Z &H: V Bagdádu nebyl nikdy mír

  8:44aktualizováno  8:44
Bagdád - město válek nebo pohádek Tisíce a jedné noci? Tak iráckou metropoli nazvali v 60. letech slavní českoslovenští cestovatelé Hanzelka a Zikmund. Byla to doba, kdy turisté v tomto městě hledali zlatou mešitu, ktesifonský oblouk, biblický Babylon či Ninive. Jaký vlastně byl tehdejší Bagdád?

Jiřího Hanzelku a Miroslava Zikmunda ovlivnila atmosféra města Hárúna ar-Rašída natolik, že knihu o cestě na Střední východ přes Sýrii, Jordánsko, Irák, Kurdistán a Kuvajt pojmenovali Tisíc a dvě noci.

"V Bagdádu jsme se přitom zastavili hlavně kvůli práci na reportážích," vzpomíná Miroslav Zikmund. "Seděli jsme v pronajatém domě a psali a psali, až se z nás kouřilo. Ani jsme neměli čas vytvořit si s místními lidmi nějaké trvalejší kontakty, navázat přátelství. To se podařilo až v Kurdistánu."
 
Tehdy byl všude Kásim
Do Bagdádu vjela expedice dvou tatrovek červené a modré - právě na Nový rok 1960. Irák tehdy žil ozvěnami převratu ze 14. července roku 1958, který přinesl zemi samostatnost a nového vůdce generála Abd el-Karíma Kásima.

"Chodili jsme po Bagdádu doslova zaplaveném obrazy Kásima. Díval se ze všech průčelí kin, z obchodů, z nároží, z autobusů, z hotelových hal, z výkladních skříní, z kdejakého kouta. Neminul den, aby několik jeho fotografií nevyšlo ve všech novinách. Když náhodou někoho slavnostně nepřijímal nebo někde neřečnil, musel být v pravém horním rohu první stránky aspoň oficiální portrét vůdce s příslušným titulem," popisují Kásimův kult cestovatelé.

Dostalo se jim i toho privilegia setkat se s nejvyšším iráckým představitelem. V exkluzivním dvouhodinovém rozhovoru, který jim poskytl, prorokoval, že za pět let bude Irák patřit k nejvyspělejším zemím světa.

Lehnou poklady Bagdádu popelem?

Starověká Mezopotámie a bombardéry

"To nám připadalo nepředstavitelné. Jako kdyby chtěl Kásim rozšířit sbírku příběhů Tisíce a jedné noci o další ... když pak nastala noc druhá po tisící," parafrázuje Zikmund pohádky. Odhad světoběžníků se ukázal jako velmi přesný. Krátce nato byl totiž ministerský předseda Kásim svržen a popraven. S ním padla i vojenská a politická elita a na jejich místo nastoupili vítězové puče. To už Hanzelka se Zikmundem pluli Jihočínským mořem z Jakarty do Tokia.

Písečná bouře
"Z Bagdádu mám zážitky krásné i děsivé. Spoustu času jsme okouzleně trávili s Jiřím Hanzelkou v bagdádském muzeu. Dnes, když čtu zprávy a dívám se na televizi, tak trnu hrůzou, že budou zničeny památky, které přežily celá tisíciletí. Všude kolem se objevují nejstarší sídla, nejstarší zbraně, nejstarší písma a nástroje, nejstarší vědy i nejstarší bohové. Mám strach, že památky z muzeí nikdo neukryl a architektonické skvosty se při dělostřelbě nebo při náletech mohou sesypat jako hromádka karet, i když nebudou cílem útoků. Je mi líto samozřejmě nevinných obětí války, ale i tyto historické ztráty budou nenahraditelné," říká Miroslav Zikmund.

Jeho děsivé zážitky z Bagdádu se také vztahují k prašné bouři.

"Začalo to jako červenohnědý soumrak hodinu po ránu. Starousedlíci zavírali a těsnili okna. A pak to nízké červenohnědé nebe padlo na Bagdád. Nebylo vidět dál než na patnáct metrů. Rty byly najednou suché, v nose to pálilo, všude se usazovala vrstva červenohnědého prachu. Po stole i po dlaždicích jsme mohli psát prstem. Expozimetr se ani nehnul, podle něj byla tma. Obyčejné žárovky svítily modře, potkávací světla automobilů taky modře a mlhovky, odjakživa žluté, byly najednou zelené. Mračno prachu nad městem působilo jako filtr, který ze slunečního spektra vykuchal celý střed a nechal jen červený a modrý konec," vzpomíná Zikmund na překvapení, které jim připravil jarní Bagdád.

