Lidské kosti. Spousta kostí vyskládaných na sebe. Tak moc a tak důkladně, že v podzemních hlubokých kavernách nechávají kolem sebe jen úzké průchody, jinak ale prostor vyplňují bezezbytku, od podlahy ke stropu. Obestupují všechny stěny. Je to zprvu mrazivá podívaná, hluboký dojem z ní však nepřetrvá dlouho. Morbidní senzace totiž rychle vyčerpává sama sebe.
Nedá se skrýt, že kosterní pozůstatky, které se zde nacházejí v tak ohromném množství, jsou deklasovány na jednoduché stavebnice. Tak trochu jiné skládačky, v nichž se stále tytéž dílky pravidelně opakují.
Když se 30. května 1780 zřítila opěrná zeď u hřbitova, vyvalila se do sklepení masa hnijících, nedávno pohřbených těl.
