Společně s dalšími jedenácti motorkáři zdolala Jana Fesslová 300 kilometrů a pokořila i nejvyšší průsmyk světa Khardung La v nadmořské výšce 5 680 metrů.
"Pod vrcholem nejvyššího sedla nám praskl spoj mezi sajdkárou a motorkou. Podívala jsem se doleva a uviděla šílený sráz. Tehdy ve mně opravdu zatrnulo," líčí dvaatřicetiletá paralympička, která v současnosti žije v Českém Dubu na Budějovicku.
Dvanáctičlenná výprava s názvem Blue Land vyrazila v sobotu 25. července z indického Dillí. Motocykl Royal Enfield řídil Radek Kriegler z občanského sdružení MC Outdoors Riders, které připravuje pro handicapované lidi cestovatelské projekty.
Expedice projela údolím řeky Staluj přes bývalé sídlo bhúšárských rádžů Sarahan. Potom zdolala Kunzum Pass a ledovcové potoky. "Projeli jsme jednadvacet ledovcových brodů. Někdy jsme nevěděli, jestli je pod námi půl metru nebo jen 20 centimetrů ledu," vzpomíná Fesslová.
Fesslová: Cestou do Lehu jsem to chtěla zabalit
Pak následoval nejnáročnější úsek výpravy – cesta do Lehu. "Jeli jsme 250 kilometrů v prašném terénu po kamenech. Byla to strašně rozlehlá pláň. Nechápala jsem, jak Radek ví, kam má jet. Navíc byl všude prach. Tam jsem měla největší chuť expedici zabalit," vypráví paralympička.
Po zkušenostech s tamními cestami už si prý váží kostek na budějovickém náměstí Přemysla Otakara II. Několikrát musela kvůli špatnému terénu vystoupit ze sajdkáry a část cesty se plazit po rukou.
V nejvyšších místech stěžoval cestu výpravě řídký vzduch. "Po dlouhém dni kluci skočili do vody, aby se osvěžili. Uplavali patnáct metrů, najednou jim došly síly a málem se nedostali zpět na břeh," líčí Kriegler.
Celé tři týdny se družina stravovala výhradně indickou kuchyní. "Když si objednáte jídlo, tak nikdy nemáte jistotu, že ho opravdu dostanete. Navíc je indická strava hodně ostrá. Občas jsme měli zažívací potíže," dodává Fesslová.
Na sajdkáře se svezli i mniši
V indické části Himálaje se na podivnou skupinku motorkářů dívali místní obyvatelé a buddhističtí mniši jako na exoty. Nejvíce je prý fascinovala sajdkára. "Další šok přišel, když jsem z ní přelezla na vozík. Některé mnichy jsme museli také povozit," usmívá se diskařka.
V Lehu se expedice málem setkala s Dalajlámou. Ten však do města dorazil až den po jejím odjezdu. Přátelskou atmosféru v indické části vystřídala napjatá nálada v Kašmíru.
"Dozvěděli jsme se, že tam před pár dny zabili nějakého taxikáře. Všude byli vojáci se samopaly. Dokonce jsme viděli ceduli s anglickým nápisem: Když chceš, můžeš zabíjet! To byla síla," naznačuje Fesslová.
Dárky pro školu v Ladakhu
Expedice nesla název podle sdružení Blue Land. To v náročných podmínkách indického Ladakhu zřídilo v nadmořské výšce pěti tisíc metrů základní školu a knihovnu. Výprava do ní vezla knihy, sešity a pastelky, které předala na indické ambasádě v Dillí.
"Nějaké tužky a barvičky jsme si nechali a rozdávali je po cestě. Viděli jsme například rodiny s malými dětmi, jak dřou v prašném prostředí u silnice a zpracovávají celé dny kameny. Děti měly z dárků ohromnou radost," vzpomíná paralympička.
Poslední kilometry trasy si Fesslová dokonce sedla i za řídítka motocyklu. Radek Kriegler ji přivázal nohy izolepou ke stupačkám, zařadil dvojku, roztlačil a naskočil do sajdkáry. "Pak už jenom křičel: doleva! Pozor, brzdi! Byla to paráda. Pak jsem trochu litovala, že jsem si nezařídila více," dodává vozíčkářka.
Od svého návratu je Fesslová v jednom kole. Objíždí televizní pořady a tiskové konference. Prezident Václav Klaus ji dokonce napsal osobní dopis s blahopřáním.
"Zatím jsem všechno ještě nevstřebala. Nyní se začnu soustředit na přípravu na světové hry v Indii, mistrovství světa na Novém Zélandě a léčbu své nemoci. Navíc jsem manželovi slíbila, že dlouho nikam nepojedu," uzavírá Fesslová, která tento víkend soutěží na mistrovství republiky v atletice v Olomouci.
Jana FesslováČeská paralympička se narodila 13. listopadu 1976 v Ústí nad Labem. Od mládí hrála házenou. Den po svatbě v roce 1999 se těžce zranila během zápasu za českobudějovickou Vltavu. Od té doby je na vozíku. Po úraze zkoušela vzpírání, a dostala se dokonce na mistrovství Evropy. Potom plavala, trénovala děti, ale nakonec skončila u atletiky. Začala se věnovat hodu oštěpem, diskem a vrhu koulí. V roce 2004 získala zlato v hodu koulí na paralympiádě v Aténách. Cenu jí však porota odebrala kvůli dodatečnému přeřazení do skupiny s jiným postižením. V roce 2008 vybojovala na paralympiádě v Číně bronzovou medaili v hodu diskem. Vedle sportu se aktivně věnuje cestování. Na vozíčku zdolala například část Kuby a jižní Čínu. Minulou neděli se vrátila z expedice Blue Land po Himálaji. Žije s manželem v Černém Dubu u Českých Budějovic. Vedle komplikací s nohou bojuje v současnosti i s rakovinou. |