Počasí podle Miroslava Zikmunda připraví nyní nejedno překvapení i americkým vojákům v Iráku. "Nedokážu si dost dobře představit, jak budou vojáci s celou výzbrojí trávit v Iráku duben a květen. My jsme se v tom vedru potili v šortkách a jejich plná polní váží padesát až sedmdesát kilogramů," uzavírá Zikmund a vrací se raději ke vzpomínkám na mírový Bagdád.



Miroslav Zikmund vzpomíná na Bagdád

Mír zde nikdy nebyl
Václavským náměstím Bagdádu byla třída Hárúna ar-Rašída. V roce 1917 ji městem prorazili místodržitelé Vysoké porty, cařihradských sultánů. Táhne se Bagdádem od jihu k severu, rovnoběžně s nedalekým Tigridem. Oč je užší než Václavské náměstí, šířkou stačí sotva na čtyři vozy vedle sebe, o to je delší. Ale dlouhá je mnoho kilometrů. Je to páteř dvacetikilometrového Bagdádu.

Život a zábavu obyčejných lidí na Rašídově třídě popisovali Hanzelka a Zikmund v cestopise Tisíc a dvě noci takto: "Rašídka je i třídou biografů. Jsou tu moderní kina cineramická a panoramatická a cinemaskopická a všelijaká jiná, stereofonní zvuk, koberce, chlazený vzduch a vycpaná sedadla, ale sem Bagdád nechodí, sem chodí jen hosté z daleké ciziny a bohatí hostitelé těchto hostí. Lidové biografy - a těch je víc - jsou jako Ponrepo."

" V tom, kam jsme právě zapadli, si chlapi z předměstí berou jízdní kola až do sálu a stavějí je pod plátno, aby je měli pořád na očích. Asi uprostřed dělí sál dřevěná ohrada, aby si ti, kdo za dvacet filsů - našich čtyřicet haléřů chodí lízat plátno, potají při představení nepřelezli na dražší místa dozadu. Ženy v přízemí není vidět, i ve věku biografů je korán drží zkrátka. Buď sedí doma, nebo si smějí koupit dražší lístek do vyhrazeného prostoru na balkoně."

"Přehrady koránu padají jenom v drahých kinech. V pořádném bagdádském kině hraje publikum společně s filmem. Fandí se, radí, hvízdá a křičí, celé hlediště jedním hlasem spílá zrádci a varuje hrdinu před nástrahou, divák dvě hodiny miluje a nenávidí. Téměř celý svět se chodí do biografu dívat. Bagdád chodí do kina žít.“

Jako správní automobilisté si cestovatelé pochvalovali, že je benzin v Iráku doopravdy levný. Za sto filsů - tehdejší dvě československé koruny - ho koupili čtyři a půl litru. "Ale kde jinde už by měl být levnější než v zemi, z jejíchž hlubin tryskají takové řeky ropy! Proto ani taxikáři nejsou v Iráku zvyklí na benzinu šetřit. Ustavičně se prohánějí po ulicích Bagdádu a zákazníky loví za jízdy," všimli si.

"Bagdád, město mnohokrát založené a mnohokrát zničené. Jeden z jeho zakladatelů, abbásovský chalífa Mansúr, mu dal krásné jméno: Medínet es-Sálam. Město míru. Bylo to jenom jméno. Sám Mansúr obehnal město trojitou hradební zdí. Mír nebyl nikdy v Bagdádu ani před Mansúrem, ani po něm." Takto překvapivě aktuálně charakterizují Bagdád Jiří Hanzelka a Miroslav Zikmund v cestopise vydaném v Praze roku 1967.

Spirálovitý minaret patřící k mešitě v Samaře zatím odolal všem válečným konfliktům

Chrám v Hatře nebyl při bombardování v předchozích válkách zasažen, ale otřesy půdy značně rozrušily statiku asyrské stavby

Ištařina brána byla součástí dvojitého okruhu hradeb ve starověkém Babyloně

Tržiště v Bagdádu objektivem cestovatelů. V metropoli se zdrželi delší dobu hlavně kvůli práci na reportážích. Fotografie prozrazuje, že se způsob tamního života od šedesátých let příliš nezměnil.

