Sobota 4. dubna 2020, svátek má Ivana
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Sobota 4. dubna 2020 Ivana

Rachot 1 725 kubíků vody za vteřinu. Iguazú, nejhezčí vodopády světa

aktualizováno 
Na brazilsko-argentinské hranici na řece Iguazú leží stejnojmenné vodopády. Jedná se o největší vodopádový systém na světě, široký 2 700 metrů a vysoký 72 metrů. Vodopády, které tvoří celkem 275 kaskád, protéká v průměru 1 725 kubíků vody za sekundu. Pro srovnání, Vltavou v Praze teče v průměru 150 kubíků za sekundu.

Vodopády Iguazú (toto je španělská transkripce, portugalsky se píší Iguaçu) leží na hranici Brazílie a Argentiny nedaleko místa, kde se řeka Iguazú vlévá do veletoku Paraná. Paraguay je odsud rovněž co by kamenem dohodil.

Pokud máte volit, argentinská strana je lepší

Tip na dovolenou

Vybírejte z nabídek zájezdů do Argentiny a Brazilie na dovolena.iDNES.cz.

Většina průvodců doporučuje navštívit vodopády z obou stran, brazilské i argentinské. Učinil jsem tak a mohu říct, že s tímto názorem lze souhlasit. Pokud byste ovšem měli málo času a váhali, která strana je lepší, pak vězte, že jednoznačně ta argentinská.

Argentincům totiž patří nejen jeden celý břeh, ale rovněž i všechny ostrovy, které se v řece rozkládají. Nejen na tyto ostrovy, ale i kolem vodopádů a přímo mezi nimi vede soustava lávek a chodníčků, díky nimž se dostanete k vodopádům velice blízko.

Už když se z dálky přibližujete po chodníku směrem k vodopádům, slyšíte hukot a vidíte mračna vodní tříště vznášející se ve vzduchu do výšky nějakých 200 metrů nad vodopády. Na řítící se vodní spousty se pak můžete dívat ze strany, zezdola či seshora, jak si vyberete.

Vodopády Iguazú z argentinské strany
Vodopády Iguazú z argentinské strany

Vodopády Iguazú z argentinské strany

Obzvlášť úchvatný je pohled seshora do Ďáblova jícnu (Garganta del Diablo). Byl jsem zde během pošmourného dne, kdy poprchávalo, takže fotografické podmínky nebyly ideální. Vzhledem k tomu, že celou noc předtím lilo, však v řece bylo neuvěřitelné množství vody.

A tolik vody, padající dolů do bezedné hlubiny, jsem v životě neviděl, je to něco neuvěřitelného! Bezedná je ta hlubina téměř doslova, protože dno shora přes gigantická oblaka vodní tříště prostě neuvidíte. Ve srovnání s tou padající masou vody si člověk přijde titěrný a nevýznamný.

Občas fouknul lehký vánek a to se pak oblak vodní tříště stočil na nebohé turisty, v mžiku jsem byl celý mokrý. Zde to chce opravdu pláštěnku a dávat pozor hlavně na fototechniku. Pro jistotu jsem měl fotoaparát zabalený v igelitu a vyndával jsem ho jen v krátkých okamžicích, kdy vítr nefoukal proti mně.

Vodopády Iguazú z argentinské strany

Vodopády Iguazú z argentinské strany

Pohled do Ďáblova jícnu

Avšak není zde pouze Ďáblův jícen, i jiné vodopády jsou krásné. Obzvlášť impozantní jsou Salto San Martín a Salto Bossetti, i když vodnatostí nemohou s největším Ďáblovým jícnem soupeřit. Některé lávky vás zavedou přímo nad vodopády, přes jejichž hranu se můžete dívat dolů do hlubiny, kde vidíte u paty vodopádu další titěrné postavičky. Kaskád kolem vás jsou desítky. Nádhera!

Vysoký stav vody v den mé návštěvy přinesl bohužel také jednu nevýhodu, nedostal jsem se na ostrov San Martín. Na ten vás převezou člunem, přičemž jízda je v ceně vstupenky. Z ostrova San Martín jsou údajně nezapomenutelné výhledy především na vodopád Salto San Martín. V době vysokého stavu vody však člun nemůže na druhé straně zakotvit, což se bohužel stalo také v době mé návštěvy. I tak jsem jen na argentinské straně vodopádů strávil čtyři až pět hodin. Vyhraďte si proto na návštěvu vodopádů co nejvíc času.

Na argentinské straně jezdí od vstupu k vodopádům turistický vláček. Ten má malé otevřené vagonky a "řítí se" po koleji rozchodu asi půl metru desetikilometrovou rychlostí. Vlak má tři stanice – Estación Central (u vchodu), Estación Cataratas a Estación Garganta del Diablo (konečná). Délka trasy je asi čtyři kilometry, takže ji klidně zvládnete i pěšky. Já jsem jel jednu cestu vláčkem až na konečnou a zpět jsem šel raději pěšky po pěkné cestě podél trati. Přestože byl čtvrtek, vláček byl narván turisty k prasknutí. Cestou jsem se rozhlížel kolem sebe, jestli z lesa přece jen nevykoukne nějaký ten jaguár. Nevykouknul. Kde nic, tu nic.

