Červený Hrádek u Sedlčan
Zámek, který podobně jako mnohem známější Hradec nad Moravicí vypadá jako vystřižený z pohádky, objevíte kousek od Sedlčan. Dnešní romantickou podobu získal v letech 1894–96 při přestavbě podle plánů pražského stavitele Josefa Freyny; jeho asistentem byl budoucí slavný architekt Jan Kotěra, tehdy ještě student.
Už od roku 1895 ale Kotěra pracoval na přestavbě samostatně, v interiérech hojně využil tehdy módní secesní motivy. Červený Hrádek je nepřístupný, projít se můžete jen po zámeckém parku.
Národní dům v Prostějově
V Prostějově Kotěra navrhl Národní dům, který patří k vrcholným dílům české secese.
Stavební rozmach na přelomu 19. a 20. století změnil tvář Prostějova ve stylu historismu a secese. Nejvýznamnějším stavebním počinem tohoto období byla stavba Národního domu, hlavního kulturního a společenského centra a zároveň vrcholného díla české secese. Byl postaven v letech 1905–1907 podle návrhu Jana Kotěry, na vnitřní výzdobě se podíleli Stanislav Sucharda, Jan Preisler a další špičkoví umělci. Jen o několik let mladší je prostějovská Nová radnice s orlojem a 66 metrů vysokou vyhlídkovou věží a nádherně vyzdobenými secesními interiéry; tu navrhl Karel Hugo Kepka.
Muzeum východních Čech v Hradci Králové
Jednou z nejznámějších Kotěrových staveb je Muzeum východních Čech v Hradci Králové.
Muzeum východních Čech patří k nejkrásnějším královéhradeckým budovám. Vyrostlo na nábřeží Labe v letech 1909–1912, na projektu ale Kotěra pracoval již v letech 1907 až 1908. Konečná verze představovala architekturu nejen slavnostně reprezentativní, ale také účelnou a vyhovující provozním potřebám muzea. Pozornost přitahuje zejména plastická výzdoba fasády a dvě alegorické sochy sedících žen podle návrhu Stanislava Suchardy. Jedna symbolizuje Umění, ta druhá Průmysl. Autorem skleněných vitráží oken ve vestibulech a na schodišti byl František Kysela.
Vila Tomáše Bati ve Zlíně
Jan Kotěra působil jako první architektonický poradce Tomáše Bati, byl autorem prvních regulačních plánů města Zlína a podle jeho návrhu si také slavný švec nechal postavit vlastní vilu. Kotěra nenavrhoval stavbu od samého začátku, k práci se dostal kolem roku 1911 a tehdy už dům zčásti stál.
Jan Kotěra upravil plány pro stavbu Baťovy rodinné vily ve Zlíně.
První plány vypracoval vizovický stavitel Novák, ale Baťově manželce Marii prý nepřipadal dostatečně reprezentativní. Jan Kotěra změnil dispozici a vilu pojal jako dvoupodlažní, hlavní prostor tvořila centrální hala s dřevěným točitým schodištěm a ochozem. Vila dnes slouží jako sídlo Nadace Tomáše Bati.
Hotel & restaurant Chateau Kotěra
Ve stejné době jako Baťova vila vznikal i zámeček v Ratboři, obci mezi Kolínem a Kutnou Horou. Jan Kotěra jej v letech 1911–1913 navrhl jako sídlo pro rodinu Mandelíků; ti vlastnili místní cukrovar, kolínskou elektrárnu a další nemovitosti a pozemky v okolí.
Zámeček v Ratboři, původně sídlo pro místí podnikatelskou rodinu, se proměnil v boutique hotel Chateau Kotěra.
Rodina žila zajímavým kulturním a společenským životem, dle dochovaných záznamů Ratboř navštívil i prezident Masaryk. Po desetiletích nezájmu a chátrání byl zámeček vrácen zpět rodině a dnes slouží jako elegantní boutique hotel s vyhlášenou restaurací.
Kotěrova kolonie aneb Zahradní město v Lounech
Jan Kotěra nenavrhoval jen velké reprezentativní stavby, ale i dělnické a úřednické kolonie bytových domů. Najdete je v Praze-Záběhlicích, ve Zlíně, v Králově Dvoře u Berouna a také v Lounech, kde takzvaná Kotěrova kolonie měla poskytnout moderní bydlení rodinám zaměstnanců dráhy. Pro domky na kopci nad hlavním vlakovým nádražím je typická kombinace červených pálených cihel a režného zdiva, doplněná lehkým ornamentálním zdobením.
Nejlepší začátek výletu? Kudyznudy.cz!Vybírejte z tisíců turistických tipů a objevujte Česko Na stránkách kudyznudy.cz na vás čeká přinejmenším 40 000 různých možností, kde v Česku strávit víkend i delší dovolenou. Najdete tu spoustu bohaté inspirace, a tak si tu svůj výlet můžete naplánovat přesně podle svých představ. Šťastnou cestu! |
