Sněžky, vykukující zpoza masivu Studniční hory.

Rozhledna bývá v letní i zimní sezoně otevřena každý den a pokud náhodou narazíte na zamčené dveře, klíč si můžete vyžádat v přilehlé roubence, sloužící zároveň jako horský bufet s příjemným posezením u kachlových kamen.

Krkonoše, vrchol Žalého je oblíbeným cílem běžkařů

Vrchol Žalého je oblíbeným cílem běžkařů

Živé rozcestí Rovinka

Z vrcholu pokračujeme po červené, která zde vede po nádherné panoramatické cestě přes Zadní Žalý k rozcestí Rovinka. Na tomto úseku cesta několikrát křižuje upravované běžkařské tratě, takže pokud máme dost sil, můžeme si dát kolečko nebo dvě navíc.

Závěrečný strmý sešup po široké plynovodní cestě z Jánského vrchu je předzvěstí, že přijíždíme na významné rozcestí, zvané Rovinka.

Tady se můžeme rovněž posilnit v bufetu, který je posledním občerstvením směrem na Horní Mísečky, a rozmyslet náš další postup. Je to poměrně živé místo, sbíhá se tady totiž osm cest.

Krkonoše, živé rozcestí "Rovinka"

Živé rozcestí "Rovinka"

Pro běžkaře se jako nejlogičtější nabízejí dvě z nich. Východně ležící zeleně značená trasa je nejkratší a nejfrekventovanější, zatímco západně vedoucí cesta přes Janovu horu je sice delší, ale nabízí většinou lépe upravenou stopou, která ve druhé polovině sleduje závodní tratě na Horních Mísečkách.

Přes tři kopce na Horní Mísečky

Jan Buchar

Jan Buchar patřil k průkopníkům české turistiky. Do 1. čísla časopisu Klubu českých turistů napsal v r. 1888 svůj první článek "Vzhůru do Krkonoš". Na sklonku roku 1892 se sám vydal na právě získaných lyžích na túru k Žalému. Zahájil tak údobí zimní lyžařské turistiky v Krkonoších. V roce 1895 vydal článek "Ski" o výuce na lyžích - byl to 1. metodický článek v dějinách českého lyžařství.
Zdroj: www.ergis.cz/krkonose

Zlatá střední cesta vede na Horní Mísečky nejpřímější, i když zdaleka ne nejsnadnější trasou. Tento úsek historické Bucharovy cesty je nazýván "Cesta přes tři kopce" (Šeřín, Černá skála a Mechovinec) a patřila dříve k velmi vyhledávaným a kultovním lyžařským trasám.

Nutno ovšem podotknout, že hluboký, neprošlapaný sníh a strmá stoupání lyžaře v dnešní době lehkých a rychlých laminátových běžek od této nádherné trasy spíše odrazují. Spíše tu potkáte ojedinělé chodce na sněžnicích nebo skialpinistické nadšence. Osamělost trasy ale pro mnohé může být lákadlem, stejně jako nádherný rozhled z prvního vrcholu Šeřína.

Krkonoše, pohled z vrcholu Šeřín

Pohled z vrcholu Šeřín

Krkonoše, pohled na Kotel ze Šeřína

Pohled na Kotel ze Šeřína

Šeřín zdoláte z Rovinky během půlhodinky a můžete se sem tedy vydat, aniž byste měli ambice pokračovat dál po červené. Po strmém stoupání lesem dorazíte na rozlehlou paseku a k vrcholové skalce s vyhlídkovou plošinkou. Odtud se vám naskytne nádherný pohled na Kotel a opačným směrem ležící masiv Žalého.

Krkonoše, Zadní Žalý ze Šeřína

Zadní Žalý ze Šeřína

Z Míseček na hřebeny

Ať už zvolíte kteroukoliv ze tří variant, nakonec vás všechny cesty dovedou nikoliv do Říma, ale na Horní Mísečky, tradiční zimní středisko Krkonoš. Odtud se můžeme vrátit stejnou cestou, nebo zvolit alternativní návrat a udělat tak kolečko.

Bucharova cesta odtud dále pokračuje na krkonošské hřebeny a pokud máte dost sil, můžete po ní pokračovat až k jejímu konci na Labské boudě. Převážnou část stoupání překonáte po široké Masarykově silnici, která končí u Vrbatovy boudy. Odtud vás čeká poslední úsek po loukách až k Labské boudě.

Z Benecka až sem jste překonali výškový rozdíl přibližně 550 m, takže zpátky už to pojede samo!