Ďáblův jícen z argentinské strany

Ďáblův jícen z argentinské strany

Brazilská strana nabízí panoramatický pohled

Brazilská strana vodopádů má tu nevýhodu, že Brazilcům nepatří žádný ostrov na řece a k vodopádům se tudíž můžete přiblížit jen z jednoho místa, z boku. Celkově jste od vodopádů mnohem dál než z argentinské strany. Ale zase je odsud lepší panoramatický pohled na vodopády. Z čistě fotografického hlediska se mi dařilo mnohem víc na brazilské straně, protože toho dne bylo hezky slunečno.

Fotogalerie

Na brazilské straně vodopádů je třeba použít autobus, pokud se tedy nechcete uchodit k smrti ve zdejším vedru, vodopády jsou totiž od vstupu vzdálené 12 kilometrů.

I z brazilské strany se vodopády kvůli oblakům vodní tříště fotí dost obtížně v případě, že stojíte pod nimi. Na druhou stranu je za slunečného počasí nad vodopády prakticky nepřetržitě duha.

Další tipy: vrtulník a Ptačí park

Pokud jste se ovšem nestačili nabažit pohledem na vodopády z brazilské i argentinské strany, máte ještě třetí možnost - proletět se nad nimi vrtulníkem. Anebo můžete zavítat přímo pod ně (z argentinské strany) na motorovém raftu. Za ten se ovšem platí zvlášť, a pak silně pochybuji, že by tu vodní apokalypsu pod vodopády můj foťák přežil. Tento způsob poznávání vodopádů jsem proto raději oželel.

Komu by nestačil pohled na vodopády, může si udělat výlet do jedné z rezervací, obklopující vodopády z obou stran hranice. Rostou zde deštné pralesy (biotop pro Argentinu jinak velice ojedinělý) a žije tu spousta zvěře. Na velice plachého jaguára nebo pumu tu asi nenarazíte, ale určitě uvidíte nosály, kteří jsou zvyklí na turisty a bezostyšně prohledávají odpadkové koše podél turistických cestiček.

Pro milovníky ptactva pak velmi doporučuji navštívit Ptačí park (Parque das Aves) na brazilské straně, kde chovají přes 800 druhů ptáků. Mě zaujaly zejména tukani, papoušci ara a kolibříci. Mezi všemi jsem chodil ve voliéře a všichni mi celkem naháněli strach. Jeden kolibřík mě málem napadl, když jsem se přiblížil těsně k jeho hnízdu, simuloval směrem ke mně několik náletů. Pták je to sice malý, ale stejně ve mně svou hrdinnou obranou svého teritoria vzbudil respekt. Když vám takový udatný kolibřík proletí kolem hlavy, vydá to rachtavý zvuk, asi jako kdyby vám přímo u ucha prosvištěl čmelák.

Ara macao

Ara macao

Vodopády Iguazú, tukan velký (Ramphastos toco)

Tukan velký (Ramphastos toco)

Autor článku

Autor je učitelem zeměpisu a dějepisu na Gymnáziu Špitálská v Praze-Vysočanech. Ve volném čase hodně cestuje, navštívil přes 70 zemí světa na všech sedmi kontinentech. Fotografie a články z jeho cest naleznete na jeho internetových stránkách www.kompas.estranky.cz.

Vyfotit kolibříka v letu je ovšem velmi obtížné. Podařilo se mi to jenom díky tomu, že jsou zde instalována krmítka. Nad těmi kolibřík visí ve vzduchu jako helikoptéra a sosákem sosá a sosá. Jenže najednou sebou trhne a visí ve vzduchu o několik metrů dál.

Ze všech ptáků byli ovšem nejzábavnější tukani. Ti na mě vyloženě zaútočili. Že na sebe nenechali sáhnout a oháněli se po mě zobákem, to bych chápal, papoušci se chovají zrovna tak. Ale několika tukanům se z nějakého důvodu zalíbily moje sandály. Zřejmě jim jejich jasná modrá barva připomínala nějaké tropické ovoce. Několikrát po mně vystartovali, ale vždy jsem stačil uskočit.

Tukani jsou při pohybu na zemi legrační. Nechodí, nýbrž poskakují. Jejich zobák je sice velikánský, avšak dutý, takže nějak vážně zranit by člověka nemohl. Ale stejně jsem jim raději uhnul z cesty.

Ptačí park byl prostě zážitek, i když jsem si chvílemi připadal skoro jak ve slavném Hitchcockově filmu.

