Můžete to pojmout jako návštěvu turistického kýče, nebo jako prohlídku jednoho z nejromantičtějších zámků na světě. Neuschwanstein je každopádně místem, které nenechá chladným zřejmě vůbec nikoho. Jeho pohádková silueta korunovaná věncem věží je notoricky známá a posloužila například Waltu Disneymu jako inspirace pro zámek Sněhurky. Při výpravě na jeden z nejnavštěvovanějších zámků světa se však musíte obrnit trpělivostí.
Divadlo pro jednoho diváka
Neuschwanstein objevíte nad bavorským městečkem Füssen, zhruba sto kilometrů od Mnichova a nemusíte mít obavy, že byste ho nenašli. V sezoně ho denně navštíví v průměru 6 000 lidí a od jeho zpřístupnění veřejnosti už ho vidělo víc než šedesát milionů návštěvníků. První frontu vystojíte při příjezdu na odstavná parkoviště, druhou na vstupenky a třetí na prohlídku. Už první pohled na vysokou skálu, na níž se zámek tyčí, vám ale váš čas vynahradí.
Pro stavbu svého zámku si Ludvík II. vybral skutečně působivé místo. A přitom mu nešlo o to blýsknout se před návštěvami nebo honosně reprezentovat. Podivínský král stavěl zámky výhradně pro sebe. Budoval je v málo přístupných místech bavorského království a utíkal do nich před lidmi, aby se v romantickém prostředí oddával svým snům o středověku a germánských mýtech.
Králova fobie z lidí byla ostatně vyhlášená. Nejenže se odmítal účastnit jakýchkoli veřejných ceremonií, ale postupem času situace dospěla tak daleko, že v divadle, které se rozhodl navštívit, nesměl být kromě něj jediný divák. Takovýchto privátních představení se pro něj odehrály víc než dvě stovky.
Zámek Neuschwanstein v Německu
Zámek Hohenschwangau leží přímo naproti zámku Neuschwanstein. Pobývala v něm matka šíleného krále Marie Bavorská.
Kromě toho utíkal Ludvík II. do Neuschwansteinu před svou matkou Marií, která až do své smrti přebývala na zámku Hohenschwangau, a se kterou neměl dobré vztahy. Hohenschwangau stojí vzdušnou čarou jen několik stovek metrů od Neuschwansteinu a k prohlídce obou zámků můžete vyrazit z jednoho parkoviště.
Zadlužený král
Až popadnete dech po výstupu do prudkého kopce (případně se můžete nechat nahoru vyvézt kočárem taženým koňmi), otevře se před vámi nádherná vyhlídka rámovaná z jedné strany rovinou s poli a vesnicemi a ze strany druhé strmými skálami a roklemi.
I když se poloha Neuschwansteinu jeví z návštěvnického hlediska jako naprosto idylická, odborníci neustále sledují pohyb podloží a už několikrát se musely skalní stěny zpevňovat. Vlhké klima navíc neprospívá vápencovým průčelím, která se musí každých několik let renovovat.
Ludvík byl však myšlenkou na pohádkový zámek posedlý a trval na jeho postavení, ačkoli stavba, která začala roku 1868 (dokončená byla až v roce 1892 ve zredukované verzi), vyšla na šest milionů marek, což byla v tehdejší době horentní suma.
Není však pravda, že Neuschwansteinem král zruinoval státní pokladnu, protože stavbu financoval z privátních prostředků. Ačkoli se Ludvík topil v dluzích (byl tak zoufalý, že například naváděl své sloužící, aby vykradli banku a peníze mu přinesli), na zámku skutečně nešetřil.