Krkonoše, pohled na Horní Mísečky z vyhlídky na závodních tratích

Pohled na Horní Mísečky z vyhlídky na závodních tratích

Pro zajímavost, v Krkonoších existuje ještě další cesta nesoucí jméno Jana Buchara, tzv. Stará Bucharova (dříve Rossegerova) cesta, která vede ze Špindlerova Mlýna po jižním úbočí Kozích hřbetů na Luční boudu. Takže pozor na záměnu.

může se hodit

Rozhledna Žalý
Otevřeno: denně 10-16 hodin, pokud počasí dovolí.
Vstupné: 20 Kč / 5 Kč

Jak se dostat na Žalý
Nejsnazší je dojet autem na Benecko - Zlatá vyhlídka, kde můžete snadno zaparkovat, a odtud vyrazit po červené turistické značce až k rozcestníku na Předním Žalý. Zde už najdete ukazatel a po pár stech metrech dorazíte k rozhledně. Cesta je do přiměřeně prudkého stoupání, přičemž se dá ujít přibližně za půl hodiny.
Alternativou je nechat auto už na Křížovkách. Odtud se po žluté turistické trase za cca 1,5 km dostanete do Úbočí Žalého, kde navazuje výše zmíněná červená.
Poslední možností, pro mnohé návštěvníky však nejzajímavější, je lanovka z Herlíkovic s dolní stanicí nedaleko hotelu Eden, která vás vysadí přímo pod rozhlednou.

Více o rozhledně: www.zaly.cz

Mapy © PLANstudio

Autoři:

Cesta do Chorvatska 2019

Plánujete letos cestu do Chorvatska autem? Zmapovali jsme pro vás cestu přes Slovinsko i Maďarsko. Mapa a popis trasy, poplatky, ceny pohonných hmot a rizikové úseky na jednom místě.

Nejčtenější

Když si nevypnu mobil, spadne letadlo, myslí si každý pátý pasažér

Mobil v letadle

Průzkum amerického operátora AT&T ukázal, jak lidé vnímají zákaz používání telefonu v letadle. Někteří pasažéři mají o...

Památky, pivo a sex. Co láká miliony turistů do Prahy

„Vysloveně za alkoholem už k nám nejezdí tolik lidí jako dřív. Na druhou stranu...

Každou sezonu zamíří do Prahy miliony turistů. Co je v hlavním městě čeká? Kouzlo historie. Dobré pivo. Krásné ženy. A...

Stála miliardy, teď je jaderná elektrárna na Filipínách atrakcí pro turisty

Osamělý telefon na stole mě spojuje přímo s prezidentskou kanceláří. Nejsem...

Jaderná elektrárna v Bataanu měla rozsvítit filipínský ostrov Luzon. Namísto toho se z celého projektu stala miliardová...

Ruská prokuratura si posvítí na sibiřské Maledivy, k nádrži už se nesmí

Tyrkysový rybník přezdívaný sibiřské Maledivy se stal oblíbenou atrakcí...

Jezírkem s tyrkysově zbarvenou vodou na okraji ruského Novosibirsku, kterému se přezdívá „sibiřské Maledivy“, se začala...

Nejstrmější ulice na světě je ve Walesu, má sklon přes 37 procent

Ulice Ffordd Pen Llech v severním Walesu je se sklonem 37,45 % nejstrmější...

Nejstrmější ulice na světě je v severním Walesu, ve městě Harlech. Potvrdili to zástupci Guinessovy knihy rekordů s...

Další z rubriky

Místo na běžky jdeme pěšky. Výstup na osamoceného beskydského velikána

Travný z Lysé hory

Typické panorama Beskyd si není možné představit bez charakteristické siluety hory Travný, opomíjeného souseda Lysé...

Lyže v Německu, postel v Česku. Zkusili jsme lyžování na Velkém Javoru

Lyžování na Grosser Arber stojí za to i v pozdějších odpoledních hodinách, kdy...

Moderní lanovky, sjezdovky všech obtížností, výborné sněhové podmínky obvykle až do dubna a perfektní zázemí. To jsou...

Zimní romantika kousek za Prahou. Toulání na lyžích po zasněžených Brdech

Fotogenický pěchotní srub „Benešák“, který dobře známe z filmu Obecná škola.

Nejvyšší vrcholy Brd tvoří v zimě často jediný zasněžený ostrůvek uprostřed středních Čech. Pro kvalitní lyžování...

Najdete na iDNES.cz