Za duchy starých Keltů v okolí Kašperských Hor

aktualizováno 
- Dnes mnoho lidí opět v sobě cítí keltské geny, miluje menhiry a kameny vůbec či vnímá ducha starých Keltů. Tento národ tady byl, alespoň někde a Sedlo nedaleko Sušice patří k místům těmito předky řádně pošlapaným.

Není to sedlo, nýbrž vrch dříve obydlený, dnes však zalesněný, jelikož sedlo ve staré češtině znamenalo sídlo. Dosahuje 902 metrů nadmořské výšky a leží nad vesničkou Albrechtice, kde kostel podle tradice postavený na místě dávného dřevěného Božího chrámu prošel během oprav několika stavebními slohy, takže je dnes barokní. Pěšky se do Albrechtic dostanete po značce ze Sušice vedoucí kolem památníků na Žižkově vrchu.
Vrcholek Sedla romanticky lemují skaliska a pokroucené kmeny borovic. I předkové odsud viděli hřeben za hřebenem lesnatých hvozdů, pravděpodobně bez věžiček hradu u Kašperských Hor. Pobývali zde v pozdní době halštatské až pozdní době laténské a hradiště, které zabíralo plochu zhruba 400 krát 1310 metrů, vtipně využívalo skály, zvyšující jeho obranyschopnost.
Patřilo k největším a je možné, že Ptolemaios pod jménem Setuakaton, místo dříve zvané i Gabreta, má na mysli - právě dnešní Sedlo. Výzkumy na počátku třicátých let potvrdily, že hradiště sloužilo nejspíše k ochraně zlatých nalezišť, kterých se v okolí nachází několik, zejména na řece Otavě.
Případně jako správní středisko, anebo místo, kam se lze uchýlit před nepřítelem. Nálezy archeologů prozrazují, že sláva místa nekončila s odchodem Keltů z Čech. Nepochybně ještě později sloužilo slovanským kmenům a existuje také německý název místa: Helfenstein.
Vyhlídka je zde malebná, krásná i v dešti. Upravil ji - jak napovídá deska na místě - pan Jelínek, který sem často chodil a zemřel v pouhých čtyřiceti sedmi letech. Před lijavcem pak ochrání přístřešek.
Sestup je strmější než výstup a cesta pokračuje krajinou opuštěnou, krásnou k zadumání.
Více lidí potkáte až před hradem Kašperkem, neboť z Kašperských Hor sem míří jeden ze základních výletů.
Z názvu zaznívá Karlsberg, a tudíž Karel; v našich končinách nejznámější je Čtvrtý. Nechal hrad vystavět roku 1356 Vítu Hedvábnému.
Obě zdaleka nápadné věže propojují hradní komnaty. V patře pobýval hradní pán, hosté a služebnictvo museli o patro výš. Tehdy ovšem přístup do hradu umožňoval padací most z hradního ochozu na rozdíl od dnešního vstupu druhou hradní branou.
Když po třicetileté válce se bořily pevné hrady na pomezí Čech, Kašperk odolal - byl v té době už pustý. Přesto prý není v Kašperských Horách mnoho stavení, kde by ve zdech nebyl alespoň jeden jeho kousek.
Zajímavostí Kašperských Hor je, že nikdy nemívaly hradby, leda brány, které však zmizely kolem roku 1840. Na náměstí ve svahu jižně od kostela stával od roku 1630 pranýř. Když josefínské reformy omezily potupné tresty, ztratil uplatnění. Na počátku 19. století se přestěhoval na úpatí Šibeničního vrchu a přeměnil se v boží muka. V roce 1962 je však porazil traktorista. Trvalo dlouho, než byla opět restaurována.
Necelých deset kilometrů odsud je další místo s keltskou tradicí. Polovinu cesty ušetříte, když popojedete do Nicova, případně k samotě Popelná. Tabule před horským hotelem upozorňuje na minimuzeum nápisem: "Keltové, obři, zlato."
K obřímu hradu na ostrohu nad říčkou Losenicí stoupá prudký krpál. S tisícem nadmořských metrů se místo řadí k nejvýše položeným pravěkým stavbám v Čechách. Zdaleka upoutají mocné valy, mezi které se vstupovalo přírodní skalní branou. Místo pravděpodobně bývalo svatyní, což by potvrzoval takzvaný Kamenný stůl na vrcholku. Mohl být i oltářem. Anna Bauerová ve své "keltské encyklopedii" připomíná, že na podobných místech v dávné Galii se scházeli druidové. Poutníkovi by na vrcholku dozajista posloužila vhodná informační tabule.
Ubytování lze sehnat v penzionu v Albrechticích, v horském hotelu v Popelné, případně v soukromí v Kašperských Horách. Vhodným průvodcem je turistická mapa Kartografie Praha: Šumava-Klatovsko.
Autor:

Nejčtenější

V Africe vyfotili vzácného černého levharta. Prvního po 110 letech

Britský fotograf Will Burrard-Lucas zachytil v keňském parku Laikipia...

Britskému fotografovi Willu Burrardovi - Lucasovi se v Africe povedl náramný kousek. Podařilo se mu vyfotit vzácného...

Byl to asi nejhorší James Bond, přesto naučil turisty lyžovat v Mürrenu

Díky za všechno, Mr. Bond.

Možná by se měl tento slavný snímek jmenovat spíše Ve službách švýcarskému turismu, než Jejímu Veličenstvu, neboť agent...

Slavný cestovatel Miroslav Zikmund slaví sto let, svůj věk bere jako dar

Miroslav Zikmund

Při dvou cestách projel Miroslav Zikmund Asii, Afriku i Ameriku. Je absolutní systematik, jeho život má pevně daný...

KVÍZ: Lidé pro ně i umírají. Jak dobře znáte státní vlajky?

Ilustrační foto

Jsou jedním z nejvýraznějších symbolů každého státu. Některé vlajky pozná na první pohled téměř každý, jiné se dají...

Varhánky i v poledne? Víme, kde v Kitzbühelu hledat nejlepší trasy

Alpské kouzlo sjezdovek v rakouském Kitzbühelu

Kitzbühel, to není jen Hahnenkamm, na kterém se jezdí slavný sjezd, ale také pestrý výběr z 230 kilometrů sjezdovek....

Další z rubriky

OBRAZEM: Noční můra pro vegetariány. Řezníkův hotel je poctou klobásám

Tady najdete klobásy úplně všude. Na zdích, polštářích, visí tu i ze stropu....

Tady najdete klobásy úplně všude. Na zdích, polštářích, visí tu i ze stropu. Dokonce i mýdlo má tvar klobásy. Německý...

OBRAZEM: Dvacet míst, kam se nikdy nepodíváte, i když stojí za to

Ostrov North Brother, USA: Méně než kilometr od manhatanského shonu leží tajmný...

Na světě jsou místa, kam chtějí skoro všichni. A pak jsou taková, která lákají jen hrstku turistů, protože jsou děsivá,...

Měkké zlato z Tuniska. Podívali jsme se, jak se sklízí nejlepší datle

Datle v tuniském Tozeuru patří mezi nejlepší na světě.

Zima je období, kdy se na našem stole objevuje sladká pochoutka v podobě oválných červenohnědých bobulí. Nejlepší datle...

Najdete na iDNES.cz