Právem nový přírodní div světa

Když návštěvu vodopádů shrnu, tak brazilská strana, kterou jsem navštívil nejdříve, mě lehce zklamala. Pořád jsem přemýšlel, jestli byly hezčí Viktoriiny vodopády v Zambezi, kde jsem byl dva roky předtím, nebo Iguazú. Ale návštěva argentinské strany o den později mě naprosto nadchla. Teď už vůbec nepochybuji, že vodopády Iguazú jsou nejhezčí vodopády na světě. Na jejich návštěvu doporučuji vyhradit si dva dny, abyste si je pořádně užili. Ne náhodou byly tyto vodopády, které jsou na seznamu UNESCO, v roce 2011 navíc zařazené mezi nejnovějších sedm přírodních divů světa.

Autoři:
  • Nejčtenější

Italská duše trpí. Běžte domů, křičí na sebe sousedé z balkonů ve Florencii

Ulice toskánské metropole Florencie, které jsou jindy plné turistů a kde se milenci z mostu Ponte Vecchio vždy kochali...

Ne každý se chce vrátit. Pět příběhů Čechů, kteří zůstali v zahraničí

Zpřísňující se opatření, rušení leteckých spojů a zavírání hranic dostalo mnoho Čechů ve světě do svízelné situace....

Potíže ve vzduchu i na zemi. Letectví zažívá pád a neví, kde leží dno

Letecký provoz nad Evropou se v posledních týdnech prakticky zastavil. Do hlubokých potíží se přitom neřítí jen...

Kde udělali soudruzi chybu? V Německu uchovávají v duchu NDR celé město

Pokud se občas ptáte stejně jako Jiří Kodet ve filmu Pelíšky, odpověď možná dostanete v braniborském Eisenhüttenstadtu....

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Toxická a nádherně modrá laguna lákala turisty, policie ji obarvila načerno

Ani celonárodní karanténa nezabránila anglickým uživatelům Instagramu, aby se hromadně vydávali ke dvěma bývalým...

Premium

KOMENTÁŘ: Po dvou měsících přijde rozvrat. Nečekejme na pomoc, konejme!

Karanténní prázdniny může ekonomika státu vydržet měsíc. Po dvouměsíčním výpadku už hrozí naprostý rozvrat výroby,...

Premium

Španělská nepoučitelnost. Proč zde koronavirus řádí jako v Itálii nebo Číně

Dlouhé týdny Španělé sledovali, co se děje v Číně, Íránu a Itálii. Ale nepoučili se. Laxní politici opakují stejné...

Premium

Storno přijde draho, Češi nechají cestovkám desetitisíce za ­propadlé zájezdy

Přijít o desítky tisíc za neuskutečněné zájezdy je problém, se kterým se potýká řada českých klientů cestovních...

  • Další z rubriky

KVÍZ: I hranice mají historii. Víte, proč vznikl volný pohyb osob v Evropě?

Někteří si pamatují doby, kdy bylo hraniční pásmo naší země téměř neproniknutelnou bariérou. Pro někoho je volný vstup...

Po slavné cyklostezce v Japonsku. Hirošima nás naučila vděčnosti za život

Zkraje roku jsme se během naší cyklovýpravy Japonskem opalovali a koupali se v oceánu. Zima zde totiž začala neobvykle...

Kvíz: Sochy, které stojí za to. Otestujte se, jak znáte mistrovská díla

Tluče vaše srdce pro umění a líbí se vám sochy? A jak moc se vyznáte v sochařských výtvorech? Někteří z nás umí zařadit...

Italská duše trpí. Běžte domů, křičí na sebe sousedé z balkonů ve Florencii

Ulice toskánské metropole Florencie, které jsou jindy plné turistů a kde se milenci z mostu Ponte Vecchio vždy kochali...

Schillerová navrhne zrušit daň z nabytí nemovitostí a odpočty hypoték

Ministryně financí Alena Schillerová navrhne na vládě zrušení čtyřprocentní daně z nabytí nemovitostí. Věří, že by to...

Česko patrně srazilo míru nakažlivosti viru na méně než polovinu

Model českých odborníků tvrdí, že v Česku se výrazně zpomalilo šíření viru SARS-CoV-2. Podle jejich údajů klesla...

Žil jako nemohoucí stařec. Pak Marek zhubl 57 kilo a je z něj idol žen

Marek Láca žil v osmadvaceti letech jako nemohoucí stařec, bez energie, bez ženy, zato však s pořádnou nadváhou. Ta už...

Schillerová: Podpora OSVČ bude plošná, podmínka poklesu příjmů zmizí

Ministryně financí Alena Schillerová chystá po tlaku ze strany živnostníků výrazné zmírnění podmínek pro přiznání...

Služba kontroluje práci z domova. Jejímu výrobci lidé spílají

Koronavirus ji firmám vnutil, jenže mnohé firmy mají pocit, že kvůli práci z domova ztrácejí nad pracovní silou dohled....