Megalomanský projekt
Může se hoditPod oběma zámky jsou k dispozici parkoviště, kde za osobní auto zaplatíte 5 eur. Vstup do zámku Neuschwanstein vyjde dospělého na 12 eur, prohlídka zámku Hohenschwangau o dvě eura méně. Hlad uspokojíte mnohem levněji v nedalekém městečku Füssen. Za prohlídku stojí jeho historické jádro s malebnými uličkami. Značenou cestou se kolem zámku dostanete až k mostu Marienbrücke, který se klene přes hlubokou strž. Je odsud jedinečný výhled na celý zámek. |
Ačkoli se při jeho stavbě inspiroval středověkým hradem Wartburg a především operami svého velkého oblíbence Richarda Wagnera, Neuschwanstein poskytoval Ludvíku II. veškeré myslitelné pohodlí a přepych. Na stavbě zámku pracovaly tři stovky dělníků a stavělo se i v noci za svitu lamp. Spotřebovalo se 465 tun salzburského mramoru, 1 550 tun pískovce a téměř půl milionu cihel.
Ve všech více než dvou stech pokojích královského zámku se počítalo s centrálním horkovzdušným topením. Tekla zde teplá a studená voda a toalety měly automatické splachování. Sloužící přivolával král elektrickým zvonkem a měl sem dokonce zavedený i telefon. Jídla se z kuchyně přepravovala výtahem.
Pokud se rozhodnete vystát si frontu na vstupenky a prohlídku (můžete si koupit i audioprohlídku v češtině) a máte jen trochu smysl pro romantiku, interiér zámku vás ohromí. Jen na králově posteli pracovalo 14 řezbářů víc než čtyři roky, a až uvidíte její zdobnost, pochopíte proč.
Skutečně fascinující dojem vyvolávají trůnní a hudební sál, vyzdobené obrazovými cykly. U královy pracovny dokonce objevíte i malou umělou jeskyni, která vznikla opět z rozmaru pomateného panovníka. Hlavním motivem je labuť, kterou měl v erbu rod Schwangau, za jehož následníka se Ludvík II. považoval, a která je navíc symbolem čistoty.
Zámek Neuschwanstein v Bavorsku, v popředí most Marienbrücke
Záhadná smrt v jezeře
Král si ale svého vysněného zámku příliš neužil, protože jeho duševní choroba se neustále horšila a v roce 1886 musel být zbaven svéprávnosti. Stalo se tak poté, co komise odborníků vyslechla osoby z jeho okolí a vyhotovila posudek, ze kterého jasně vyplývalo, že král je "pomatený." Jeho podivínské chování se projevovalo už ve velmi útlém věku a bylo nejspíš podmíněno i dědičnou zátěží, protože duševní choroba propukla i u jeho bratra.
Ludvík například odmítal podřizovat se střídání dne a noci, takže vstával v osm večer, kdy posnídal, kolem druhé v noci obědval a k ránu večeřel. Postupem času se u něj začaly objevovat nesmyslné záchvaty vzteku, netajil se úmyslem skoncovat se životem, trpěl halucinacemi a nesnesl, aby se na něj kdokoli díval, takže lidé při rozhovoru s ním museli upírat zrak na podlahu. Svému služebnictvu dával nesmyslné příkazy a chtěl například, aby zařídili, aby měsíc svítil v jeho ložnici a nikoli na nebi.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
Po vyhotovení psychiatrického posudku zbavil soud krále svéprávnosti a ustanovil mu dva opatrovníky. Komise ho odvezla z Neuschwansteinu do zámku Berg, kde ho převzali do péče ošetřovatelé. Druhý den král po mnoha letech posnídal ráno a dopoledne byl se svým psychiatrem na procházce. Ten mu slíbil i procházku večerní a protože se král choval klidně, lékař odmítl doprovod dalšího personálu.
Když se však muži nevrátili ani po dvou hodinách, začalo pátrání a po dalších čtyřech hodinách byly objeveny jejich mrtvoly v jezeře. Zatímco královo tělo neneslo žádné známky násilí, obličej psychiatra byl poškrabaný a na krku měl známky škrcení. Nikdo neví, co se doopravdy stalo, ale předpokládá se, že se král chtěl utopit a psychiatr se snažil mu v tom zabránit. Při následné potyčce tak nejprve Ludvík utopil jeho a pak sám sebe.
