Hned na úvod neuctivá otázka: neměl byste ve svém věku spíš sedět s pivem u televize?
Někteří moji vrstevníci to udělali, už když jim bylo padesát. Mě by to zaprvé nebavilo, zadruhé je taková rezignace prvním krokem ke stáří a bolesti. Po padesátce se tělo hůř rozhýbává, jakmile přestanete, jde to s vámi z kopce. Můj recept zní: Ke sportu se prostě donuťte. Plavu, jezdím na kole, hrával jsem tenis, chodím po horách.
Jak vás napadlo vyrazit na oba póly?
Když jsem byl malý, maminka mi kupovala dobrodružné knížky o polárnících. Je neuvěřitelné, co s tehdejší výbavou dokázali. Na stará kolena jsem si chtěl splnit sen a zažít to, co kdysi oni. Dlouho jsem váhal, ale pak jsem si řekl: „Teď, nebo nikdy!“
Předem nám rozdali pytlíky, kde byl i toaletní papír, a na pólu jsme je museli odevzdat plné, abychom Antarktidu neznečišťovali.
