"Oedosen je tak malý, že prakticky všechno, co můžu vidět, je strop, a to je opravdu nepříjemné," popisuje student tokijské univerzity Johei Kawana. "Slyšel jsem, že z nějakého důvodu udělali dveře trochu vyšší než v jiných soupravách a stropy trochu nižší, což byla velká chyba. Nastoupit trvá jen vteřinu, ale vaše cesta může trvat několik minut."
Kawana, vysoký 190 centimetrů, ví o čem mluví. Velkou část svého života totiž strávil přizpůsobováním se věcem, které byly vyrobeny pro mnohem nižší postavy. "Na střední škole jsem byl už tak vysoký, že lavice a židle byly pro mě příliš malé. Měl jsem z toho takové bolesti zad, že jsem často musel chodit k lékaři na
masáže," vypráví Kawana.
Nedávno se objevily zprávy, že dlouho předpovídaný demografický pokles v Japonsku se začal stávat skutečností, což dokazuje rekordně nízký počet dětí vstupujících na základní školy od roku 1946. Často opomíjena je však další skutečnost, ve které Japonci rychle vyrovnávají náskok Západu: výška. Podle statistických údajů ministerstva školství se průměrná výška 11letých japonských dětí za posledních 50 let zvýšila o 14 centimetrů. Výška dívek, které v tomto věku rostou rychleji, vzrostla dokonce ještě více. Za příčinu tohoto vývoje se většinou
považuje zlepšení výživy a likvidace dříve obvyklých infekčních onemocnění v období poválečného hospodářského rozvoje Japonska.
Celá řada studií ukazuje, že zároveň s rostoucí výškou se změnilo také vnímání ideálu krásy a lidského těla. Tento módní trend dokazuje ostatně i letmý pohled na Japonky štíhlé jako proutek, které vystupují v oblíbených televizních zábavných
pořadech. "V uplynulých 20 až 30 letech vzrostla průměrná výška o pět
centimetrů, což bylo založeno na rychlejším růstu lidí narozených mezi lety 1940-1960," vysvětluje Makiko Kouči, antropolog z národního institutu biologických věd. "Tělesná váha mužů zůstala stejná jako výška, což znamená že konstituce mužů se nezměnila. Tělesná váha žen se nezvýšila stejným tempem jako jejich výška,
výsledkem je to, že ženy jsou dnes mnohem, mnohem štíhlejší."
Vysocí mladí Japonci si však stěžují, že japonská představa o sobě samých jako malých lidech neodpovídá realitě, což má často za následek nepříjemnosti a nepohodlí. Nejzřetelněji je to vidět v obchodech s oblečením, které nabízejí jen omezený sortiment vysokým zákazníkům. Problém se přitom netýká jen šatů, ale i
nábytku, automobilů, sedadel ve vlacích nebo v metru a podobně.
Dostatečnou kompenzací za všechny potíže je pro mnoho vysokých mladých lidí závist okolí. "Měla jsem opravdu komplexy kvůli své výšce, ale teď už žádné nemám," tvrdí 19letá studentka, která měří 174 centimetrů. "Na ulici se za mnou někdy lidé otáčejí a prohlížejí si mě od vrchu dolů, což je trochu nepříjemné. Ale muži i ženy mi neustále říkají, jak mi závidí. Ptají se mě, jaké je moje tajemství, které mi pohlo vyrůst - zda jím hodně masa nebo hodně spím," dodává s úsměvem.
