Snad nejoblíbenější je půlnoční štědrovečerní mše v Papežské kapli v bazilice svatého Petra, jejíž základní kámen byl položen v roce 1506 za papeže Julia II. Stavba tohoto architektonického skvostu si vyžádala více než sto let.
Kostel na Štědrý večer zaplní na 6000 věřících. A na Boží hod, 25. prosince v poledne, udílí papež z centrální lodžie baziliky, která je lemovaná deskami ze zeleného a tmavě červeného mramoru, před zaplněným Svatopetrským náměstím "Benedizione urbi et orbi" (požehnání městu Římu a světu). Je to tatáž lodžie, kde se letos představil nový papež.
Požehnání každý rok přihlíží více než 50.000 věřících. Letos poprvé po 26 letech nebude na balkoně stát Jan Pavel II., ale nově zvolený papež Benedikt XVI. Římané si ho váží, s láskou k jeho předchůdci se to však nedá srovnat.
Nezapomenutelným asi zůstane první požehnání Karola Wojtyly, který po neutuchajícím potlesku a volání věřících najednou pronesl: "Běžte se už naobědvat." Touto prostou větou prolomil strnulý ceremoniál neměnný po několik set let.
A jaká hudba provází vánoční mši v Chrámu svatého Petra? Skoro žádná. Akustika v této obrovské stavbě totiž není příliš dobrá. Za krásnými vánočními koncerty se však můžete vypravit například do barokního kostela svatého Ignáce z Loyoly.
Za jeslemi a vánočním stromem
Ale vraťme se do Vatikánu. Na Svatopetrském náměstí, které v 17. století postavil největší barokní umělec Říma Gianlorenzo Bernini, vám předvánoční atmosféru připomenou jesle. Stojí uprostřed 240 metrů široké elipsy, která dává celému prostranství grandiózní vzhled.
Jesle byly dlouhá léta v Itálii jediným symbolem Vánoc. Vedle nich stojí až do svátku Tří králů velký vánoční strom, který se v Itálii rozšířil až po druhé světové válce. Strom papeži každým rokem daruje jiná země. Z Česka sem dorazil na konci 90. let minulého století.
Půlnoční mše v Bazilice sv.Petra
Svátečně vystrojený je i široký bulvár Via della Conciliazione (Smíření mezi Vatikánem a sjednocenou Itálií) ústící na Svatopetrské náměstí. Ten tady však nebyl vždycky. Až do 30. let dvacátého století byl přístup k bazilice zčásti zakryt středověkou čtvrtí nazvanou Borgo. Nechal ji vybourat až Benito Mussolini. To se týká i průčelí na náměstí. Dnešní návštěvník může obdivovat něco, co například Masaryk v roce 1915 při své návštěvě Říma vidět nemohl.
Skvosty baziliky
Ale jsou Vánoce, a tak se pojďme podívat do míst, kde bude papež celebrovat půlnoční mši. Bazilika je sice obrovská, ale souměrná, takže si návštěvník v prvním okamžiku ani neuvědomí její rozměry. Je dlouhá 187 metrů, skládá se z jedenácti kaplí a pětačtyřiceti oltářů. Jdete-li středem baziliky směrem k hlavnímu oltáři, uvidíte na zemi kovové lišty, které ukazují, kam až svou délkou sahají jiné světové chrámy. Mezi nimi je i pražský Svatý Vít.
Nejznámějším a patrně nejcennějším uměleckým dílem je Michelangelova Pieta, kterou slavný sochař a malíř dokončil v roce 1499, když mu bylo pouze 25 let.
Dnešní bazilika vyrostla v místech, kde byl v roce 64 ukřižován svatý Petr. Tam, kde byl pohřben, dal císař Konstantin okolo roku 320 postavit předchůdce Svatopetrského chrámu. Ten dlouho chátral, až v roce 1452 papež Mikuláš V. rozhodl, že nechá starý chrám, ze kterého se stala prakticky ruina, přestavět.
Bazilika nyní nese rukopis několika generací nejgeniálnějších italských umělců. Původní projekt vypracoval Bramante, po jeho smrti přišel na řadu slavný renesanční malíř Rafael. Větší stopy po sobě zanechal třetí architekt - Antonio da Sangallo. Rozhodující obrat přišel v roce 1547, kdy byl vedením stavby pověřen Michelangelo. Ten je autorem obrovské kupole vysoké 132,5 metru. Sám ji však nikdy neviděl, protože byla dostavěna až 25 let po jeho smrti. Bazilika byla vysvěcena v roce 1626.
Pokud se chystáte na půlnoční mši, připravte se na to, že vstup provází přísná bezpečnostní opatření, která v Itálii platí od roku 2001. To vám snad dojem z půlnoční mše nezkazí.
 Vatikánský skvost. Bazilika svatého Petra, jeden z vatikánských symbolů, je dlouhá 187 metrů a skládá se z jedenácti kaplí a pětačtyřiceti oltářů. |
Půlnoční mše v Bazilice sv.Petra ve Vatikánu |
