Od zhruba první poloviny 80. let minulého století se populace žraloků musí vyrovnávat se zvýšeným rybolovem, za který může poptávka po žraločích produktech, převážně po ploutvích a masu.
I když se v mořích a oceánech této planety pohybují téměř čtyři sta milionů let, zvýšenému tempu a efektivitě rybářských lodí žraloci nedokážou kvůli své pomalé reprodukci odolávat. Rostou totiž příliš pomalu, dospívají pozdě a mají pouze malé množství mláďat.
A jak ukázalo poslední měření organizace Shark Specialist Group při Mezinárodním svazu ochrany přírody, mohou být početní stavy žraloků ještě menší, než se vůbec kdy předpokládalo. Organizace totiž zkoumala padesát osm různých druhů žraloků a sedmnáct z nich bylo nově zapsáno do Červeného seznamu ohrožených druhů IUCN.
U šesti druhů je situace vysloveně kritická, tři se na seznamu ohrožených druhů objevily vůbec poprvé. Jedenáct bylo označeno za ohrožené nebo zranitelné.
„Naše výsledky jsou alarmující,“ říká Nicholas Dulvy, který předsedá skupině 174 expertů z pětapadesáti různých zemí. „Nejohroženější jsou žraloci, kteří dospívají pomalu, existuje po nich největší poptávka a nejsou chráněni proti nadměrnému rybolovu.“
„Na druhé straně to není překvapivé, protože žraloci jsou předurčeni k tomu, že ve světě, kde je vrcholovým predátorem člověk, se mít dobře nebudou,“ okomentoval výsledky Martin Čech z oddělení ekologie ryb a zooplanktonu Hydrobiologického ústavu AV ČR.
Ukázkovým příkladem je žralok mako, nejrychlejší žralok světa, který dokáže vyvinout rychlost až 70 km/hod. Ten je společně se svým příbuzným žralokem východním považovaný za delikatesu zejména v čínské a asijské kuchyni. „Právě mako patří v mezinárodních vodách mezi nejčastěji lovené. A také mezi ty nejméně chráněné,“ tvrdí Nicholas Dulvy.
Žralok mako je nejrychlejším žralokem na světě, ani on ale nedokáže uniknout zvýšenému rybolovu a jeho populace je v současné době kriticky ohrožena.
Světový fond na ochranu přírody (WWF) odhaduje, že každým rokem je v mořích a oceánech zabito 100 milionů žraloků, 70 procent z nich kvůli žraločí polévce.
„Polévka ze žraločích ploutví je statusový symbol pro lidi z Číny, Koreje nebo Japonska. Je to ale stejné jako například u nosorožcích rohů. Polévce se sice přisuzují různé medicínské účinky jako například léčba rakoviny nebo povzbuzování sexuálního apetitu, ale nic z toho není prokázáno. Naopak se ukazuje, že při velké konzumaci výrazně poškozuje zdraví,“ tvrdí v rozhovoru pro Českou televizi Martin Čech.
Podle něj ale výborně zafungovala mediální kampaň „Řekněte ne žraločí polévce“, která měla velký ohlas zejména v Číně, kde je jejím ambasadorem populární bývalý čínský basketbalista Jao Ming. Právě díky němu se poptávka po žraločí polévce snížila za posledních deset let zhruba o osmdesát procent. „Pamatujte, když ji přestanete kupovat, skončí i zabíjení,“ říká v klipu pro kampaň Jao Ming.
Jedním z prvních kroků k záchraně žraloka mako by mohlo být jeho zařazení do druhého dodatku Úmluvy o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (CITES), o kterém budou státy na návrh Mexika hlasovat tento rok v květnu. Zařazení maka do druhého dodatku úmluvy sice nezakáže jeho lov a obchodování, ale umožní alespoň tyto aktivity regulovat.
V úmluvě CITES je už v současné době zařazeno patnáct druhů rejnoků a žraloků, mezi nimi například žralok bílý, žralok obrovský nebo rejnok manta. Dohoda je ale platná pouze pro mezinárodní vody a neplatí v případě, že země tato zvířata loví a prodává na vlastním území.
Mezinárodní svaz ochrany přírody teď pracuje na analýze populace zhruba čtyři sta různých druhů žraloků a členové Shark Specialist Group volají po okamžitém zavedení národních i mezinárodních limitů pro rybolov, které by navíc kompletně zakázaly lov ohrožených a kriticky ohrožených druhů.
