„Bylo to to nejhorší, co jsem za celou dobu třetí říše viděl. Bylo to Dantovo peklo. Nevěděl jsem, kam se obrátit, kam jít. Brodil jsem se bankovkami, drobnými, drahými kameny, šperky, šatstvem,“ napsal SS-Hauptsturmführer Franz Stangl, když 28. srpna 1942 převzal velení ve vyhlazovacím táboře Treblinka II.
V té době už „továrna na smrt“ fungovala přes měsíc a v rámci operace Reinhard sloužila k vyhlazování převážně polských Židů. Ti sem byli transportováni vlakem z varšavského ghetta nebo z jiných ghett a koncentračních táborů v okupovaném Polsku. Původně Treblinka I vznikla jako tábor nucených prací v létě 1941. Za rok však nacisté areál rozšířili a vybudovali Treblinku II.
Některým se podařilo v nastalém zmatku uprchnout a přežít. Byli mezi nimi také Češi Richard Glazar a Karel Unger.


