Dnes již zesnulý Jiří Hanzelka za volantem legendární Tatry 805. S tímto vozem absolvovali s Miroslavem Zikmundem v letech 1959-1964 svou asijskou cestu. Kromě Bagdádu se zastavili také ve městě Basra.

Návrat z asijské cesty. Miroslav Zikmund a Jiří Hanzelka za pět a půl roku najeli kolem 76 000 kilometrů a navštívili například Blízký východ, Indii, Nepál, Japonsko. Kromě památek je jako správné automobilisty nadchly v Iráku ceny benzinu.

"Chodili jsme po Bagdádu doslova zaplaveném obrazy Kásima. Díval se ze všech průčelí kin, z obchodů, z nároží, z autobusů, z hotelových hal, z výkladních skříní, z kdejakého kouta," vzpomíná Miroslav Zikmund na kult tehdejšího iráckého vůdce.

Autoři: ,
  • Nejčtenější

Dvacet hodin ve vzduchu. Padesát statečných poletí z New Yorku do Sydney

Letadlo australské aerolinky Qantas se chystá na nejdelší let v historii. Podnikne téměř dvacetihodinovou cestu z New...

Tak vypadala minulost. Dnes se do Krušných hor vrací krása i zašlá sláva

Krušné hory už dávno nejsou zkroušené. Ba naopak. Jsou tajemné, báječné a tak trochu neobjevené. Těžce zkoušené přírodě...

Šanghaj není jako Brno. Netradiční pohled na život v čínské metropoli

Navštívit Šanghaj je něco jako jet na seznamovací kurz na škole. Probudí ve vás zvědavost, poznáte plno nového a...

Dokonalé letiště pro milovníky létání. Do Curychu můžete vyrazit i bez kufru

Mezinárodní letiště Curych-Kloten spojuje Švýcarsko se 170 destinacemi ve více jak šedesáti zemích světa. Za špičkový...

Braniborskem po zchátralých sanatoriích. Sovětská vojska nahradila zkáza

Ve starých vojenských městech a nemocnicích sovětské armády v Braniborsku je všechno, co hledáte. Tedy pokud hledáte...

Premium

Náš kluk umí. Otec talentu Hložka o plánech i batůžku za padesát tisíc

Minulý týden ho v tramvaji načapal revizor: „Lístek, prosím.“ Adam Hložek, sedmnáctiletá fotbalová raketa, zčervenal....

Premium

Sex je snadno dostupný, ale nevěra ještě není důvod k rozchodu

Tolerance je podle něj jen povýšenecký postoj k druhému a vytváří korupční prostředí, proto do partnerských ani jiných...

Premium

Chci chlapa, co má větší koule než ego, říká svobodná matka Nikol Štíbrová

Před pár dny oslavila třiatřicítku a cítí se šťastná a spokojená. Nebylo to ale zadarmo – moderátorka a hvězda...

  • Další z rubriky

Dvacet minut a pauza. Hoďte se do klidu v největším termálním jezeře Evropy

Není to od nás daleko. V maďarském Hévízu můžete zažít dokonalý relax protkaný neopakovatelnou atmosférou. Však bylo...

Po stopách dědečkovy válečné cesty. Vnučka chce na vespě dojet do Afriky

Američanka, která žije v Praze, se vydala napříč Itálií. Sama, na vespě, kterou koupila pár dní předtím. Téměř bez...

Marocká metropole Rabat. Příjemné město uhrane pevností v maurském stylu

Marrákeš, Casablanca, Fez. Tato tři města asi napadnou člověka, který se chystá do Maroka, nejdříve. Za návštěvu však...

Premium

Za nejdivnějším obrazem světa: akvazorbing i olizování prasete se závojem

Galerie Prado v Madridu je na tom podobně jako Eiffelovka či Koloseum. To jsou totiž památky, kam se musí „povinně“...

Prostorné 2+1 s balkonem
Prostorné 2+1 s balkonem

Palackého třída, Pardubice - Zelené Předměstí
3 300 000 Kč

Najdete na iDNES.cz