Vulkány? A v Čechách? Jistě, jako z učebnic

aktualizováno 
- Sopečný kužel vrhá stín na rozlehlou planinu. Úbočí lemují zbytky lávové strusky, u temene kopce se skrývají v nánosech naváté hlíny obrovité balvany. Stromboli, Svatá Helena? Nebo Vesuv?
Kdepak. Komorní Hůrka, nejmladší sopka ve střední Evropě.

Čedičový vrch představuje učebnicový příklad, že i v geologicky malátném Českém masivu lze sledovat vzrušivé pozůstatky sopečné činnosti.
Komorní Hůrku najdete v západním cípu republiky, v ústí Ašského výběžku. Lemují ji lázeňská města kdysi světoznámých jmen, která těží z bohatých pozůstatků vulkanické aktivity: minerálních pramenů a výdechů oxidu uhličitého.

Vulkán, který okouzlil Goetha
Komorní Hůrka není žádná velehora. Když pojedete od nedalekých Františkových Lázní, stěží uvidíte její vrcholek za nízkou chatkovou zástavbou - po červené po svahu kopce vzhůru.
To, co se jeví jako tisíckrát zmenšený kráter Ruwenzori, není žádný sopečný kráter. Uvidíte pouze vytěženou nálevkovitou prohlubeň, která ovšem skýtá šanci osahat si sopečnou drť na vlastní dlani: porézní materiál je lehounký jako štěrk. Co asi všechno pamatuje?, napadne každého mimoděk.
Rozhodně konec třetihor a s ním spojenou poslední fázi mohutné vulkanické činnosti - jejím pozůstatkem jsou i nedaleké Doupovské hory, které minete při příjezdu.
Postupně se však ukázalo, že Komorní Hůrka je ještě mladší - nenalezli se zde žádné mrazové klíny, které by zanechala doba ledová.
Ještě v historické době prý místní nazývali hůrku "Kaminberg", podle kouře a páry, které z ní vycházely.
Něco takového nemohlo uniknout badateli formátu, jakým byl Kašpar Štenberg (jinak zakladatel Národního muzea).
Na letité naléhání básníka Goetheho, který rád navštěvoval nedaleké Karlovy Vary, Štenberg nakonec shromáždil finance a vykonal objevný čin: vyhloubil systém tři sta metrů dlouhých chodeb, které prokázaly čedičové těleso, jež vyplňuje kráter. Slavný německý romantik má u zamřížovaného východu svůj reliéf s velkým nápisem: "Goethovi, zkoumateli Komorní Hůrky".
V odkrytých místech, kde probíhala těžba, můžete sledovat sopečný materiál: nejjemnější opel, písek, hrubší lapily až po pumy a balvany. Nudné názvosloví z hodin přírodopisu zde ožívá bizarními tvary. Čím dál od jícnu, tím jemnější kusy, platí pravidlo.
Zajímavé, napadne vás, ale kdyby se tak ještě něco opravdu dělo!
Popojeďte tedy kousek dál, do přírodní rezevace Soos.

Falešné sopky dštící bahno
Unikátní výtvor, pouhých pět kilometrů od Františkových Lázní opačným směrem než Komorní Hůrka (a její nedaleká sestra Železná Hůrka), vás nadchne.
"Sopky" (ve skutečnosti mofety, tedy výdechy oxidu uhličitého skrze křemelinové pukliny) dosahují nanejvýš necelý metr v průměru, o to víc se však snaží.
Zejména na jaře voda divoce vře v trychtýřovitém otvoru, až máte pocit, že jste někde uprostřed tektonicky neklidného Islandu. Křemelina nejen tvoří gigantickou krustu nad bahnitou vodou, ale také dává vzniknout, díky bohatému obsahu soli, divokým bělavým obrazcům na svém povrchu.
Jdete po pečlivě udržovaném dřevěném chodníku a na cestě vás provází všudypřítomný zápach uhličitanů - zde však spíše voní.
Podél cesty sledujete úzkokolejnou dráhu, kudy putovala zdejší rašelina - na topení, ale také do Karlových Varů, kam se vozila koupelová sůl pro lázeňské účely.
Od šedesátých let, kdy rezervace Soos vznikla, se daly věci lepší cestou a slatiniště v rozsáhlé pánvi se pomalu, ale jistě obnovuje. Dohlíží na to mladí ochránci přírody. Jejich výtvory najdete v muzeu na konci okružní cesty. O kus dál jiná známka nadšení a entuziasmu: městské muzeum zde zřídilo přírodovědnou stanici, kde se starají o poraněné ptáky a snaží se je dostat zpět do přírody.

I v geologicky nudných Čechách můžete najít zajímavé stopy sopečné aktivity

Krátery v křemelinové krustě

Rozsáhlá slatiniště, kde kvůli vysoké koncetraci soli neroste téměř nic

Bělavý solný koncentrát kreslí na povrchu bělostné fantazie

Pečlivě udržovaná zřídla v rezervaci Soos

Autor:

Nejčtenější

Máme plno, ale končíme. Stát zrušil rezervace a zavřel Richtrovy boudy

Zavřené Richtrovy boudy v Krkonoších (13.1.2019).

Na seznam zavřených krkonošských bud přibyla další položka. Státem vlastněné Richtrovy boudy nad Pecí pod Sněžkou od...

Vědci odhalili tajemství soch na Velikonočním ostrově. Označují vodu

Velikonoční ostrov - Kráter Rano Raraku - místo, kde sochy moai vznikaly

Po letech dohadů, za jakým účelem byly postaveny mystické sochy na Velikonočním ostrově, přišli vědci s rozluštěním...

SLEPÁ MAPA: Tvrdá lekce zeměpisu. Najděte evropské řeky

Ilustrační snímek

Labe, Temže, Dunaj. Kdo by neznal názvy těchto významných evropských řek. Jejich královnou je jednoznačně Volha,...

Na Poštovnu dorazil jediný dobrovolník, i tak je bouda ze sněhu venku

Odklízení sněhu u Poštovny na Sněžce (17.1.2019).

Jen jeden dobrovolník vyslyšel už ve čtvrtek volání o pomoc z Poštovny na Sněžce. V bílé tmě a extrémním větru...

Koloběžkou do Španělska. Žena z Tanvaldu jela poděkovat za život

Martina Josífek Zelinková na své pouti

V roce 2017, ve 46 letech, jí diagnostikovali zhoubný nádor. Po krátké, ale zničující léčbě sedla na koloběžku a odjela...

Další z rubriky

Další vstřícný krok Uzbekistánu, prezident zrušil víza i pro Česko

„Chceme, aby turisté fotografovali co nejvíce. Dávejte fotky na Instagram! To...

Silně izolovaná země se od nástupu prezidenta Šavkata Mirzijojeva v roce 2016 postupně začala otevírat turistům. Nově...

Svět nejsou jen války, sopky a kolony na D1, říká cestovatelka

Cestovatelka Dana Trávníčková

Navštívila sto dvacet zemí, viděla všechny světadíly a ve své současné životní etapě o nich píše. „Jak svět ve...

Jak se baví keporkaci. Nejlepší melodie remixují a šíří napříč oceány

Fotograf Anuar Patjane Floriuk získal druhou cenu v kategorii Příroda se...

Podle australského týmu mořských biologů dokážou keporkaci remixovat své vlastní melodie a ty nejpopulárnější se šíří...

Najdete na iDNES.cz