Jen tak mimochodem, Rakousko v létě už dávno není dovolenkovým outsiderem. Ty tam jsou doby, kdy jsme před deseti lety hledali na výšlapu k vrcholům otevřené horské chaty a lanovka jezdila v údolí jedna jediná.
Dnes patří letní dovolená v Rakousku k rovnocenným hráčům na trhu. Možná dokonce k tomu dražšímu, co lze vůbec v Evropě momentálně pořídit. Nejrůznější lokality a střediska sbírají prestižní ocenění, padají tu návštěvnické rekordy, počty turistů se geometricky zvyšují.
A Wilder Kaiser má mezi nimi opravdu výsadní postavení.
Kde se neutlučete nudou
Wilder Kaiser-Brixental leží v Tyrolsku, řeklo by se na dohled rakousko-německých hranic. Nějakých 500 kilometrů od Prahy, sto kilometrů od Mnichova, jedenáct kilometrů od hraničního Kufsteinu na dálnici A12. Opravdu výhodná pozice.
Popravdě řečeno o Wilder Kaiser jsem vůbec nestála. Ani trochu. Vlastně jsem ani tak nějak netušila, že mezi Kufsteinem a Kitzbühelem je ještě něco, co by stálo za prozkoumání. Roky jsem to tu míjela naprosto bez povšimnutí na cestě k rakouským ledovcovým oblastem. Ale pak se narodily děti.
S manželem jsme začali hledat přívětivé místo, kde bychom nestrávili transportem na vrcholy dlouhé desítky minut, ale maximálně čtvrt hodiny. Kde by pro děti bylo zázemí, výhody, nepřeberné množství aktivit. Kde bychom se my dospěláci nemuseli utlouct nudou.
A pak jsme objevili tenhle tytorlský ráj, o kterém jsme neměla ani ponětí. Je to takový skutečný letní „kolotoč“. Spojená údolí čítající několik obcí (Going, Ellmau, Scheffau, Söll, Itter, Hopfgarten, Westendorf, Brixen) vytváří uzavřený ovál, v jehož středu se vzdouvá část Kitzbühelských Alp. Pohoří, které je v létě rozsáhlým zážitkovým rájem pro děti i dospělé.
Kolik NEJ lze vměstnat do jednoho místa
A pak je tu masiv, kvůli němuž sem váží cestu evropské televizní týmy a filmové produkce a jehož obejití patří k zásadním túrám v Alpách. Celkem 65 kilometrů, pět dnů a pět tisíc výškových metrů obkružuje jeden z nejfotografovanějších horských hřebenů v Rakousku - Wilder Kaiser.
Pro naše děti je středobodem Ellmau, jedno z městeček, kde bydlíme a kde se mimochodem natáčí slavný německo-rakouský seriál Doktor z hor. Pro mě je ale Wilder Kaiser zajímavou směskou nejrůznějších NEJ, která si jen dokážu představit.
Tak například - najdete tu nejdelší „bosonohou“ stezku v Rakousku (rozuměj - chodí se tu bosky, zážitkový svět Hexenwasser). Jednu z nejfilmovanějších obcí v Rakousku (Ellmau). Nejvýše položenou otáčivou restauraci v Rakousku (na Hohe Salve). Nejvýše položený kostel tamtéž. Nejstarší horský zážitkový svět v Alpách (Hexenwasser). Nejkrásnější vyhlídku Tyrolska s pohledem na 73 třítisícovek (Hohe Salve). Největší horský zážitkový region v Rakousku (celá lokalita). Největší oblast na světě spolu s Kitzbühelem pro E-Bike (čili elektrokola).
Mimochodem tu najdete také jedno ze tří největších lyžařských středisek v Rakousku. A podle hlasování 50 tisíc lyžařů jde hned o druhé nejlepší lyžařské středisko v Alpách vůbec pro rok 2016. To jen tak pro připomenutí.
O skákání na trampolíně a domečku na kuří nožce
Lyžování v letním parnu samozřejmě nepadá v úvahu. My máme dnes na programu horské kolo. Dohromady 400 kilometrů tras nemáme šanci projet, s malými dětmi za zády nám bohatě stačí menší cyklistická porce. Je právě deset hodin, dole pod lanovkou čile kvete obchodní ruch na místním bleším trhu a my vyvážíme kola a ratolesti v různém věkovém složení na Brandstadl do 1 650 metrů nad mořem.
Mého manžela snad nejvíce zajímá, jak dostaneme horská kola s dětskými sedačkami do lanovky. Dostaneme. Rakušáci jsou i na objemnější „zavazadla“ připraveni.
Brandstadl je pro hodně návštěvníků srdcová záležitost. Ale ne pro mě. Mě mnohem více okouzlil osamělý vrchol Hohe Salve. Magická zakulacená hora, naprosto atypická v porovnání s okolními hřebeny. Ale Brandstadl si naše děti zamilovaly.
Nahoře na plochém vrcholu totiž našly svůj dětský svět. V lese za dřevěnými hradbami ukrytý přírodní „císařský“ ráj dokáže opravdu nadchnout a i naprosto nehraví rodiče najednou začnou létat letadlem, prozkoumávat schovávačky, snažit se vecpat do otáčivého domečku na kuří nožce nebo vyskočit co nejvýše na zabudované trampolíně právě tak, aby se za nimi na fotce objevila nepřekonatelná monumentálnost masivu Wilder Kaiser. Přiznávám, i já skáču.
Horských zážitkových světů je v této tyrolské oblasti celkem šest. Každý je jiný, s jinou náplní. Mě dostal ten nejstarší, který začal vznikat jako první v Rakousku před 15 lety z nápadu několika lidí, mimo jiné i šéfa místních lanovek Waltera Eisenmanna.
Dobrá radaVyžádejte si od ubytovatele tzv. návštěvnickou kartu (Gästekarte), pokud ji nedostanete automaticky. Umožní vám slevy na lanovky, do bazénu a na řadu jiných atrakcí a zážitků. Noste ji všude s sebou. |
Hexenwasser neboli „čarodejnická voda“, to je na šedesát zastávek, stanic, které se točí výhradně okolo horské vody a vede k nim nejdelší „bosonohá“ stezka v Rakousku. Prostě se zujete, strčíte boty do vtipné úschovny a vyrazíte.
A pak se donekonečna vy i děti máčíte a cachtáte a cákáte a plníte úkoly v průzračně čisté vodě v pitné kvalitě (u některých úkolů lze rovnou pít) a vlastně se vám vůbec nechce na výšlap, který byl původně v plánu.
Jak se nebát krav
My jsme ale stále na kolech. Vyjíždíme z Brandstadlu po šotolinové cestě, která kopíruje sjezdovku, a míříme na vedlejší vrchol Hartkaiser. Tamní zážitkový svět Ellmi ́s Zauberwelt je taky motivace, jak udržet děti v sedačkách a v sedlech.
Po příjemném sjezdu narážíme na zákaz. Kola dále nesmí. Vedlejší náhradní cesta ale vrchol míjí a padá přímo do údolí. Je rozhodnuto. Vracíme se na Brandstadl. Nutno podotknout, že výšlap nahoru s patnáctikilovou dětskou zátěží patří k tomu vymazlenějšímu, co jsem kdy šlapala. Nedivím se, že jen minimum „šílenců“ jede stejným směrem.
Na Brandstadlu se dělíme na dvě skupiny. Ta dětská vyráží do výtvarné dílny, která v zimě slouží jako základna lyžařské školy, chlapská obrací kola a dává sólo sjezd do údolí. Čtrnáct kilometrů, po šotolině, někdy v úzkých zatáčkách tak pro jednoho (pozor - část stezky, kde je zákaz kol, pro kola s dětmi na sedačkách opravdu není), jindy mezi kravami. Jednoduše - chlapi sobě.
O dobrém jídle a ranním pohledu na Grossglockner
A pak je tu to jídlo. To tak nějak k Alpám prostě patří. Namazat si s sebou nahoru rohlík je vysloveně škoda. Tady najdete na padesát horských chat a další desítky podniků dole v údolí. A neochutnat jejich nabídku se rovná téměř společenskému faux pas.
Zapomeňte ale na uniformní, neautentické restaurace s hranolky a kuřecím řízkem. Tyrolsko je regionem, kde se snaží co nejvíce vařit z lokální produkce typická, neošizená jídla: špek, domácí chléb, maso z místní zvěře, dary lesa. Mléko od místních sedláků je tu základní surovinou.
Upřímně říkám - jsem totálně nemasový typ. Ale osobně jsem se zamilovala do salámu z místních jelenů a kamzíků. Jako jediný v celé oblasti ho nabízí penzion a Gasthof „Jägerwirt“ ukrytý vysoko na stráních nad městečkem Scheffau.
Restaurace v nadmořské výšce 886 metrů stojí na úpatí masivu Wilder Kaiser s výhledem, který krájí bližší i vzdálené vrcholky jako máslo. Majitelé Andreas Salvenmoser a Martin Schipflinger to vzali za dobrý konec. Čerstvé jídlo vaří bez chuťových „zesilovačů“ a chemických přísad, každý den přichází s novými nápady obměněné podle sezony a navíc několik ocenění k tomu. Už chápu, proč i v zimě hosté váží v podstatě dobrodružný výjezd z údolí na zdejší horské zasněžené pastviny.
Užít si tu můžete i snídaně na vrcholu. Pro lenivé je snadno dosažitelný čarovný kopec Hohe Salve. Vyvezete se lanovkou nahoru do 1 829 metrů nad mořem a pak se usadíte na nejvýše položenou otáčivou terasu v Rakousku s nejkrásnějším výhledem v Tyrolsku. Odtud uvidíte více než sedmdesát třítisícovek!
Číšnice vám naservíruje domácí jahodovou marmeládu, volská oka z domácích vajec, domácí chleba i špek a vy mlsáte, otáčíte se, obdivujete Grossvenediger, Vysoké Taury, Zillertal, Grossglockner. A koukáte na paraglidisty, jak rozevírají svá křídla a vydávají se na výlet nad jedním z nejhezčích regionů Alp.

Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
Může se hoditNejvětší zážitkový alpský svět Co ještě vyzkoušet Co ještě? Web Jak se tam dostat: Jak jezdí lanovky: Kolik to stojí Pozor - v období od 30. 9. do 5.11. 2017 jezdí děti do 15 let zdarma, pokud si jeden rodič koupí minimálně třídenní "Wanderpass". Ceny ubytování: |